9 C 234/2021-30 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 19. 8. 2021 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 16 460 Kč spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že v období 1. 12. 2019 – 31. 3. 2020 a 1. 4. 2020 – 31. 7. 2020 byl žalovaný vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], přičemž toto vozidlo v daném období nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná částka představovala zákonný příspěvek nepojištěných ve výši 7 930 Kč za 122 dní období 1. 12. 2019 – 31. 3. 2020 a 7 930 Kč za 122 dní období 1. 4. 2020 – 31. 7. 2020, v obou případech s připočtením poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Podáním ze dne 9. 12. 2021 ve spojení s podáním ze dne 6. 1. 2022 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 2 000 Kč s příslušenstvím s ohledem na skutečnost, že žalovaný dne 1. 12. 2021 tuto částku zaplatil. Pokud jde o částečné zpětvzetí žaloby, postupoval soud dle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. a řízení zastavil. Protože ke zpětvzetí došlo dřív, než začalo jednání, nebylo třeba zjišťovat stanovisko protistrany (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.). 3. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v rámci žaloby. Žalovanému byla výzva k vyjádření se, zda rovněž souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání doručena spolu se žalobou dne 23. 11. 2021. Žalovaný se v soudem určené lhůtě nijak nevyjádřil, má se tak za to, že s navrženým postupem souhlasil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Proto soud rozhodl bez nařízení jednání, jak mu to umožňuje ustanovení § 115a o. s. ř. 4. Na základě obsahu spisu má soud za prokázané následující. 5. Jako vlastník osobního automobilu [registrační značka] byl v období 1. 12. 2019 – 31. 7. 2020 registrován [jméno] [příjmení], [rodné číslo] – žalovaný (sdělení [stát. instituce] č. l. 25). Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] za období 1. 12. 2019 – 31. 3. 2020 v celkové výši 7 930 Kč byla žalovanému zaslána dopisem ze dne 16. 9. 2020 (č. l. 27 e-spisu), zásilka výzvu obsahující byla dne 18. 9. 2020 doručena příjemci (sledování zásilky č. l. 15). Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] za období 1. 4. 2020 – 31. 7. 2020 v celkové výši 7 930 Kč byla žalovanému zaslána dopisem ze dne 2. 12. 2020 (č. l. 20 e-spisu), zásilka výzvu obsahující byla dne 7. 12. 2020 doručena příjemci (č. l. 16). 6. Dle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel povinnost pojištění odpovědnosti splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v tomto registru s výjimkou doby, kdy je v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 3 odst. 2 téhož zákona je vlastník tuzemského vozidla povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení uvedené povinnosti vyjma případu, kdy vozidlo bylo odcizeno. Dle odst. 2 téhož ustanovení, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Dle odst. 3 téhož ustanovení se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 uvedeného zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. 7. Žalovaný byl v období 1. 12. 2019 – 31. 7. 2020 vlastníkem předmětného vozidla, přičemž zároveň nesplnil svou povinnost uzavřít ve vztahu k němu pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. ho tak stíhá povinnost uhradit žalobkyni příspěvek za každý den porušení stanovené povinnosti, v daném případě za celkem 244 dní, přičemž výše denní sazby činí dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 65 Kč denně. Výše příspěvku proto činila 15 860 Kč. Splatnost příspěvku ve výši 7 930 Kč za období 1. 12. 2019 – 31. 3. 2020 nastala dnem 18. 11. 2020 (uplynutím 60 denní lhůty od doručení výzvy k zaplacení s přihlédnutím k ustanovení § 607 o. z.), splatnost příspěvku ve výši 7 930 Kč za období 1. 4. 2020 – 31. 7. 2020 pak dnem 5. 2. 2021 (uplynutím 60 denní lhůty od doručení výzvy k zaplacení). 8. Žalovanému dále dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. vznikla povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč ve vztahu ke každému z předmětných období. 9. Celkem žalovanému vznikla povinnost k zaplacení příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ve výši 16 460 Kč. Tímto rozsudkem byla žalovanému uložena povinnost k zaplacení částky 14 460 Kč s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby co do částky 2 000 Kč jako důsledku zaplacení této částky ze strany žalovaného. 10. Vyhověno bylo žalobě ohledně úroků z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se domáhala úroku z prodlení za období, za které jí tento náleží (vždy ode dne pozdějšího než připadá na první den prodlení žalovaného s ohledem na splatnost jednotlivých součástí celkově žalované částky, zároveň při zohlednění částečného plnění žalovaného), nárok na úrok z prodlení byl rovněž uplatněn ve výši nepřesahující výši zákonnou. 11. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, a má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., v části, ve které bylo řízení pro zpětvzetí žaloby zastaveno, pak dle § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř., když ze strany žalovaného bylo plněno až po podání žaloby (č. l. 20) a je tak třeba uzavřít, že důvodně podaná žaloba je brána zpět pro chování žalovaného. Náklady řízení na straně žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek 800 Kč, odměna za právní zastoupení 900 Kč (za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/96 Sb. (AT) po 300 Kč za jeden dle § 14b odst. 1 AT), náhrada hotových výdajů 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT a 21 % DPH 252 Kč Celkem tak byla žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení přiznána částka 2 252 Kč. 12. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť v řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly její prodloužení. V případě náhrady nákladů řízení je žalovaný povinen plnit k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).