1 C 272/2022-71 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se žalobou domáhala stanovení výživného na žalovaném – jejím otci, s nímž od svých 18 let nežije, přičemž po smrti matky v roce 2020 žije u paní [jméno] [příjmení],„ náhradní babičky“, žalovaný jí na výživu nepřispívá ničeho, téměř s ní nekomunikuje, proto žádá o stanovení výživného ve výši 4 000 Kč od 1. 10. 2022 a též nárokuje zpětně výživné ode dne její zletilosti (31. 8. 2020). Žalobkyně studuje na škole Střední odborné učiliště služeb ve [obec] ve druhém ročníku, obor zahradník. 2. Při jednání konaném dne 9. 3. 2023 žalobkyně doplnila, že žije v nájemním bytě s náhradní babičkou s měsíčními náklady 12 000 Kč za nájem, na což žalobkyně přispívá částkou 6 000 Kč a dále na domácnost přispívá částkou 1 000 Kč, hradí 250 Kč za internet, 1 200 Kč měsíčně za cestovné do školy, zbývající náklady čítají cca 2 000 Kč měsíčně. Žalobkyně nemá vyživovací povinnost. Její příjmy jsou sirotčí důchod ve výš 9 000 Kč a dále cca 4 000 kč měsíčně si vydělá na brigádě. Žalovaný jí na výživném nikdy ničeho neuhradil. 3. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. 4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav. 5. Z rodného listu se podává, že žalobkyně je dcerou žalovaného. Dle úmrtního listu matka žalobkyně zemřela dne [datum]. Podle potvrzení o studiu je žalobkyně žákyní druhého ročníku Středního odborného učiliště služeb [obec], obor zahradník. Též bylo z potvrzení o studiu zjištěno, že žalobkyně byla studentkou Střední školy obchodní [obec] od 1. 9. 2018 do 1. 7. 2021, kdy vykonala maturitní zkoušku. 6. Z potvrzení bývalého zaměstnavatele žalovaného, společnosti [právnická osoba], soud zjistil průměrný čistý příjem žalovaného za období od července 2020 do prosince 2020 ve výši 15 847 Kč. 7. Z potvrzení od [právnická osoba] [anonymizováno], a přiložených výplatních pásek soud zjistil, že žalovaný byl jejím zaměstnancem od 1. 6. 2021 do 30. 11. 2022 (pracovní poměr byl ukončen dohodou, když z potvrzení vyplývá, že měl žalovaný v měsíci listopadu 2022 pouze 5 odpracovaných dní a 17 dní neomluvených absencí, v říjnu 2022 měl odpracováno 6 dnů a ve zbytku byl na nemocenské či čerpal dovolenou) s průměrným měsíčním příjmem od června 2021 do listopadu 2022 ve výši cca 14 000 Kč. Při zohlednění nižšího příjmu žalovaného v posledních dvou měsících činila jeho průměrná čistá měsíční mzda 15 608 Kč. 8. Z potvrzení [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se podává, že žalovaný je jejím zaměstnancem od 24. 11. 2022 na základě dohody o pracovní činnosti, přičemž poslední odměna mu byla vyplacena za měsíc leden 2023 ve výši 1 042 Kč, v prosinci 2022 a únoru 2023 nepobíral žádný příjem, v listopadu 2022 mu bylo vyplaceno 3 709 Kč. 9. Z výpisu z Centrální evidence obyvatel bylo též zjištěno, že žalovaný má vedle žalobkyně další dceru [jméno] [příjmení] narozenou dne [datum]. 10. Dále bylo z oznámení o vyúčtování důchodu od České správy sociálního zabezpečení zjištěno, že žalobkyni náleží doplatek důchodu za období od 12. 12. 2020 do 11. 1. 2021 ve výši 7 215 Kč. Z výplatních pásek od zaměstnavatele [právnická osoba], je znám příjem dlužnice za rok 2022 v průměrné výši 8 309,42 Kč měsíčně, za měsíce leden a únor 2023 v průměrné výši 7 717,50 Kč měsíčně. 11. Podle ustanovení § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. 12. Podle ustanovení § 911 občanského zákoníku lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 13. Podle ustanovení § 913 odst. 1, 2 občanského zákoníku jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popř. zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, v míře, v jaké tak činí; přihlédne se případně i k péči o rodinnou domácnost. 