9 C 191/2022-11 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 7. 6. 2022 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 6 269 Kč spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že v období 4. 5. 2020 – 7. 9. 2020 byl žalovaný vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], přičemž toto vozidlo v daném období nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná částka představovala zákonný příspěvek nepojištěných ve výši 5 969 Kč za 127 dní s připočtením poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Účastníkům byla zaslána výzva k vyjádření se, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, v případě žalobkyně též s upozorněním na rozsah, ve kterém nárok uplatněný žalobou není shledáván důvodným. Právní zástupkyni žalobkyně byla výzva doručena do datové schránky dne 20. 9. 2022, žalovanému pak spolu se žalobou na adrese dle § 46b písm. a) o. s. ř. dne 22. 8. 2022 dle § 49 odst. 4 o. s. ř. K otázce možnosti rozhodnutí bez nařízení jednání se žalobkyně ani žalovaný žádným způsobem nevyjádřili, má se tak za to, že s navrženým postupem souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Proto soud rozhodl bez nařízení jednání, jak mu to umožňuje ustanovení § 115a o. s. ř. 3. Na základě obsahu spisu má soud za prokázané následující. 4. Jako vlastník a provozovatel osobního automobilu [registrační značka] s objemem válců 1390 cm3 byl v období 4. 5. 2020 – 7. 9. 2020 registrován žalovaný (údaje o vozidle v přílohách žaloby). Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za období 4. 5. 2020 – 7. 9. 2020 v celkové výši 6 269 Kč byla žalovanému zaslána dopisem ze dne 5. 11. 2020 (v přílohách žaloby), zásilka výzvu obsahující nebyla žalovanému doručena a byla vrácena zpět odesílateli zásilky (informace o zásilce v přílohách žaloby). 5. Dle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel povinnost pojištění odpovědnosti splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v tomto registru s výjimkou doby, kdy je v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 3 odst. 2 téhož zákona je vlastník tuzemského vozidla povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení uvedené povinnosti vyjma případu, kdy vozidlo bylo odcizeno. Dle odst. 2 téhož ustanovení, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Dle odst. 3 téhož ustanovení se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 uvedeného zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. 6. Žalovaný byl v období 4. 5. 2020 – 7. 9. 2020 vlastníkem předmětného vozidla, přičemž zároveň nesplnil svou povinnost uzavřít ve vztahu k němu pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. ho tak stíhá povinnost uhradit žalobkyni příspěvek za každý den porušení stanovené povinnosti, v daném případě za 127 dní, přičemž výše denní sazby činí dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 47 Kč denně. Výše příspěvku proto činí 5 969 Kč. 7. Jak je již uvedeno výše, žalobkyně v řízení neprokázala, že výzva k zaplacení příspěvku by žalovanému byla z její strany doručena, na základě odeslání dopisu ze dne 5. 11. 2020 žalobkyní tvrzená splatnost ke dni 20. 11. 2020 nastat nemohla. V této souvislosti je soudem vycházeno ze skutečnosti, že žalovanému byla výzva k zaplacení doručena v souvislosti s doručením žaloby ke dni 22. 8. 2022, k tomuto dni také nastala splatnost žalobou uplatněného nároku. 8. Žalovanému dále dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. vznikla povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč. 9. Celkem byla žalovanému uložena povinnost k zaplacení částky 6 269 Kč. 10. S ohledem na závěr o splatnosti žalobou uplatněného nároku ke dni 22. 8. 2022 bylo žalobě vyhověno ohledně úroku z prodlení dle § 1970 o. z. pro období od 23. 8. 2022 do zaplacení, a to v žalobkyní uplatněné výši 8,25 % ročně z částky 5 969 Kč (když tato výše nepřevyšuje výši zákonnou dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Pokud se žalobkyně domáhala přiznání úroku z prodlení pro období od 20. 1. 2021 do 22. 8. 2022, v tomto rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 11. Žalobkyně byla v řízení úspěšná částečně, neúspěch však měla pouze v nepatrné části týkající se úroku z prodlení, proto žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení dle § 142 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení na straně žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek 400 Kč, odměna za právní zastoupení 600 Kč (za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/96 Sb. (AT) po 200 Kč za jeden úkon právní služby dle § 14b odst. 1 AT), náhrada hotových výdajů 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT a 21% DPH 189 Kč. Celkové náklady řízení na straně žalobkyně tak představuje částka 1 489 Kč. 12. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť v řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly její prodloužení. V případě náhrady nákladů řízení je žalovaný povinen plnit k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).