5 C 114/2022-24 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 11 119,10 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o smluvní pokutu za další období ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené se žalovaným dne 24. 2. 2018 na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 85 000 Kč. Ohledně nároku ze smlouvy o úvěru a ohledně smluvní pokuty do 30. 7. 2019 bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Prachaticích ze dne 21. 11. 2019 č. j. 8 C 63/2019-59. Žalobkyně se domáhá zaplacení smluvní pokuty za období od 31. 7. 2019 do 10. 6. 2022 ve výši 0,1 % denně z částky 83 954,41 Kč. Žalovaný se v článku 6.5 smlouvy zavázal pro případ prodlení nezaplacením nové jistiny úvěru uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení s tím, že v článku [číslo] smlouvy se účastníci dohodli, že výše všech ze strany žalobce uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200 000 Kč. Žalovaný své závazky i přes výzvy žalobce neplnil, rozsudkem Okresního soudu v Prachaticích, č. j. 8 C 63/2019-59 ze dne 21. 11. 2019 bylo žalovanému mimo jiné uloženo, aby zaplatil smluvní pokutu ve výši 998 Kč a 30 382,90 Kč, kdy částka 30 382,90 Kč představovala smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 94 235,20 Kč do 30. 7. 2019. Prodlení žalovaného trvalo i po datu 30. 7. 2019, a proto žalobkyni vzniklo právo o smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru i za následující období. Ze strany žalobkyně byla žalovanému zaslána předžalobní výzva z 10. 6. 2022 k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 83 954,41 Kč od 31. 7. 2019 do 10. 6. 2022 ve výši dle limitu z ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve výši 11 119,10 Kč. 2. Žalovaný, ačkoliv mu byla žaloba i předvolání k jednání řádně doručeny se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, ani se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle ustanovení § 153 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu zmeškali žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o. s. ř.) žaloba předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se má jednání konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 4. Právní zástupkyně žalobkyně se k prvnímu jednání ve věci dostavila a navrhla, aby soud ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání. 5. Jestliže soud uzavřel, že tvrzení uvedená v žalobě, které vzal soud za nesporná, odůvodňují přiznání žalovaného nároku, soud rozhodl dle ustanovení § 153 odst. 1 o. s. ř. rozsudkem pro zmeškání, aniž by prováděl dokazování. 6. Soud má na základě tvrzení žalobkyně, která se pokládají za nesporná, že žalobkyně uzavřela dne 24. 2. 2018 se žalovaným smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 85 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny. Žalovaný ničeho neuhradil, ani po vydání rozsudku Okresního soudu v Prachaticích ze dne 21. 11. 2019, č. j. 8 C 63/2019-59, kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni mimo jiné smluvní pokutu ve výši 998 Kč a 30 382,90 Kč ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 94 235,20 Kč do 30. 7. 2019. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě smluvní pokuty za další období předžalobní výzvou ze dne 10. 6. 2022. Žalobkyně požadovala smluvní pokutu za další období od 31. 7. 2019 do 10. 6. 2022 ve výši dle omezení uvedeného v ustanovení § 155 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tedy ve výši maximálně 50 % z jistiny tj ve výši 11 119,10 Kč (30 382,90 Kč + 998 Kč + 11 119,10 Kč = 42 500 Kč). Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně požadovaného úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se úroku z prodlení domáhala za období, za který jí náleží, ve výši nepřesahující výši zákonnou. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyně, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 048,18 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 119,10 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 580 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., a v souvislosti s cestou realizovanou dne 13. 2. 2023 náhrada celkem 1 257,34 Kč za 90 ujetých km v částce 857,34 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 10,5 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 910,84 Kč. Žalobkyni nebyl přiznán úkon právní služby související s prokázáním posouzení úvěruschopnosti žalovaného, neboť tento úkon mohl být učiněn již v podané žalobě.