5 C 83/2023-20 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit jí částku 10 734 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaný coby vlastník nebo provozovatel vozidla [registrační značka] neměl v období od 28. 7. 2021 do 6. 3. 2022 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná částka představuje příspěvek dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, který činní částku 47 Kč denně a dále poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva 300 Kč. 2. Soud ve věci rozhodl na základě žalobkyní předložených listinných důkazů bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). Žalobkyně s tímto postupem souhlasila v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, má se tak zato, že souhlasil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovanému byla výzva, aby se vyjádřil, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, doručena na adresu dle § 49 odst. 4 o.s.ř. Ve výzvě byl poučen, že nevyjádří-li se, bude mít soud za to, že souhlasí. 3. Na základě žalobkyní předložených listin má soud za prokázané, že žalovaný jako vlastník vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], se zdvihovým objemem válců motoru od 1783 cm3 provozoval uvedené vozidlo v období od 28. 7. 2021 do 6. 3. 2022 bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku ve výši 10 434 Kč (222 dní x 47 Kč) výzvou z 28. 4. 2022 (číslo zásilky [anonymizováno]), která byla žalovanému doručena 2. 5. 2022. Žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky upomínala. Žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyni ničeho neuhradil. 4. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla je vlastník tuzemského vozidla povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti. Dle § 1 odst. 2 písm. a) tohoto zákona musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel povinnost pojištění odpovědnosti splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v tomto registru s výjimkou doby, kdy je v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 tohoto zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Dle odst. 3 tohoto ustanovení se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 2 odst. 1 písmene g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen „vyhláška“) činní výše sazby příspěvku za každý den porušení povinnosti 47 Kč. Dle § 2a vyhlášky činní výše nákladů s mimosoudním uplatním pohledávky 300 Kč. 5. Žalovaný byl v období od 28. 7. 2021 do 6. 3. 2022 vlastníkem vozidla [registrační značka] a zároveň nesplnil povinnost mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž mu dle § 4 odst. 1, odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky, vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek za každý den porušení této povinnosti (222 dní x 47 Kč = 10 434 Kč). Splatnost příspěvku nastala uplynutím 60denní lhůty od doručení výzvy k zaplacení. Žalovanému dále vznikla povinnost uhradit žalobkyni poplatek spojený s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky. Soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl, a to včetně uplatněného úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala přiznání úroku z prodlení za období, za který jí náleží, ve výši nepřesahující výši zákonnou. 6. Žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, soud přiznal dle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Náklady představují náhradu za zaplacený soudní poplatek 800 Kč, odměnu za právní zastoupení dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen a. t.) za tři úkony právní služby po 300 Kč (900 Kč), paušální náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 a.t. za tři úkony právní služby po 100 Kč (300 Kč) a 21 % DPH ve výši 252 Kč. 7. Lhůta plnění byla stanovena zákonná třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Náhradu nákladů řízení soud uložil hradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).