8 C 408/2022-54 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobce žalobou ze dne 26. 12. 2022 ve znění doplnění žaloby ze dne 9. 1. 2023 navrhl, aby žalovanému byla povinnost platit na výživu žalobce počínaje dnem 11. 11. 2022 částku 5 000 Kč měsíčně a dále mu byla uložena povinnost zaplatit částku 14 340 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že dne 11. 11. 2022 se od otce odstěhoval, následně v neděli 13. 11. 2022 se vrátil pro své věci do školy a oblečení v doprovodu Policie České republiky. Od této doby se v bytě nezdržuje. K rozpadu vztahu s otcem došlo pro déle trvající neshody týkající se například toho, že mu bylo zakazováno, aby docházel do Základní umělecké školy ve [obec], kde hraje prvou [anonymizováno] v dechovém orchestru, dokonce došlo ke zničení [anonymizováno] vyhozením z okna. Dále měl žalobce zakázáno chodit ven s kamarády, setkávat se s přítelkyní. Několikrát se nedostal do bytu, protože byl klíč v zámku, přespával na schodech. Žalobce stále studuje na Střední [anonymizováno] škole ve [obec], podal si přihlášku na internát. [příjmení] 14 340 Kč představuje částku, která byla vyplacena žalobci na sirotčím důchodu za měsíce listopad a prosinec roku 2022, a to na účet žalovaného, který tyto částky zadržuje, i když ví, že patří žalobci. 2. Žalobce dne 5. 4. 2023 vzal žalobu zpět co do částky 14 340 Kč, jestliže tato částka byla žalovaným uhrazena, a to dne 15. 3. 2023 ve výši 1 500 Kč, dne 23. 3. 2023 ve výši 5 000 Kč a dne 27. 3. 2023 ve výši 7 840 Kč. Platby byly označeny jako„ důchod“. Žalobce si tyto platby započetl na nejstarší dlužné částky, tedy sirotčí důchod, který měl být vyplacen za měsíce listopad a prosinec 2022. Řízení tedy bylo částečně soudem zastaveno co do částky 14 340 Kč. Žalobce změnil žalobu dále na zaplacení částky 10 271 Kč z titulu vyplaceného sirotčího důchodu žalobce ve výši 10 002 Kč na účet žalovaného za měsíc leden 2023 a zvýšení důchodu ve výši 269 Kč. Soud usnesením ze dne 5. 4. 2023, č. j. 8 C 408/2022-39 tuto změnu připustil. 3. Žalovaný se k žalobě žalobce vyjádřil tak, že souhlasí s tím, že má vyživovací povinnost vůči žalobci, který je zletilý, nicméně stále pokračuje ve studiu. Žalovaný však nesouhlasil s navrženou výší výživného, žalovaný navrhl výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně s ohledem na to, že jeho jediným příjmem je invalidní důchod, sám je vážně nemocen, byť zatím nemá v souvislosti s onemocněním zvýšené výdaje, léčba, kterou podstupuje, je hrazena pojišťovnou. Může však dojít k progresu nemoci, tím zvýšení nákladů na léky, které již bude muset žalovaný hradit. 4. Ve věci slyšený žalobce vypověděl, že od otce se odstěhoval k prarodičům, od kterých si půjčil částku asi 23 000 Kč, kterou použil na uhrazení živobytí. Prarodiče jej stále ve všem podporují, podporují ho v jeho koníčcích. Do školy dokupuje potřebné potřeby, na praxi v dílnách, potřebuje pracovní oděv a obuv. Stále navštěvuje Základní uměleckou školu ve [obec], kam dojíždí. Večer se vrací později, má tedy v domově odhlášené večeře a večeři si musí obstarat sám. Pololetně za uměleckou školu hradí školné 1 500 Kč. Se základní uměleckou školou jezdí na zájezdy, v roce 2019 byli v Itálii. Na konci prázdnin má vždy soustředění, kde se hradí kolem 4 000 Kč. S otcem není od listopadu 2022 v kontaktu. Se školou jezdí na výlety, exkurze, nyní byli v Rakousku, na což dopláceli 600 Kč – 700 Kč. Za to, že hraje v orchestru, nemá žádný příjem. Nehraje na zábavách, jak tvrdí žalovaný. Hrál na masopustu, který se koná jedenkrát za rok. Vydělal si asi 1 000 Kč. 5. Žalobce doložil potvrzením [anonymizováno] odborné školy a [anonymizována dvě slova] školy ve [obec], že je ve školním roce 2022 2023 žákem 3. ročníku v denní formě vzdělávání. Za pobyt je hrazeno v domově mládeže 900 Kč za měsíc, stravné činí celodenně za snídaně, obědy a večeře 96 Kč, měsíčně tedy 2 112 Kč. Žalovaný písemně vyčíslil své měsíční výdaje, kde uvedl, že hradí 599 Kč za telefon, za jízdné z [obec] do [anonymizováno] a zpět do základní umělecké školy čtyřikrát týdně hradí 136 Kč, měsíčně to tedy činí 544 Kč, jízdné z [obec] do [obec] a zpět k prarodičům činí 142 Kč za jednu jízdu, čtyřikrát do měsíce tedy 568 Kč, dále hradí 1 000 Kč měsíčně na stavebním spoření a za 1 000 Kč si přikupuje večeře. Dále hradí příspěvky za každoroční prázdninové soustředění dechového orchestru Základní umělecké školy ve [obec] 4 000 Kč, příspěvky na zájezdy po republice i do zahraničí s dechovým orchestrem, hradí poplatky z zubního lékaře, vstupné na kulturní akce, školní potřeby, hygienické potřeby, ošacení, obuv a další. 