2 C 27/2022-72 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobce se žalobou domáhá vydání soudního rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že je výhradním vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek]. Návrh odůvodnil tím, že žalobce a žalovaný jsou zapsáni jako duplicitní vlastníci shora uvedených pozemků na listu vlastnictví [anonymizována dvě slova] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Oba pozemky vznikly k 26. 6. 2008 z původního pozemku parc. [číslo] v rámci obnovení parcel po vzniku katastru nemovitostí v roce 1993. V roce 1945 byl pozemek zkonfiskován německým vlastníkům na základě Dekretu prezidenta republiky č. 12/ 1945. Dne 5. 12. 1945 podali manželé [jméno] [příjmení] [anonymizováno] a [jméno] [příjmení] přihlášku o příděl půdy v osídlení mimo jiné i ohledně předmětného pozemku a dne 15. 9. 1950 vydalo Ministerstvo zemědělství – Národní pozemkový fond přídělovou listinu [číslo jednací], na základě které jim byl pozemek přidělen. Dle doložky na přídělové listině bylo vlastnické právo zasáno do pozemkových knih ke dni 8. 12. 1950. Podle přídělové listiny se převod vlastnictví zemědělského majetku uskutečnil dnem převzetí půdy do držby na základě dekretů o vlastnictví vydaných jim Ministerstvem zemědělství podle § 5 Dekretu prezidenta republiky č. 28/1945 Sb. z 20. 7. 1945 (Dekret o osídlení). Manželé [příjmení] nabyli předmětný pozemek na základě přídělu pod [číslo]. Z identifikace parcel Střediska geodézie z roku 1975 a z přípisu finančního odboru Okresního národního výboru v [obec] z 15. 10. 1975 vyplývá, že při porovnání stavu pozemkové knihy a evidence nemovitostí je [jméno] [příjmení] uvedena jako vlastník parcely [číslo] v k.ú. [obec]. [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum]. Státní notářství v [obec] v usnesení č.j. [spisová značka] z 29. 3. 1962 projednalo dědictví po zůstavitelce [jméno] [příjmení] a dědictví sestávající se z pozemků a movitých věcí nabyl syn [jméno] [příjmení]. Dne 2. 7. 1992 byla vyhotovena darovací listina ve formě notářského zápisu sepsaného Státním notářstvím v [obec] pod [číslo jednací], [spisová značka] z 2. 7. 1992 na základě které dárce [jméno] [příjmení], [datum narození] daroval předmětný pozemek dceři [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalobce koupil pozemky (tj dříve pozemek [číslo]) od [jméno] [příjmení] na základě kupní smlouvy ze dne 2. 10. 2020. Duplicitní vlastnictví vzniklo v roce 1960, kdy došlo k opětovnému přídělu pozemku parc. [číslo] Československému státu – Okresnímu ústavu národního zdraví v [obec] na základě přídělové listiny vydané ONV v [obec] pod [číslo jednací] z 6. 4. 1960. Na základě hospodářské smlouvy [číslo] ze dne 1. 5. 1978 mezi Okresním ústavem národního zdraví a Městským národním výborem v [obec] byly převeden pozemek [číslo] s tím, že došlo ke změně a nemocnice se bude stavět na jiném místě. Návrh na zápis do listu vlastnictví pro MNV byl na Středisko geodézie v [okres] dne 21. 6. 1978. Dne 5. 11. 1992 podal žalovaný ke Středisku geodézie v [obec] návrh na přechod nemovitostí dle § 1 odst. 1 zákona č. 172/91 Sb., o majetku obcí. Prvním oprávněným vlastníkem pozemku byli manželé [příjmení], kteří pozemek nabyli v roce 1950, právní předchůdci žalobce. Duplicitní vlastnictví bylo zjištěno až v roce 1999, když Katastrální úřad v [obec] svým přípisem z 6. 12. 1999, [číslo jednací] [rok] [číslo] oznámil [jméno] [příjmení] a žalovanému založení listu vlastnictví [číslo] s duplicitním zápisem vlastnictví k téže nemovitosti. 2. Žalovaný se k návrhu písemně vyjádřil tak, že uvedl, že činí nesporná tvrzení žalobce v článku II., III., IV. žaloby, spatřuje pouze rozpor v tvrzení žalobce, že manželé [příjmení] nabyli pozemek parc. [číslo] ke dni 8. 12. 1950 zápisem do pozemkových knih, což je v rozporu s tvrzením v článku V., kde je uvedeno jiné datum nabytí vlastnického práva 10. 10. 1950. Žalovaný nesouhlasí s tvrzením, že duplicitní vlastnictví vzniklo pochybením státních orgánů až v roce 1992. Žalovaný jako jeho právní předchůdce (Městský národní výbor v [obec] na základě hospodářské smlouvy o převodu správy národního majetku [číslo] ze dne 5. 5. 1978) měl pozemek ve své oprávněné držbě a v dobré víře s ním nakládal až do 7. 12. 1999, kdy bylo žalovanému katastrálním úřadem oznámeno, že byl založen list vlastnictví [číslo] s duplicitní zápisem vlastnictví k téže nemovitosti, čímž došlo k přerušení dobré víry. Žalovaný se choval jako vlastník, když jednal s transformovaným Zemědělským družstvem [okres] pokračování v užívání zemědělských pozemků a ujednal výši a placení nájemného, čímž pokračoval ve výkonu poctivé držby. Pozemek byl na základě zákona č. 123/1975 Sb. o užívání půdy a jiného zemědělského majetku užíván [anonymizováno] [obec]. Protože byl pozemek zemědělským pozemkem, vykonával městský národní výbor jak v období od 1. 