9 C 193/2022-11 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 16. 6. 2022 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 3 240 Kč spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že v období 23. 10. 2020 – 14. 1. 2021 byla žalovaná vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], přičemž toto vozidlo v daném období nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná částka představovala zákonný příspěvek nepojištěných ve výši 2 940 Kč za 84 dní s připočtením poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Účastníkům byla zaslána výzva k vyjádření se, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, v případě žalobkyně též s upozorněním na rozsah, ve kterém nárok uplatněný žalobou není shledáván důvodným. Právní zástupkyni žalobkyně byla výzva doručena do datové schránky 20. 9. 2022, žalované pak spolu se žalobou na adrese dle § 46b písm. b) o. s. ř. dne 29. 8. 2022 dle § 49 odst. 4 o. s. ř. K otázce možnosti rozhodnutí bez nařízení jednání se žalobkyně ani žalovaná žádným způsobem nevyjádřily, má se tak za to, že s navrženým postupem souhlasily (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Proto soud rozhodl bez nařízení jednání, jak mu to umožňuje ustanovení § 115a o. s. ř. 3. Na základě obsahu spisu má soud za prokázané následující. 4. Jako vlastník a provozovatel osobního automobilu [registrační značka] s objemem válců 1198 cm3 byla v období 23. 10. 2020 – 14. 1. 2021 registrována žalovaná (údaje o vozidle v přílohách žaloby). Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za období 23. 10. 2020 – 14. 1. 2021 v celkové výši 3 240 Kč byla žalované zaslána dopisem ze dne 3. 2. 2021 (v přílohách žaloby), zásilka výzvu obsahující nebyla žalované doručena a byla vrácena zpět odesílateli zásilky (informace o zásilce v přílohách žaloby). 5. Dle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel povinnost pojištění odpovědnosti splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v tomto registru s výjimkou doby, kdy je v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 3 odst. 2 téhož zákona je vlastník tuzemského vozidla povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení uvedené povinnosti vyjma případu, kdy vozidlo bylo odcizeno. Dle odst. 2 téhož ustanovení, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Dle odst. 3 téhož ustanovení se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 uvedeného zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. 6. Žalovaná byla v období 23. 10. 2020 – 14. 1. 2021 vlastníkem předmětného vozidla, přičemž zároveň nesplnila svou povinnost uzavřít ve vztahu k němu pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. ji tak stíhá povinnost uhradit žalobkyni příspěvek za každý den porušení stanovené povinnosti, v daném případě za 84 dní, přičemž výše denní sazby činí dle § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 35 Kč denně. Výše příspěvku proto činí 2 940 Kč. 7. Jak je již uvedeno výše, žalobkyně v řízení neprokázala, že výzva k zaplacení příspěvku by žalované byla z její strany doručena, na základě odeslání dopisu ze dne 3. 2. 2021 žalobkyní tvrzená splatnost ke dni 18. 2. 2021 nastat nemohla. V této souvislosti je soudem vycházeno ze skutečnosti, že žalované byla výzva k zaplacení doručena v souvislosti s doručením žaloby ke dni 29. 8. 2022, k tomuto dni také nastala splatnost žalobou uplatněného nároku. 8. Žalované dále dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. vznikla povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč. 9. Celkem tak žalované byla uložena povinnost k zaplacení částky 3 240 Kč. 10. S ohledem na závěr o splatnosti žalobou uplatněného nároku ke dni 29. 8. 2022 bylo žalobě vyhověno ohledně úroku z prodlení dle § 1970 o. z. pro období od 30. 8. 2022 do zaplacení, a to v žalobkyní uplatněné výši 8,25 % ročně z částky 2 940 Kč (když tato výše nepřevyšuje výši zákonnou dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Pokud se žalobkyně domáhala přiznání úroku z prodlení za období od 20. 4. 2021 – 29. 8. 2022, v tomto rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 11. Žalobkyně byla v řízení úspěšná částečně, neúspěch však měla pouze v nepatrné části týkající se úroku z prodlení, proto žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení dle § 142 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení na straně žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek 400 Kč, odměna za právní zastoupení 600 Kč (za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/96 Sb. (AT) po 200 Kč za jeden úkon právní služby dle § 14b odst. 1 AT), náhrada hotových výdajů 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT a 21% DPH 189 Kč. Celkové náklady řízení na straně žalobkyně tak představuje částka 1 489 Kč. 12. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť v řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly její prodloužení. V případě náhrady nákladů řízení je žalovaná povinna plnit k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).