1 C 194/2022-24 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 9 565,33 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 755,83 Kč, dále s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 052,40 Kč, náklady spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokutu ve výši 6 408,77 Kč. Jde o nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou dne 28. 11. 2018. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně se z účasti omluvila, žalovaná nikoliv. Ve věci proto bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, rozhodnuto bez přítomnosti účastníků, přičemž soud vyšel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav. 5. Dne 28. 11. 2018 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované v hotovosti poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala jej vrátit ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Žalovaná se dále zavázala zaplatit úrok ve výši 1 925 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 859 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 3 600 Kč. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], pohledávky za žalovanou z titulu předmětného úvěru přešly na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 včetně její přílohy dokládající přechod konkrétní pohledávky za žalovaným). Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 11. 1. 2022. 7. Před uzavřením smlouvy byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované na základě žalovanou poskytnutých informací o výši jejích příjmů a výdajů i potvrzení o výši jejích příjmů (za srpen až říjen 2018). 8. Žalovaná své povinnosti neplnila řádně a včas, na svůj dluh uhradila dle žalobkyně pouze částku 20 200,01 Kč, ze které byla na jistinu započtena částka 10 434,67 Kč a na sjednané příslušenství částka 9 765,34 Kč. 9. Žalovaná na pohledávku žalobkyně ničeho dalšího neuhradila ani přes předžalobní upomínku ze dne 2. 5. 2022 (zjištěno z předžalobní upomínky včetně podacího archu). Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku, přechází na žalovanou, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaná něco neučinila. Je na žalované, aby soudu prokázala, že zaplatila řádně a včas. Žalovaná však nic takového netvrdí, ani neprokazuje. 10. S ohledem na shora uvedený skutkový stav tedy bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně se žalovanou uzavřely smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle něhož se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jedná se též o smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 11. Vzhledem k tomu, že žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila a nezaplatila žalobkyni úroky řádně a včas, dostala se do prodlení. Žaloba je proto důvodná s výjimkou části uplatněného nároku ve výši 217 Kč, jež představuje uplatněné náklady na vymožení pohledávky. 12. Smluvní pokuta byla dojednána v souladu s ustanovením § 2048 a násl. občanského zákoníku i s ustanovením § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru a následně byla v souladu s ustanovením § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru uplatněna ve výši nepřesahující součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru 13. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku má žalobce proti žalovanému i právo na úrok z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Rovněž nárok na smluvní úrok byl uplatněn po právu. 14. Co se týče nároku na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, konstatuje soud, že povinnost k jejich úhradě nevyplývá z žádného zákonného ani smluvního ustanovení, přičemž odkaz žalobce na ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. považuje soud za nepřípadný, neboť citované ustanovení se uplatní pouze v případě vzájemných závazků podnikatelů a není namístě jej analogicky využívat v právu spotřebitelském. V tomto rozsahu tak soud žalobu zamítl. 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyni, která byla ve věci úspěšná, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny zástupce za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva; 4. úkonem bylo doplnění žaloby k výzvě soudu, leč obsahovalo pouze listiny, jež měly být řádně doloženy již k samotné žalobě) podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ze 3 tzv. režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 252 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. 16. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.