9 C 64/2022-12 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 27. 10. 2021 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 810 Kč spolu s příslušenstvím. Žalovaná částka představovala televizní poplatky, k jejichž placení vyplývá povinnost ze zákona č. 348/2005 Sb., a to za měsíce červenec 2020 až prosinec 2020, tedy za celkem šest měsíců po 135 Kč měsíčně. Žalovaný dle žaloby svou povinnost k zaplacení poplatku nesplnil, ačkoli byl písemně žalobkyní k úhradě vyzván. 2. Žalobkyně souhlasila již v rámci žaloby s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Výzva k vyjádření se, zda rovněž souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, byla žalovanému zaslána spolu se žalobou do vlastních rukou na adresu dle § 46b písm. a) o. s. ř., zásilka byla žalovanému doručena dle § 49 odst. 4 o. s. ř. dnem 21. 3. 2022. Žalovaný se k výzvě soudu nijak nevyjádřil, dle § 101 odst. 4 o. s. ř. se tak má za to, že s navrženým postupem souhlasil. Proto soud rozhodl bez nařízení jednání, jak mu to umožňuje ustanovení § 115a o. s. ř. 3. Na základě obsahu spisu má soud za prokázané následující. 4. Dle potvrzení – výpisu z evidence [právnická osoba] (v přílohách žaloby) se žalovaný přihlásil jako poplatník televizních poplatků v měsíci listopadu 2019. Žalovaný byl žalobkyní k zaplacení poplatků za předmětné období opakovaně vyzýván, a to výzvami ze dne 8. 3. 2021 a 18. 5. 2021 (v přílohách žaloby). 5. Posuzovaný právní vztah se řídí zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Podle § 3 odst. 2 poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, poplatníkem je tato osoba. Podle § 6 měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Podle § 7 odst. 2, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatku ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu, včetně zaplacení úroku z prodlení, určeného předpisy práva občanského. 6. Soudem byla věc posouzena dle shora uvedených zákonných ustanovení a žaloba byla shledána důvodnou. Žalovaný se přihlásil jako poplatník televizních poplatků, jako takový má povinnost platit televizní poplatky ve výši dle zákona č. 348/2005 Sb. Žalobkyně se domáhala zaplacení poplatků za celkem 6 měsíců. Žalovaný v tomto řízení netvrdil ani neprokazoval, že by v těchto měsících televizní poplatek zaplatil, proto mu byla povinnost k zaplacení celkové částky 810 Kč uložena tímto rozsudkem, a to za situace, kdy žalobkyně splnila rovněž povinnost danou jí § 10 zákona č. 348/2005 Sb., tedy písemně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. 7. Žalobkyně má právo rovněž na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se domáhala úroku z prodlení ve výši nepřesahující výši zákonnou a zároveň za období, za které jí tento úrok náleží, proto bylo žalobě vyhověno i ohledně tohoto úroku. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých nároků ve vztahu ke každému měsíci. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradou dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. 200 Kč za 2 úkony po 100 Kč dle § 2 odst. 1 této vyhlášky – zaslání předžalobní upomínky, sepis žaloby. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů tvořených odměnou za úkony právní služby dle advokátního tarifu a paušální náhradou hotových výdajů dle advokátního tarifu, neboť tyto náklady nelze považovat za potřebné k účelnému uplatňování práva žalobkyní. Pokud žalobkyně sama spravuje agendu televizních poplatků a tuto následně předává advokátní kanceláři, nelze takový postup považovat za účelný. Ve sporech o zaplacení neuhrazených televizních poplatků nelze paušálně očekávat nutnost uplatnění specializovaných odborných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru žalobkyně. Činnost žalobkyně sice není výkonem veřejné moci, lze však na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci a je pak žádoucí, aby činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků zajišťovala sama (nález Ústavního soudu I ÚS 3344/2012). 9. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť v řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly její prodloužení.