9 C 8/2022-13 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 28. 6. 2021 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 20 160 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 7. 1. 2018 do zaplacení a sjednaným úrokem ve výši 23,72 % ročně od 7. 1. 2018 do zaplacení. Žalobkyně v žalobě uvedla, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne 26. 11. 2016 smlouvu o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí se dle smluvního ujednání stran staly smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 680 Kč, poplatek za administrativní činnost 2 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč. Celkovou částku 20 880 Kč se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 360 Kč, nejpozději měla být celková dlužná částka zaplacena dne 6. 1. 2018. Žalovaný zaplatil na svůj dluh pouze částku 720 Kč, ze které byla částka 554,48 Kč započtena na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, částka 165,52 Kč pak na poplatek za hotovostní inkaso. Výše nesplacené jistiny proto činí 12 000 Kč, výše dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 125,52 Kč, výše dlužného poplatku za administrativní činnost 2 400 Kč a výše dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 634,48 Kč. Celkově tak žalovaný dluží částku 20 160 Kč. Právním předchůdcem žalobkyně byla před uzavřením smlouvy posouzena úvěruschopnost žalovaného. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně dovozovala ze skutečnosti, že mezi ní a jejím právním předchůdcem byla dne 15. 1. 2021 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. 2. Účastníci byli soudem vyzváni k vyjádření se, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (v případě žalobkyně též s upozorněním na rozsah, ve kterém není soudem považován žalobou uplatněný nárok za důvodný). Právnímu zástupci žalobkyně byla výzva doručena do datové schránky dne 20. 1. 2022, žalovanému pak spolu se žalobou na adrese dle § 46b písm. a) o. s. ř. do vlastních rukou dnem 6. 1. 2022. Účastníci se žádným způsobem nevyjádřili, dle § 101 odst. 4 o. s ř. se tak má za to, že s navrženým postupem souhlasili. Proto soud rozhodl bez nařízení jednání, jak mu to umožňuje ustanovení § 115a o. s. ř. 3. Na základě obsahu spisu má soud za prokázané následující. 4. Dne 26. 11. 2016 byla mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o půjčce [číslo] (č. l. 22-23 e-spisu). Na základě této smlouvy věřitel žalovanému poskytl finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, v souvislosti s touto skutečností se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli poplatek za administrativní činnost 2 400 Kč, úrok ve výši 1 680 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč. Celkovou částku 20 880 Kč se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v 58 týdenních splátkách po 360 Kč s tím, že první splátka je splatná nejpozději sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že částku 12 000 Kč v hotovosti převzal. Nedílnou součástí smlouvy učinili účastníci smluvní podmínky smlouvy o půjčce. 5. Podle článku 1.2 smluvních podmínek (č. l. 24-25 e-spisu) v případě, že dojde ve smyslu článku 9.7 věty druhé těchto smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Úroková sazba není navázána na žádný index ani referenční úrokovou sazbu. Podle článku 9.7 smluvních podmínek smlouvy o půjčce smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu této smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. 6. Ze strany původního věřitele byla prověřena úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o půjčce (karta zákazníka č. l. 15-16 e-spisu). 7. Dne 15. 1. 2021 byla mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni byly postoupeny pohledávky postupitele vzniklé ze smluv o půjčce specifikované v seznamu pohledávek (č. l. 37-43 e-spisu). Pohledávka za žalovaným je obsažena v příloze smlouvy o postoupení (č. l. 36 e-spisu). 8. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 o. z. Právní předchůdce žalobkyně jako věřitel svou povinnost ze smlouvy splnil, když žalovanému poskytl sjednanou částku 12 000 Kč, jak tento stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný pak svou povinnost půjčku včetně kapitalizovaného úroku a poplatků ve sjednaných splátkách řádně splácet nesplnil. Z celkově sjednané částky 20 880 Kč, kterou měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit, se touto žalobou žalobkyně domáhala zaplacení částky 20 160 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by na svůj dluh z titulu předmětné smlouvy o zápůjčce zaplatil částku vyšší než 720 Kč, netvrdil ani, že by svou povinnost k zaplacení zbývající částky 20 160 Kč, byť částečně, splnil, případně že by jeho dluh vůči žalobkyni nebo jejímu právnímu předchůdci zanikl jiným způsobem. Z uvedeného důvodu pak povinnost k zaplacení částky 20 160 Kč byla žalovanému uložena tímto rozsudkem. 10. Žalobkyni byl dále přiznán úrok z prodlení, na který má právo dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se úroku z prodlení domáhala za období, za které jí tento náleží (od prvního dne prodlení s ohledem na splatnost celkově sjednané částky ke dni 6. 1. 2018), zároveň ve výši nepřesahující výši zákonnou. Pro období 7. 1. 2018 – 15. 1. 2021 nebyl úrok z prodlení kapitalizován. 11. Pokud se žalobkyně domáhala přiznání sjednaného úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 1. 2018 do zaplacení, v tomto rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Jak je uvedeno výše, dle článku 9.7 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, které dle ujednání stran tvoří nedílnou součást mezi nimi uzavřené smlouvy, byla tato smlouva uzavřena na dobu určitou ode dne podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. V případě prodlení zákazníka se zaplacením některé ze splátek nebo neuhrazení poslední splátky celkové dlužné částky v okamžiku splatnosti poslední splátky mělo dle podmínek dojít k prodloužení účinnosti smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Dle článku 1.2 smluvních podmínek v případě prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Předmětné ustanovení článku 9.7 podmínek je třeba vykládat tak, že se účinnost smlouvy prodlužuje tehdy, když je zákazník v prodlení se zaplacením jakékoli splátky a jakéhokoli počtu splátek, tedy nikoli pouze jedné splátky, a že se zároveň prodlužuje i ve všech případech, kdy zákazník nezaplatí splátku poslední, a to bez ohledu na to, zda je současně v prodlení se zaplacením i některé další splátky. Pro uvedený závěr svědčí skutečnost, že před spojkou„ nebo“ v předmětném ustanovení není čárka, tato spojka byla tedy použita ve významu slučovacím, v důsledku čehož jsou obě možnosti zaměnitelné a zároveň na rozdíl od užití spojky„ nebo“ ve významu vylučovacím mohou nastat i možnosti obě. Text smluvních podmínek pak vyhotovil právní předchůdce žalobkyně. Žalovaný byl ke dni 6. 1. 2018 v prodlení se zaplacením více do té doby splatných splátek a neuhradil ani splátku splatnou 6. 1. 2018. V souladu s článkem 9.7 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce došlo proto k prodloužení účinnosti smlouvy, proto dle článku 1.2 těchto smluvních podmínek právnímu předchůdci žalobkyně nevznikl nárok na zaplacení úroku za dobu od 7. 1. 2018 do zaplacení. Tento úrok tak nemůže tvořit příslušenství na žalobkyni postoupené pohledávky jejího právního předchůdce a ohledně něj tak žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a částečně úspěšné žalobkyni byla přiznána částečná náhrada nákladů řízení (při posuzování poměru úspěchu a neúspěchu muselo být v souladu se judikaturou (např. NS ČR sp. zn. 23 Cdo 2585/2015) zohledněno i příslušenství žalobkyní uplatněných pohledávek). Náklady řízení na straně žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek 807 Kč, odměna za právní zastoupení 900 Kč (za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/96 Sb.