8 C 135/2023-87 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně návrhem došlým soudu dne 29. 3. 2023 navrhla, aby soud žalovanému počínaje dnem 1. 4. 2023 stanovil povinnost platit žalobkyni částku 2 000 Kč měsíčně k zajištění úhrady její výživy, a to do doby dvou let věku dcery [jméno] [příjmení], narozené [datum]. Svůj návrh odůvodnila tím, že z družeckého vztahu žalobkyně a žalovaného se narodila dcera [jméno]. Známost účastníků trvala dva roky, společně sdíleli domácnost, žili a hospodařili. Po narození dcery se však mezi nimi začaly prohlubovat partnerské problémy, žalovaný požadoval, aby žalobkyně o dceru pečovala dle jeho instrukcí, zakazoval v době šestinedělí rodičům žalobkyně se s vnučkou vídat, na žalobkyni vyvíjel psychický nátlak. Otec odmítal povinné očkování dcery, přistoupil na to až po delších diskuzích a po poradě s dětským lékařem. Žalobkyně před narozením dcery ze svých úspor nakoupila výbavičku pro dítě. Krátce po porodu se rozhodla soužití ukončit. Protože má žalobkyně v místě svého trvalého pobytu nejbližší rodinu a má zde svůj družstevní byt, rozhodla se po dohodě se žalovaným, že společné soužití ukončí a v březnu 2023 se i s dcerou odstěhovala z [obec] do [obec]. Matka požaduje určení výživného pro ni jako neprovdanou matku do dvou let věku dítěte. Oba účastníci nemají žádnou další vyživovací povinnost. Žalobkyně je svobodná, žije sama s dcerou v bytě o velikosti 2+1, kde hradí náklady spojené s bydlením ve výši 6 000 Kč měsíčně. Dále splácí hypotéku na byt 2 900 Kč měsíčně. Její příjem tvoří pouze rodičovský příspěvek 10 000 Kč měsíčně, jiný příjem nemá. Bude žádat o dávky státní sociální podpory. 2. Žalovaný se k návrhu vyjádřil tak, že s tímto nesouhlasí. On je zaměstnán jako [anonymizováno 5 slov], u které se proškolil, je držitel mezinárodních certifikátů. Jeho výdělky mimo letní sezónu se pohybují v rozmezí 45 000- 65 000 Kč měsíčně. Žije v chalupě na [anonymizováno], kterou vlastní jeho matka [jméno] [příjmení]. Pracuje aktuálně ve třech městech, a to v [obec], [obec] a v [obec]. V [obec] si pronajímá místo v tetovacím studiu, za které hradí 11 000 Kč měsíčně. V [obec] a v [obec] pracuje jednu sobotu v měsíci, zde hradí za pronájem studia 5 000 Kč. V [obec] platí za jednodenní pronájem studia 1 000 Kč. Do července 2023 mu matka vycházela vstříc ohledně jeho pracovních aktivit o víkendech. Návštěvu dcery si naplánoval po pracovní sobotě v [obec] nebo v [obec] vždy v neděli nebo v pondělí a úterý. Dne 21. 7. 2023 obdržel od matky návrh na mimosoudní dohodu ohledně jeho návštěv. Ačkoliv matku písemně i telefonicky žádal, aby mu návštěvní dny upravila, aby mohl pokračovat v pracovním schématu, který byl zcela závislý na možnostech pronájmu studia v [obec], [obec]. Matka mu však neodpověděla. Matka není ochotná se s ním dohodnout na náhradním termínu styku, pokud měl rezervovaný kurz, kdy bez svolení akademie nelze měnit termín, žádal matku, aby mu návštěvní dny posunula od neděle do úterý, matka jeho slušné žádosti nevyhověla a odkázala jej na svého právního zástupce. Nakonec byl nucen kurz zrušit. Jeho odměna za organizaci kurzu je 250 EUR z jednoho zájemce o kurz. Znamená to tedy pro něho finanční ztrátu. Rád koupí dceři vše potřebné, ale ne formou pravidelného posílání peněz matce na účet. Matka jej staví do pozice, kdy se musí rozhodnout mezi tím, jestli bude pracovat nebo navštíví dceru, z toho důvodu nesouhlasí s pravidelným placením příspěvku žalobkyni jako neprovdané matce. 3. Při jednání soudu dne 13. 10. 2023 matka setrvala na podané žalobě, uvedla, že žalovaný dosud uhradil příspěvek na její výživu ve výši 2 000 Kč za měsíc duben, květen a červen roku 2023, od 1. 7. 2023 již ničeho dalšího neuhradil. 4. K tomuto se žalovaný vyjádřil tak, že pokud dostal v březnu tohoto roku sdělení od OSPODu, že má hradit 5 000 Kč měsíčně, přehlédl, že z toho 2 000 Kč je příspěvek pro matku. Následně bylo soudně stanoveno, že má hradit výživné pro dceru 3 500 Kč měsíčně, od 1. 7. 2023 hradí tedy pouze stanovené výživné pro dceru. 5. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že se žalobkyni a žalovanému z jejich partnerského vztahu dne 10. 8. 2022 narodila dcera [jméno] [příjmení]. Rozsudkem [název soudu] ze dne 16. 6. 