9 C 23/2023-20 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 23. 11. 2022 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 16 095 Kč spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že v období 4. 12. 2020 – 3. 8. 2021 byl žalovaný vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], přičemž toto vozidlo v daném období nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná částka představovala zákonný příspěvek nepojištěných ve výši 15 795 Kč za 243 dnů po 65 Kč s připojením poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v rámci žaloby. Žalovanému byla výzva k vyjádření se, zda rovněž souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, doručena do vlastních rukou spolu se žalobou dnem 9. 2. 2023. Žalovaný se v soudem určené lhůtě nijak nevyjádřil, má se tak za to, že s navrženým postupem souhlasil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Proto soud rozhodl bez nařízení jednání, jak mu to umožňuje ustanovení § 115a o. s. ř. 3. Na základě spisu má soud za prokázané následující. 4. Žalovaný byl v období 4. 12. 2020 – 3. 8. 2021 registrován jako vlastník osobního automobilu s objemem válců 1910 cm3, [registrační značka] (sdělení [stát. instituce] č. l. 8, údaje o vozidle č. l. 15). Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za období 4. 12. 2020 – 3. 8. 2021 v celkové výši 16 095 Kč byla žalovanému zaslána dopisem ze dne 2. 12. 2021 (v přílohách žaloby), zásilka výzvu obsahující byla žalovanému doručena dne 8. 12. 2021 (sdělení České pošty, s. p. č. l. 10, informace o zásilce č. l. 13). 5. Dle § 1 odst. 2 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel povinnost pojištění odpovědnosti splněna po celou dobu, kdy je vozidla zapsáno v tomto registru s výjimkou doby, kdy je v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 3 odst. 2 téhož zákona je vlastník tuzemského vozidla povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení uvedené povinnosti vyjma případu, kdy vozidlo bylo odcizeno. Dle odst. 2 téhož ustanovení, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Dle odst. 3 téhož ustavení se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 uvedeného zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. 6. Žalovaný byl v období 4. 12. 2020 – 3. 8. 2021 vlastníkem předmětného vozidla, stíhala jej tak povinnost k uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by uvedenou povinnost splnil, stíhá jej tak povinnost uhradit žalobkyni příspěvek za každý den porušení stanovené povinnosti, v daném případě za 243 dní, přičemž výše denní sazby činí dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 65 Kč denně. Výše příspěvku proto činí 15 795 Kč. Splatnost příspěvku nastala dnem 7. 2. 2022 (uplynutím 60 denní lhůty stanovené ve výzvě k zaplacení příspěvku v návaznosti na její doručení). 7. Žalovanému dále dle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. vznikla povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč. 8. Celkem žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 095 Kč. 9. Vyhověno bylo žalobě i ohledně úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se úroku z prodlení domáhala za období, za které jí tento náleží (ode dne pozdějšího, než připadá na první den prodlení žalovaného s ohledem na závěr o splatnosti ke dni 7. 2. 2022), zároveň ve výši nepřesahující výši zákonnou. 10. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, a má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení na straně žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek 800 Kč, odměna za právní zastoupení 900 Kč (za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/96 Sb. (AT) po 300 Kč za jeden úkon právní služby dle § 14b odst. 1 AT), náhrada hotových výdajů 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT a 21 % DPH 252 Kč Celkem tak žalobkyni byla na náhradě nákladů tohoto řízení přiznána částka 2 252 Kč. 11. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť v řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly její prodloužení. V případě náhrady nákladů řízení je žalovaný povinen plnit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).