9 C 153/2022-156 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobce se svou žalobou ze dne 19. 7. 2022 domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu částku 6 037,50 € spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím. Žalobce v žalobě uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena dne 27. 10. 2020 rámcová smlouva o dílo, na základě které žalobce vykonával pro žalovaného jako subdodavatel v období 1. 11. 2020 – 31. 12. 2021 instalatérské a topenářské práce v Německu a v ČR. Za odvedenou práci (podle počtu hodin odsouhlasených konečným zákazníkem) byly měsíčně vystavovány postupně faktury, které žalovaný do listopadu 2021 vždy v hotovosti proplatil. Dohodnuta byla sazba 21 € za hodinu. Poslední faktura byla vystavena za období 1. 11. 2021 – 25. 11. 2021 na částku 6 037,50 €, po dohodě se žalovaným jí byly účtovány i práce provedené v měsíci prosinci 2021; uvedená částka žalovaným zaplacena nebyla, ačkoli končený zákazník tuto práci žalovanému zaplatil. Důvodem nezaplacení bylo rozhodnutí žalobce ukončit spolupráci se žalovaným. 2. Žalovaný podal proti ve věci vydanému platebnímu rozkazu odpor, kterým označil nárok uplatněný žalobou za nedůvodný; z tohoto důvodu navrhoval zamítnutí žaloby. Připustil, že na základě mezi účastníky uzavřené dohody se zavázal k zajištění možnosti výkonu instalatérských a topenářských prací v SRN a ČR, za jejichž provedení měla žalobci náležet ujednaná odměna (takových dohod měl žalovaný uzavřeno více). Faktury za provedenou práci byly vystavovány na základě doložení a odsouhlasení rozsahu prací, následně byly fakturované částky žalovaným žalobci v hotovosti vypláceny. Za období listopad – prosinec 2021 bylo z daňových důvodů dohodnuto, že faktura bude vystavena souhrnná (obsahující i výkony provedené v měsíci prosinci 2021). Žalovaným bylo při kontrole předmětné faktury zjištěno, že je požadována odměna i za 11,5 hodiny práce dne 1. 11. 2021 v částce 241,50 €, přičemž s ohledem na státní svátek tato práce nebyla provedena ani odsouhlasena. Dne 10. 1. 2022 zjistil žalovaný, že žalobce a jeho spolupracovník [jméno] [příjmení] začali po ukončení spolupráce se žalovaným pracovat napřímo pro zákazníka žalovaného. Dne 13. 1. 2022 se uskutečnila schůzka žalovaného se žalobcem a [jméno] [příjmení], při které byla žalobci žalovaným vyplacena v hotovosti na základě dohody částka 5 537 € (částka 241,50 € nebyla vyplacena jako neoprávněná, zbývající částka 259 € pak byla stanovena jako kompenzace újmy, která chováním žalobce žalovanému v souvislosti s navázáním spolupráce s jeho zákazníkem vznikla). 3. Po provedené dokazování zjistil soud tento skutkový stav. 4. Dne 27. 10. 2020 byla mezi žalobcem jako zhotovitelem a žalovaným jako objednatelem uzavřena smlouva, kterou se žalobce pro žalovaného zavázal provádět na svůj náklad a nebezpečí instalatérské a topenářské práce v Německu a České republice v období 1. 11. 2020 – 31. 12. 2021 za předpokládanou cenu 30 000 € (č.l. 5 – 6). 5. Za instalatérské práce provedené v SRN v období 1. 11. – 25. 11. 2021 (fakticky rovněž za měsíc prosinec 2021) požadoval žalobce po žalovaném zaplacení částky 6 037,50 € (faktura č.l. 7, potvrzená ze strany žalovaného č.l. 31). 6. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 25. 1. 2022 (č.l. 8). Nárok žalobce byl odmítnut dopisem právního zástupce žalovaného ze dne 8. 3. 2022 (č.l. 9). 7. Podle výkazů práce (č.l. 26 – 27 a č.l. 33) odpracoval žalobce za měsíc listopad 2021 celkem 178,5 hodiny, za měsíc prosinec 2021 pak 97,5 hodiny (výkazy práce č.l. 28 – 29). 8. Ze strany žalovaného nebyl takto zjištěný rozsah žalobcem provedených prací zpochybňován. Nesporným mezi účastníky zároveň bylo, že za hodinu práce náleží žalobci dle dohody stran odměna ve výši 21 €. Žalobcem odpracovanému času – 276 hodin tak odpovídala odměna ve výši 5 796 €. Co do částky 5 537 € pak žalovaný tvrdil její zaplacení v hotovosti při osobní schůzce se žalobcem a [jméno] [příjmení] dne 13. 1. 2022, což bylo ze strany žalobce rozporováno, stejně jako žalovaným tvrzená dohoda, že částka 259 € zaplacena nebude (měla představovat kompenzaci újmy vzniklé žalovanému v důsledku chování žalobce v souvislosti s ukončením vzájemné spolupráce). 9. K prokázání sporné skutečnosti o zaplacení částky 5 537 € navrhoval žalovaný provedení důkazu výslechy svědka [jméno] [jméno], který měl být přítomen na místě při jednání žalovaného se žalobcem a [jméno] [příjmení] dne 13. 1. 2022, svědkyně [jméno] [příjmení] – účetní žalovaného a [jméno] [příjmení], který pro žalovaného pracuje ve shodném režimu, jako tomu bylo dříve u žalobce. 