2023, č. j. 122 Nc 14/2023-42 byla schválena dohoda rodičů, na základě které byla nezletilá [jméno] svěřena do péče matky a otec se zavázal platit na její výživu počínaje dnem 1. 7. 2023 částku 3 500 Kč měsíčně. Soud při schválení dohody vycházel ze zjištění, že matka je s nezletilou na rodičovské dovolené. Její příjem tvoří rodičovský příspěvek 10 000 Kč měsíčně, přídavek na dítě 1 330 Kč měsíčně a příspěvek na bydlení 1 319 Kč měsíčně. Společně bydlí v bytě o velikosti 2+1, za který matka hradí 5 554 Kč měsíčně, dále hradí internet, pojištění pro sebe a pro nezletilou a stavební spoření, splácí kupní cenu telefonu po 939 Kč měsíčně. Otec žije sám v chalupě, kde hradí 3 000 Kč za elektrickou energii, další výdaje jsou na údržbu domu a za otop tuhými palivy. Otec hradí telefon a internet 3 000 Kč měsíčně, splácí půjčku na auto 11 000 Kč měsíčně a od 1. 6. 2023 si hradí nájem studia v [obec] za 11 000 Kč měsíčně. Otec není nikde zaměstnán, činnost neprovozuje na základě živnostenského oprávnění ani žádné dohody, podle výpovědi otce ji provozuje na základě„ ničeho“. Otec svůj příjem v letních měsících odhadl na 25 000 Kč – 35 000 Kč měsíčně čistého, v zimním období 35 000 Kč – 60 000 Kč měsíčně čistého. 6. Matka doložila výši svých příjmů oznámením o přiznání dávky státní sociální podpory úřadu práce České republiky – [anonymizováno] [pobočka], pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč od 1. 1. 2023. Dále bylo matce na dávkách státní sociální podpory přiznáno 1 330 Kč jako přídavek na dítě pro [jméno] [příjmení] od 28. 6. 2023 a příspěvek na bydlení ve výši 1 319 Kč od 28. 6. 2023 SIPO dokladem matka doložila, že na nákladech spojených s bydlením (elektřině, plynu a nájmu) hradí měsíčně 4 794 Kč. Žalobkyně dále doložila, že 1 000 Kč měsíčně hradí na stavebním spoření, splácí měsíčně splátku úvěru ve výši 2 915,33 Kč [obec] [anonymizováno] [právnická osoba], kdy na základě dohody o úlevě ve splácení ke smlouvě o úvěru [číslo] je žalované odloženo splácení splátek v období od 1. 8. 2023 do 31. 10. 2023, po skončení odkladu se bude nadále hradit měsíční splátka 2 915,33 Kč. Matka hradí životní pojištění u [právnická osoba] ve výši 998 Kč měsíčně, pojištění úvěru hradí 180 Kč měsíčně a pro nezletilou hradí v [právnická osoba] pojistné ve výši 427 Kč měsíčně. Žalovaná splácí u [jméno] [anonymizováno] splátku úvěru ve výši 939 Kč kdy, jak žalovaná uvedla, jedná se o splátku úvěru na pořízení mobilního telefonu. Vyúčtováním služeb dodavatele [anonymizováno] [právnická osoba] žalobkyně doložila, že měsíčně hradí za služby elektronických komunikací částku 1 030 Kč. 7. Matka ve své účastnické výpovědi odkázala na příjmy a výdaje vyčíslené v jejím písemném podání. Kromě rodičovského příspěvku nemá žádný další příjem. Před nástupem na mateřskou dovolenou byla zaměstnána jako cukrářka s příjmem cca 27 000 Kč měsíčně čistého. Vyživovací povinnost má pouze k dceři [jméno]. S hrazením plateb za byt, pojištění a dalšími životními náklady jí pomáhá rodina. Bydlí v družstevním bytě, úvěr, který splácí je právě za pořízení tohoto bytu. Ona má běžné potřeby, v souvislosti se zdravotním stavem nemá žádné zvýšené výdaje. 8. Žalovaný vypověděl, že pokud jde o jeho náklady, platí zálohy na elektřinu ve výši 3 000 Kč měsíčně, za telefon a internet hradí 3 050 Kč měsíčně, 11 200 Kč měsíčně hradí na splátce na osobní vůz a dále za pronájem studia v [obec] 1 000 Kč. V [obec] hradí 5 000 Kč za jeden den a v [obec] hradí za pronájem studia 11 000 Kč měsíčně. Své příjmy žalovaný odhaduje průměrně na 65 000 Kč měsíčně kdy, pokud odečte náklady na dojíždění, za pronájem studia a další, tak jeho měsíční příjem se pohybuje kolem 30 000 až 35 000 Kč měsíčně. Není v zaměstnaneckém poměru, není ani OSVČ. Daňové přiznání nepodával. To bude teprve řešit. Vyživovací povinnost má pouze k dceři [jméno]. Účastníci se nemohou shodnout na rozsahu styku s nezletilou, kdy on by se rád s dcerou stýkal, pokud má víkend v [obec], styk by navazoval v následujících pracovních dnech, protože on pracuje o víkendu, to mu však matka nechce umožnit. 9. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 10. Podle § 920 odst. 1 o. z. není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. 11. Podle § 922 odst. 2 o. z. výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu. 12. Soud žalobě ja