14. Podle § 915 odst. 1 občanského zákoníku má být životní úroveň dítěte zásadně stejná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 15. Podle § 922 odst. 1 občanského zákoníku lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. 16. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhá stanovení výživného počínaje dnem 31. 8. 2020 ve výši 4 000 Kč měsíčně. Žalobkyně ve věci doložila, že se stále připravuje na budoucí povolání, jelikož navštěvuje druhý ročník středního odborného učiliště, kam denně dojíždí, s čímž jí vznikají náklady, též hradí výdaje za bydlení a domácnost. Je zdravá bez zvláštních potřeb, bez vyživovací povinnosti. Žalobkyně s žalovaným nesdílí společnou domácnost a soustavně se připravuje na své budoucí povolání. 17. Soud při stanovení vyživovací povinnosti vycházel z kritérií uvedených v § 913 a 915 občanského zákoníku, a to z odůvodněných potřeb na straně oprávněné žalobkyně a též z výdělkových možností, schopností a majetkových poměrů na straně žalovaného. V tomto směru má soud za prokázané, že žalobkyně nepochybně jako studentka střední školy musí vynakládat náklady na toto studium včetně dopravy. Žalobkyně má pak pochopitelně i výdaje nutné na úhradu základních životních potřeb (nájem, energie, ošacení, hygienické potřeby, jídlo atp.), přičemž tyto výdaje je částečně schopna hradit ze své brigádní výdělečné činnosti a sirotčího důchodu. 18. Pro naprostou pasivitu žalovaného, který nereagoval na výzvy soudu, bez omluvy se nedostavoval na jednání, mohl soud zjistil pouze výši jeho oficiálních příjmů. Žalovaný je nyní zaměstnán s měsíčním příjmem ve výši 1 042 Kč dle dohody o pracovní činnosti, leč od července 2020 do prosince 2020 dosahoval čistého příjmu ve výši 15 847 Kč a od června 2021 do září 2022 činil jeho průměrný čistý příjem 15 608 Kč, přičemž pracovní poměr u tohoto zaměstnavatele skončil k 30. 11. 2022 dohodou poté, co měl v listopadu 2022 celkem 17 neomluvených absencí, čímž lze uzavřít, že žalovaný sám o své vůli přišel o dosavadní příjem. Soud tak při stanovení výše výživného vycházel z příjmu, kterého byl žalovaný objektivně schopen dosahovat, při zohlednění jeho další vyživovací povinnosti. 19. Soud má za to, že zjištěným poměrům na straně účastníků odpovídá výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně a ve zbylé navrhované výši 2 000 Kč soud návrh jako nedůvodný zamítl. Toto výživné přiznal soud žalobkyni zpětně od 31. 8. 2020, kdy nabyla zletilosti, do 6. 4. 2023, a to ve výši zohledňující skutečnost, že žalobkyně se žalovaným nesdílela společnou domácnost, žalovaný jí na výživné ničeho nepřispíval a po celou dobu se žalovaná soustavně připravuje na budoucí povolání. Žalovanému tak vznikl dluh na výživném ve výši 110 066 Kč (za 31 měsíců), jenž je žalovaný povinen zaplatit k rukám žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku. 20. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný nehradil výživné, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby soudu prokázal, že zaplatil řádně a včas. Žalovaný však nic takového netvrdí, ani neprokazuje. 21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 3 občanského soudního řádu. Žalobkyni, která měla ve věci částečný úspěch, přiznal soud plnou náhradu účelně vynaložených nákladů, jelikož rozhodnutí o výši plnění záviselo pouze na úvaze soudu a co se týče základu nároku, byla žalobkyně zcela úspěšná. Náklady řízení sestávají z paušální náhrady podle ustanovení § 151 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, tedy 300 Kč za 3 úkony podle ustanovení § 2 odst. 3 této vyhlášky (sepis žaloby a účast na dvou jednáních).