8 C 75/2022-9 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 9. 1. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 5.890 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozhodnutí s odůvodněním, že žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], VIN: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [číslo], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby vlastník a provozovatel, neměl ode dne 22. 3. 2019 do dne 15. 6. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tak bylo nepojištěno 86 dní a žalovaný tímto porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Příspěvek se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě příspěvku dne 22. 8. 2019, výzva byla doručena žalovanému dne 6. 9. 2019. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy, splatnost příspěvku nastala dne 6. 10. 2019. Žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval, ničeho neuhradil, byl následně dne 1. 9. 2021 a 27. 9. 2021 písemně upomínán, dne 27. 10. 2021 mu byla zaslána předžalobní upomínka. Žalovaná částka 5 890 Kč se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno, tj. 65 Kč, která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 86 dní, tj. celkem 5 590 Kč. Dále se žalovaná částka skládá z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Soud věc rozhodl na základě účastníky předloženým listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu dané usnesením ze dne 22. 3. 2022, č. j. EPR 5712/2022-13, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, má se za to, že s navrženým způsobem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) o tomto postupu soudu byl žalovaný poučen. Dle doručenky do vlastních rukou toto usnesení spolu se žalobou žalovaný osobně převzal dne 24. 3. 2022. 3. Soud má na základě listin předložených žalobkyní za prokázané, že žalovaný je veden v Centrálním registru vozidel jako vlastník vozidla [registrační značka], VIN: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [číslo] s objemem válců motoru tohoto vozidla nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, a to od 29. 5. 2012. Pojištění k uvedenému vozidlu sjednané s [právnická osoba], číslo smlouvy [číslo], bylo účinné od 26. 11. 2015 do 21. 3. 2019. Období bez pojištění je od 22. 3. 2019 do 15. 6. 2019, tj. 86 dní. Žalovaný byl vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP výzvou žalobkyně ze dne 22. 8. 2019, která mu byla zaslána doporučeně prostřednictvím [právnická osoba], [anonymizováno). Žalovaný byl dále upomínám o úhradu nedoplatku příspěvku upomínkou ze dne 31. 10. 2019 a ze dne 15. 1. 2020, zaslaných mu doporučeně. Dále byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou zástupkyně žalobkyně ze dne 27. 10. 2021, dle podacího archu zaslanou mu doporučenou poštou. 4. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé a doby, kdy je vozidlo odcizené. 5. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 6. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinností podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 7. Podle § 4 odst. 2 písm. a) a písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 8. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. 9. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 10. Podle § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odst. 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 11. Touto vyhláškou je vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., která v ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) stanoví, že denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 včetně činí 65 Kč. Výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek je stanovena v § 2a této vyhlášky a činí 300 Kč. 12. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl v období od 22. 3. 2019 do 15. 6. 2019, tj. po dobu 86 dní, vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], za toto uvedené období žalovaný neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a porušil tak povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. V takovém případě je tedy žalovaný povinen zaplatit příspěvek za každý den porušení povinnosti stanovený v tomto konkrétním případě ve výši 65 Kč krát počtem dní, kdy byla povinnost porušována, tj. 86 dní, celkem tedy 5 590 Kč. Žalovanému dále vznikla povinnost podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. zaplatit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl. Žalovanému uložil povinnost zaplacení částky 5 890 Kč spolu s úrokem z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle ustanovení § 1970 o. z., jestliže se žalovaný dostal do prodlení s peněžitým plněním. Výše úroků z prodlení je stanovená nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. Žalobkyně prokázala, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení příspěvku, svoji povinnost si však dobrovolně nesplnil. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na jejich náhradu. Náklady žalobkyně se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč, to je 600 Kč, paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to je 300 Kč (§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a dále 21% DPH ve výši 189 Kč Celkem tak bylo žalobkyni přiznáno na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč.