1 C 304/2023-20 — Okresní soud v Prachaticích

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 12 960 Kč s příslušenstvím představující příspěvek nepojištěných osob za provozování vozidel, jejichž vlastníkem či provozovatelem byla v předmětném období žalovaná, bez sjednaného pojištění odpovědnosti podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, neboť žalobkyně s tím souhlasila. Žalovaná ve stanovené lhůtě nereagovala na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí. Věc je přitom možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaná jako provozovatel vozidla [registrační značka] provozovala uvedené vozidlo v období od 15. 4. 2022 do 7. 6. 2022 a od 18. 6. 2022 do 31. 10. 2022 bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V období od 1. 4. 2022 do 27. 6. 2022 bylo bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovanou provozováno i vozidlo [registrační značka]. V období od 20. 5. 2022 do 5. 8. 2022 bylo bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovanou provozováno i vozidlo [registrační značka] Porušením povinnosti sjednat pojištění odpovědnosti vznikla žalované v případě vozu [registrační značka] povinnost uhradit žalobkyni příspěvek v výši 7 000 Kč za 200 dnů, kdy nebyl vůz pojištěn, po 35 Kč. Výše zákonné denní sazby vyplývá z ustanovení § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), dále jen„ vyhláška“. Pokud jde o vozidlo [registrační značka] vznikla žalované povinnost uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 4 136 za 88 dní, kdy nebylo vozidlo pojištěno, po 47 Kč. Výše zákonné denní sazby vyplývá z § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky. Pokud jde o vozidlo [registrační značka] vznikla žalované povinnost uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 624 Kč za 78 dní, kdy nebylo vozidlo pojištěno, po 8 Kč. Výše zákonné denní sazby vyplývá z § 2 odst. 1 písm. b) vyhlášky. Žalobkyni dále vznikl nárok na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (ohledně všech výše uvedených vozů) dle § 2a vyhlášky, neboť žalobkyně žalovanou nejprve vyzvala k úhradě příspěvku (zjištěno z výzev ze dne 23. 9. 2022 a 7. 10. 2022 a upomínek ze dne 5. 11. 2022, 17. 1. 2023). Žalovaná však na výzvy nereagovala a žalobkyni ničeho neuhradila ani přes zaslanou předžalobní upomínku. Podle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinností podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle ustanovení § 4 odst. 2 písm. a) a písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Ustanovení § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví, že výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle ustanovení § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odst. 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. S ohledem na shora uvedený skutkový stav, kdy žalovaná byla v uvedeném období vlastníkem či provozovatelem předmětných vozidel, přičemž zároveň nesplnila svou povinnost uzavřít ve vztahu k nim pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, stíhá ji povinnost uhradit žalobkyni příspěvek za každý den porušení stanovené povinnosti. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaná neměla v uvedeném období sjednané pojištění odpovědnosti, přechází na žalovanou, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaná něco neučinila. Je na žalované, aby soudu prokázala, že měla pojištění sjednáno. Žalovaná však nic takového netvrdí, ani neprokazuje. Totéž platí o tvrzení, že žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, jelikož nárok žalobkyně vyplývá z ustanovení § 4 odst. 1, 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a § 2 odst. 1 vyhlášky, které stanoví denní sazbu pro konkrétní vozidlo příspěvku nepojištěných, a dále z ustanovení § 2a vyhlášky, jež stanoví sazbu poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Nárok na uhrazení zákonného úroku z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny zástupkyně za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ze 3 tzv. režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 252 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 odst. 1 občanského soudního řádu.