6. Základní umělecká škola ve [obec] potvrdila, že dne 9. 3. 2023 od žalobce přijala za účelem platby„ [anonymizováno]“ na druhé pololetí 2022 2023 částku 1 500 Kč. 7. Žalovanému je Českou správou sociálního zabezpečení vyplácen invalidní důchod třetího stupně, a to od zářijové splátky 2022 ve výši 23 881 Kč a od lednové splátky 2023 ve výši 25 041 Kč. 8. Žalovaný soudu doložil, že náklady spojené s bydlením představují měsíčně celkem částku 2 557 Kč, a to na příspěvku do fondu oprav a na platbách za zálohy na služby spojené s užíváním bytu, za elektřinu hradí 2 200 Kč měsíčně, dále hradí komunální odpad 840 Kč ročně, za palivové dřevo v měsíci říjnu 2022 žalovaný uhradil 15 000 Kč a 9 130 Kč, částku 500 Kč uhradil za čištění spalinových cest. Žalovaný dokládal jednotlivé jízdenky, kdy dojíždí na kontroly do nemocnice do [obec], za jízdné uhradí částku 59 Kč z [obec] do [obec] a ze [obec] do [obec] 109 Kč – 118 Kč. 9. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 10. Podle § 913 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 11. Dle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 12. V řízení bylo prokázáno, že žalobce stále studuje na Střední [anonymizováno] škole ve [obec], žalobce se tedy připravuje na budoucí povolání a vyživovací povinnost žalovaného vůči žalobci trvá. Žalobce navrhl, aby mu byla stanovena vyživovací povinnost ode dne 11. 11. 2022, kdy se žalobce od žalovaného odstěhoval a od této doby žalovaný na výživu žalobce ničím nepřispívá. Žalobce bydlí v domově mládeže Střední [anonymizováno] školy ve [obec], kde měsíčně hradí 900 Kč, na stravném v domově mládeže hradí měsíčně částku kolem 2 000 Kč, dále s ohledem na to, že dojíždí do [anonymizováno] na základní uměleckou školu, vrací se později večer, musí si tedy stravné zajišťovat sám. Žalobce má náklady spojené se studiem do školy, je potřeba zajistit potřebné pomůcky, učebnice, pracovní oblečení a obuv na praxi. Náklady žalobce jsou zvyšovány také tím, že žalobce se věnuje hře na trubku v dechovém orchestru Základní umělecké školy ve [obec], s čímž jsou spojeny vyšší náklady. Žalobce navrhl, aby výživné bylo stanoveno ve výši 5 000 Kč měsíčně. Soud při stanovení vyživovací povinnosti vycházel z kritérií uvedených v § 913 a § 915 o. z., a to z odůvodněných potřeb na straně oprávněného žalobce a z výdělkových možností, schopností a majetkových poměrů na straně povinného žalovaného. Žalovaný je invalidní důchodce, jeho příjem v předmětném období představovala částka 23 881 Kč na invalidním a vdovském důchodu do konce roku 2022 a od ledna 2023 pak pobírá 25 041 Kč. Žalovaný má vyživovací povinnost pouze k žalobci. Žalovaný zprávou [nemocnice], [anonymizováno], doložil, že se léči s adenokarcinomem levé plíce, sám při jednání uvedl, že v souvislosti s léčbou nemá zatím zvýšené výdaje, léčba je hrazena pojišťovnou. Náklady má toliko v souvislosti s dojížděním do [obec]. Soud má za to, že k těmto zjištěným poměrům na straně účastníků pak odpovídá výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně za období od 11. 11. 2022 do 31. 12. 2022 a počínaje dnem 1. 1. 2023 ve výši 4 500 Kč měsíčně, jestliže došlo k navýšení příjmu žalovaného. Jestliže se žalobce domáhal stanovení výživného ve výši 1 000 Kč měsíčně za období od 11. 11. 2022 do 31. 12. 2022 a v částce o 500 Kč vyšší za období od 1. 1. 2023, v této části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 13. V souvislosti se zpětnou úpravou výživného soud vyčíslil nedoplatek výživného, jestliže žalobcem bylo při jednání soudu sděleno, že žalovaný si svoji vyživovací povinnost nikterak neplní, ke dni rozhodnutí žalobce od žalovaného žádnou platbu na výživném neobdržel. Dlužné výživné představuje za období od 11. 11. 2022 do 30. 11. 2022 částku 2 666 Kč (to je 20 dnů po 133,33 Kč), za měsíc prosinec 2022 částku 4 000 Kč, za období ledna – dubna 2023, to je za 4 měsíce po 4 500 Kč částku 18 000 Kč Celkem dlužné výživné za období od 11. 11. 2022 do dne rozhodnutí soudu, tedy 28. 4. 2023, představuje částku 24 666 Kč, kdy soud umožnil žalovanému, aby tuto částku zaplatil žalobci v měsíčních splátkách po 2 000 Kč měsíčně, splatných spolu s běžným výživným vždy do každého 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto roz