10. Nikdo ze žalovaným navržených svědků tvrzení žalovaného o zaplacení částky 5 537 € nepotvrdil. Svědek [jméno] [příjmení] pouze uvedl, že žalobce spolu s [jméno] [příjmení] potkal v půlce ledna 2022 v [obec] před domem žalovaného, když si sám šel vyzvednout peníze, co žalobce u žalovaného řešil, nevěděl. Následně byl žalovaným v průběhu řízení požádán o svědectví s tím, že tehdy byly řešeny peníze a že žalobce dostal od něj zaplaceno, předání peněz neviděl. Sám má od žalovaného za svou práci všechno zaplaceno. 11. Ani svědek [jméno] [jméno] dle své výpovědi neviděl, že by žalovaný dal žalobci nějaké peníze; byl přítomen v bydlišti žalovaného dne 13. 1. 2022, kdy se tam měli dostavit žalobce a [jméno] [příjmení]. Z vedlejší místnosti slyšel„ hlahol, dohadovali se tam o nějakých penězích“ s tím, že mu to bylo vcelku jedno. Žalovaný měl následně kolem něj procházet s obálkami (z čehož svědek dovodil, že nesl finanční hotovost, ale neviděl ji), ujistil svědka, který měl dle svého vyjádření strach, aby se tam něco nespustilo („ křičeli na sebe docela dost“), že je všechno v pořádku, a žalobce s [jméno] [příjmení] poté„ absolutně v klidu“ odešli. O proběhlé události se svědek se žalovaným po jejich odchodu již nebavili. 12. Z výše uvedeného je patrno, že ani jeden ze žalovaným navržených svědků mezi účastníky spornou skutečnost o zaplacení částky 5 537 € nepotvrdil, za prokázanou ji tak mít nelze. Výpověď svědka [jméno] zároveň soud hodnotí jako nevěrohodnou. Svědek zcela spontánně zahájil popis setkání žalovaného se žalobcem sdělením, že se jednalo o čtvrtek, nedokázal ale vysvětlit, z jakého důvodu si to po více než roce pamatuje (když událost se ho nijak netýkala a ani ho dle jeho výpovědi nezajímala), přesto zároveň vypověděl, že bylo 13., aby nakonec uvedl, že si to pamatuje proto, že se ho na to žalovaný ptal. Zcela nevěrohodně působí i popis předmětné události svědkem – slyšel hlahol, křik, bál se, aby se něco nespustilo, přesto, jakmile měl žalobce s [jméno] [příjmení] odejít, už se se žalovaným o záležitosti vůbec nebavili, a to ačkoli jsou kamarádi. Stejně nepravděpodobné je, s ohledem na svědkem prezentované přátelství se žalovaným, že by nevěděl nic o napadení žalovaného pro něj pracujícími osobami a nezajímal se ani o důvod tohoto napadení. 13. Výpovědí svědka [jméno] pak s ohledem na jeho nevěrohodnost nepovažuje soud za prokázané ani tvrzení žalovaného o tom, že by se žalobce vůbec dostavil do bydliště žalovaného dne 13. 1. 2022. Za nevěrohodnou v tomto směru soud považuje rovněž výpověď svědka [jméno] [příjmení]. Za nepravděpodobné je třeba označit, že by si tento svědek pamatoval po více než roce, koho potkal před domem žalovaného za situace, kdy si sem jezdí pro peníze za odvedenou práci dvakrát měsíčně, zároveň žalobce s [jméno] [příjmení] měl vidět jen odjíždět a jejich přítomnost na místě by tak neměl důvod nijak řešit (tento důvod mu byl sdělen až žalovaným v souvislosti se žádostí o podání svědectví). 14. Závěr o nevěrohodnosti těchto svědků je podporován rovněž neochotou žalovaným navržené svědkyně [příjmení] [příjmení] ve věci svědčit (záznam č.l. 63), kterou tato zdůvodnila skutečností, že je starostka obce [název] a svou výpovědí by mohla poškodit zájmy obce. Za situace, kdy žalovaný po konfrontaci s touto skutečností na jejím výslechu netrval, nelze než dovodit, že její svědectví by sporná (jinými důkazy neprokázaná) tvrzení žalovaného nepotvrdilo. 15. Na základě výše uvedených skutečností soud uzavřel, že žalovaným tvrzená schůzka v místě jeho bydliště dne 13. 1. 2022 se neuskutečnila, částka 5 537 € při ní žalobci ze strany žalovaného předána nebyla a nemohla být učiněna ani dohoda o poskytnutí kompenzace ve výši 259 € za újmu žalovanému žalobcem způsobenou. Závěr soudu o tom, že ke schůzce mezi účastníky dne 13. 1. 2022 vůbec nedošlo, že ze strany žalovaného nebyla částka 5 537 € žalobci zaplacena a ani nebyla učiněna žádná dohoda ohledně zbývající částky 259 € je naopak podpořen dalšími v řízení provedenými důkazy. 16. S ohledem na průběh událostí a vývoj vztahu mezi účastníky považuje soud za nelogické, aby se předmětná schůzka skutečně konala, navíc se žalovaným tvrzeným obsahem. Žalovaný věděl o konci spolupráce se žalobcem ke dni 31. 12. 2021 (tento byl sjednán mezi účastníky uzavřenou smlouvou, zároveň byl o úmyslu žalobce a [jméno] [příjmení] spolupráci skutečně ukončit z jejich strany s předstihem informován – svědek [příjmení], účastn