1 C 50/2024-48 — Okresní soud v Prachaticích

Žalobkyně se svou žalobou domáhá zaplacení částky 29 710 Kč s příslušenstvím představující příspěvek nepojištěných osob za provozování vozidel, jejichž vlastníkem či provozovatelem byl v předmětném období žalovaný, bez sjednaného pojištění odpovědnosti dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).Žalovaný ve věci podal odpor, ke kterému přiložil kupní smlouvu na vozidlo registrační značky , SPZ, ze dne 17. 1. 2021.K jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil. Soud věc proto projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.Soud ve věci zjistil tento skutkový stav:Žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla registrační značky , SPZ, se zdvihovým objemem válců motoru od 1 850 do 2 500 cm3 provozoval uvedené vozidlo v období od 15. 6. 2020 do 10. 7. 2020 bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 1 690 Kč (za 26 dní po 65 Kč).Vlastnictví a provozování vozidla žalovaným je zjištěno z výpisu z centrálního registru vozidel, kde je žalovaný jako vlastník a provozovatel evidován od 15. 3. 2019 (viz č. l. 35 spisu).Žalovaný dále jako vlastník a provozovatel vozidla registrační značky , SPZ, se zdvihovým objemem válců motoru od 1 850 do 2 500 cm3 provozoval uvedené vozidlo v obdobích od 7. 8. 2020 do 3. 12. 2020, od 25. 8. 2021 do 6. 12. 2021 a v období 17. 5. 2022 až 17. 11. 2022 bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 26 520 Kč (za 408 dní po 65 Kč).Vlastnictví a provozování vozidla žalovaným je zjištěno z výpisu z centrálního registru vozidel, kde je žalovaný jako vlastník a provozovatel evidován od 13. 11. 2019 (viz č. l. 36 spisu).Žalobkyni dále vznikl nárok na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každou z pěti výzev (odeslaných dne 14. 10. 2020, 16. 12. 2020, 3. 1. 2022, 8. 9. 2022 a 12. 1. 2023) dle ustanovení § 2a vyhlášky, neboť žalobkyně žalovaného nejprve vyzvala k úhradě příspěvku za oba automobily v pěti nepojištěných obdobích. Žalovaný však na výzvu nereagoval a žalobkyni ničeho neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku.Důkazní břemeno ohledně skutečností, že žalovaný neměl uzavřeno pojištění odpovědnosti a že nezaplatil žalovanou částku, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby soudu prokázal, že pojistnou smlouvu uzavřel, popřípadě že příspěvek zaplatil řádně a včas. Žalovaný však nic takového netvrdí, ani neprokazuje, naopak se neomluvenou účastí na jednání této možnosti zbavil.Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, nestanoví-li tento zákon jinak.Podle ustanovení § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla (odst. 2). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5).S ohledem na shora uvedený skutkový stav, kdy žalovaný byl v uvedeném období vlastníkem předmětného vozidla, přičemž zároveň nesplnil svou povinnost uzavřít ve vztahu k němu pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, stíhá jej povinnost uhradit žalobkyni příspěvek za každý den porušení stanovené povinnosti.Co se týče vlastnictví a provozování vozidla žalovaným, vychází soud ze zákonné domněnky zakotvené v ustanovení § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla je jeho provozovatelem. Žalovanému se tuto domněnku nepodařilo vyvrátit, jelikož žalobkyně zpochybnila pravost jím předložené kupní smlouvy ze dne 17. 1. 2021. Ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu pak v případě popření pravosti soukromé listiny platí, že účastníka, který tuto listinu předložil k důkazu, stíhá důkazní povinnost a břemeno důkazní; tento účastník tedy nese procesně nepříznivé následky toho, že se v řízení nepodaří prokázat pravost či správnost soukromé listiny (viz rozsudek ze dne 17. 4. 1996, sp. zn. 3 Cdon 1031/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 22/1997). Žalovaný, který z kupní smlouvy vyvozuje sobě příznivé následky, a který se svou neomluvenou neúčastí na jednání zbavil možnosti být v tomto směru poučen, neunesl důkazní břemeno ohledně prokázání pravosti uvedené soukromé listiny (kupní smlouvy). (K tomu srov. rovněž rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2006, sp. zn. 33 Odo 988/2004.)Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, jelikož nárok žalobkyně vyplývá z ustanovení § 4 odst. 1 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), dále jen „vyhláška“, které stanoví denní sazbu pro konkrétní vozidlo, a dále z ustanovení § 2a vyhlášky, jež stanoví sazbu poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Nárok na uhrazení zákonného úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 189 Kč, z odměny zástupkyně za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu) a ze 3 tzv. režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech). Po podání žaloby pak žalobkyni náleží odměna za 1 úkon právní služby po 2 300 Kč (účast při jednání) podle § 7 bodu 5 ve spojení s § 8 advokátního tarifu, dále 1 režijní paušál ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a cestovné na jednání konané dne 30. 5. 2024 ve výši 2 718,45 Kč za 353 ujetých km (cena 38,20 Kč za litr benzínu dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. při průměrné spotřebě 5,5 l na 100 km a sazbě základní náhrady za používání silničního motorového vozidla 5,60 Kč za 1 km); zástupci žalované pak v souvislosti s cestou na jednání k soudu a zpět podle ustanovení § 14 advokátního tarifu náleží rovněž náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby (12 započatých půlhodin po 100 Kč) ve výši 1 200 Kč. Náhrada nákladů tedy činí celkem 8 907,45 Kč, k níž byla dále přičtena 21 % DPH ve výši 1 620,87 Kč.Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 odst. 1 občanského soudního řádu.