5. 1978 do 24. 11. 1990, kdy práva a závazky z městského národního výboru přešly na žalovaného, tak v období od 24. 11. 1990 do 24. 6. 1991 (den nabytí účinnosti zákona č. 229/1991 Sb.) správu a užívání pozemku prostřednictvím zemědělské organizace k tomu oprávněné, a to na základě § 1 zákona č. 123/1975 Sb. Právo užívání půdy vzniklo ze zákona s účinností k 1. 1. 1976 a trvalo do 24. 6. 1991 (zaniklo dle § 22 zákona č. 229/1991 Sb.) a opravňovalo zemědělskou organizaci, aby hospodařila s půdou ve stejném rozsahu, jako by byla vlastníkem do doby než se tento vztah dle § 22 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb. změnil na vztah nájemní a následně na vztah obligační, kdy došlo k uzavření nájemních smluv. Žalovaný uplatnil námitku vydržení vlastnického práva, neboť se započtením vydržecí doby právního předchůdce byla naplněna desetiletá vydržecí doba za současné existence dobré víry a faktického ovládání věci po celou délku vydržecí doby. Navrhl, aby byla žaloba z tohoto důvodu zamítnuta. 3. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného uvedl, že k identifikaci parcel porovnáním stavu pozemkové knihy a evidence nemovitostí adresované Středisku geodézie v [obec] pod [číslo] došlo k zápisu vlastnictví právních předchůdců žalobce k 10. 10. 1950. Žalobce uvedl, že předpokladem oprávněné držby je existence dobré víry v to, že věc držiteli patří. Městský národní výbor [okres] vykonával právo hospodaření ohledně pozemku parc. [číslo] který byl ve vlastnictví Československé socialistické republiky a nemohl držet pozemek [číslo] v dobré víře, že je vlastníkem. Vydržecí doba mohla začít běžet až od okamžiku 24. 4. 1991 (účinnost zákona č. 172/1991 Sb.), kdy oznámením katastrálního úřadu dne 7. 12. 1999 byla přerušena dobrá víra žalovaného. Chybu v duplicitním zápisu způsobil svým pochybení stát, který se tak nemůže dovolávat dobré víry, že byl vlastníkem pozemku parc. [číslo]. Stát jako správce registrů nemovitostí musel vědět, že již není vlastníkem Pozemku [číslo]. Jestliže převedl sám vlastnictví na právní předchůdce žalobce, nemohl mít stát dobrou víru k nabývacímu titulu, neboť na základě svého rozhodnutí již předtím vlastnictví pozbyl. 4. Při jednání dne 8. 2. 2023 právní zástupce žalobce uvedl, že žalobce je právním nástupce nepřetržité řady vlastníků pozemku parc. [číslo] který byl následně v rámci obnovy operátu rozdělen na dva pozemky, které jsou předmětem žaloby. Právní předchůdci žalobce [jméno] [příjmení] [anonymizováno] (syn) a [jméno] [příjmení] (matka) požádali o vydání pozemku v rámci Benešových dekretů. Pozemek byl vydán pouze [jméno] [příjmení] a následně po její smrti přešel na [jméno] [příjmení] [anonymizováno], který ho daroval paní [příjmení], která ho prodala žalobci. Pokud žalovaný namítal, že bylo uvedeno dvojí datum nabytí vlastnictví zápisem do pozemkových knih, opravila žalobkyně své tvrzení, že k zápisu došlo 10. 10. 1950. 5. Žalovaný u jednání uvedl, že nabyl vlastnictví k pozemkům podle zákona č. 172/1991 Sb., neboť do té doby byla vlastníkem Československá republika a Městskému národnímu výboru [okres] právo hospodaření a i s ohledem na vydržení vlastnického práva mu tak svědčí silnější vlastnický titul, proto navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. Za situaci, kdy bude žalobě vyhověno, navrhl, aby žalobci nebyla přiznána náhrada nákladů řízení, neboť žalovaný stávající situaci nezavinil. 6. Z výpisu z katastru nemovitostí (č.l. 6 spisu) bylo zjištěno, že na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro [katastrální uzemí], [územní celek] [stát. instituce], [stát. instituce], jsou zapsány pozemky parc. [číslo] (výměra [výměra]) a parc. [číslo] (výměra [výměra]), ke kterým je zapsáno duplicitní vlastnické právo pro [územní celek] (na základě hospodářské smlouvy [číslo] o převodu správy národního majetku ze dne 5. 5. 1978) a pro [jméno] [příjmení] (na základě kupní smlouvy ze dne [datum]). Ze srovnávacího sestavení parcel ze dne 24. 11. 2020 (č.l. 7 spisu) pro [katastrální uzemí], [územní celek] bylo zjištěno že po obnově katastrálního operátu z pozemku [číslo] díl [číslo] vznikl pozemek parc. [číslo] z pozemku parc. [číslo] díl [číslo] vznikl pozemek parc. [číslo]. Dle srovnávacího sestavení parcel z 21. 10. 1997 (č.l. 31 spisu) z parcely [číslo] o výměř