9 C 170/2022-11 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 19. 5. 2022 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 23 440 Kč spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřel dne 19. 6. 2020 se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyni za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy úrok ve výši 3 000 Kč, odměnu za administrativní činnost 3 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč a za doplňkovou asistenční službu 540 Kč. Celkovou částku 27 540 Kč se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 459 Kč. Nejpozději měla být celková dlužná částka zaplacena dne 13. 8. 2021, když na tento den připadla splatnost poslední splátky. Žalovaná za dobu trvání smluvního vztahu uhradila pouze částku 4 100 Kč, která byla co do částky 3 000 Kč započtena na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, co do částky 119 Kč na poplatek za administrativní činnost, co do částky 900 Kč na poplatek za hotovostní inkaso a co do částky 81 Kč na poplatek za asistenční služby. Výše nesplacené jistiny proto činí 15 000 Kč, výše dlužného poplatku za administrativní činnost 2 881 Kč, výše dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 5 100 Kč a výše dlužného poplatku za asistenční služby 459 Kč. Celkem tak žalovaná dluží 23 440 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované v souladu s požadavkem zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Pohledávka z předmětné smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022. 2. Žalobkyně již v rámci žaloby souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalované byla výzva k vyjádření se, zda rovněž souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, doručena spolu se žalobou dne 5. 8. 2022 do vlastních rukou. Žalovaná se v soudem určené lhůtě nijak nevyjádřila, dle § 101 odst. 4 o. s. ř. se tak má za to, že s navrženým postupem souhlasila. Proto soud rozhodl bez nařízení jednání, jak mu to umožňuje ustanovení § 115a o. s. ř. 3. Na základě obsahu spisu má soud za prokázané následující. 4. Dne 19. 6. 2020 byla mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] (v přílohách žaloby). Na základě této smlouvy věřitel žalované poskytl finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, v souvislosti s touto skutečností se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli souhrnný poplatek ve výši 12 540 Kč. Celkovou částku 27 540 Kč se žalovaná zavázala věřiteli zaplatit v 60 týdenních hotovostních splátkách po 459 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že částku 15 000 Kč v hotovosti převzala. Podle článku 1.4 smlouvy měla výpůjční úroková sazby činit v případě 60 splátek 32,15 % ročně. 5. Ze strany původního věřitele byla prověřena úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru (karta zákazníka/žádost o spotřebitelský úvěr v přílohách žaloby). 6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Právní předchůdce žalobkyně jako věřitel svou povinnost ze smlouvy o úvěru splnil, když žalované poskytl sjednanou částku 15 000 Kč, jak tato stvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná pak svou povinnost úvěr včetně kapitalizovaného úroku a dalších poplatků ve sjednaných splátkách řádně splácet nesplnila. Z celkově sjednané částky 27 540 Kč, kterou měla žalovaná podle smlouvy právnímu předchůdci žalobkyni zaplatit, se touto žalobou žalobkyně domáhala zaplacení částky 23 440 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by na svůj dluh z titulu předmětné smlouvy zaplatila částku vyšší, než 4 100 Kč, netvrdila ani, že by svou povinnost k zaplacení zbývající částky 23 440 Kč, byť částečně, splnila, případně, že by její dluh vůči žalobkyni nebo jejímu právnímu předchůdci zanikl jiným způsobem. Z uvedeného důvodu pak povinnost k zaplacení částky 23 440 Kč byla žalované uložena tímto rozsudkem. 8. Žalobkyni byl dále přiznán úrok z prodlení, na který má právo dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se úroku z prodlení domáhala za období, za který jí tento náleží (od prvního dne prodlení žalované s ohledem na sjednanou splatnost celkově dlužné částky ke dni 13. 8. 2021), zároveň ve výši nepřesahující výši zákonnou. Pro období 14. 8. 2021 - 7. 1. 2022 nebyl úrok z prodlení kapitalizován. 9. Vyhověno bylo žalobě i ohledně žalobkyní požadovaného sjednaného úroku, když tohoto se domáhala ve výši nižší, než která by vyplývala z předmětné smlouvy o úvěru, zároveň za období, za které jí tento náleží (ode dne následujícího po původně sjednané době trvání úvěru). Pro období 14. 8. 2021 – 7. 1. 2022 nebyl úrok kapitalizován. 10. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 ve spojení s přílohou této smlouvy obsahující pohledávku původního věřitele za žalovanou (v přílohách žaloby). 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení na straně žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek 938 Kč, odměna za právní zastoupení 900 Kč (za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/96 Sb. (AT) po 300 Kč za jeden úkon právní služby dle § 14b odst. 1 AT), náhrada hotových výdajů 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT a 21 % DPH 252 Kč Celkem tak žalobkyni byla na náhradě nákladů tohoto řízení přiznána částka 2 390 Kč. 12. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť v řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly její prodloužení. V případě náhrady nákladů řízení je žalovaná povinna plnit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).