9 C 62/2023-48 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobce se svou žalobou ze dne 5. 6. 2023 domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit mu částku 33 100 Kč spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím, a to na základě mezi účastníky v minulosti uzavřené smlouvy o zápůjčce ve spojení s novou dohodou o splácení ze dne 7. 11. 2017. V žalobě žalobce uvedl, že na celkově žalovanou uznaný dluh ve výši 48 100 Kč žalovaná postupně zaplatila částku 15 000 Kč, dluží tedy částku 33 100 Kč, kterou přes opakované upomínky nezaplatila.2. Žalovaná podala proti ve věci vydanému platebnímu rozkazu odpor (č.l. 6), v rámci kterého navrhla zamítnutí žaloby s tím, že tvrzení obsažená v žalobě nejsou pravdivá. Žalovaná si půjčila od žalobce v r. 2016 částku 15 000 Kč, kterou také zaplatila, nic tak žalobci nedluží. Žalovaná zároveň vznesla námitku promlčení.3. Žalobce se bez omluvy nedostavil k nařízenému jednání. Předvolání k jednání bylo žalobci doručeno dle § 50 odst. 1 o.s.ř. dnem 12. 2. 2024. Protože zůstala zachována lhůta dle § 115 odst. 2 o.s.ř., jednal soud a rozhodl v nepřítomnosti žalobce tak, jak mu to umožňuje ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.4. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav.5. Žalovaná dne 7. 11. 2017 podepsala listinu označenou jako Nová dohoda o splácení finanční výpomoci (v přílohách žaloby), ve které je konstatováno, že byla žalobcem vyrozuměna o porušení dohody o půjčce peněz, které měly být vráceny do 10. 11. 2016, celková dlužná částka ke dni podpisu listiny byla vyčíslena na 48 100 Kč, přičemž v ní má být obsažena též smluvní pokuta a náhrada škody vzniklá věřiteli v důsledku jeho nemožnosti disponovat penězi pro porušení termínu vrácení žalovanou, aniž by bylo určeno, jaká částka z částky celkové na tyto dílčí nároky připadá.6. Žalovaná zaplatila splátkami po 1 000 Kč měsíčně v období 6. 1. 2021 – 6. 11. 2021 celkovou částku 11 000 Kč (přehled úhrad v přílohách žaloby).7. Žalovaná se obrátila na žalobce dopisem datovaným dne 10. 12. 2021 (v přílohách žalované), ve kterém zpochybnila částku 48 100 Kč uvedenou v listině ze dne 7. 11. 2017 s tím, že si půjčila částku 15 000 Kč, již zaplatila 10 000 Kč (ve skutečnosti dle přehledu plateb byla k datu sepsání dopisu zaplacena celková částka 11 000 Kč), přičemž žalobce nezohledňuje další částku 7 500 Kč, která byla žalovanou zaplacena, aniž by jí byla platba žalobcem potvrzena. Žalovaná vyjádřila ochotu doplatit částku 5 000 Kč s tím, že 7 500 Kč je připravena ponechat žalobci na úroky. Žalovaná vyzvala žalobce k předložení původní smlouvy, kterou od něj nikdy neobdržela, a dále potvrzení o zaplacení částky 7 500 Kč. Dopis žalovaná odeslala žalobci dne 7. 1. 2022 a 16. 2. 2022 (podací lístky v přílohách žalované).8. Žalobcem byl v řízení uplatněn nárok z titulu mezi účastníky uzavřené smlouvy o zápůjčce, když zároveň tvrzením žalobce bylo, že žalovaná dne 7. 11. 2017 uznala co do důvodu a výše svůj závazek plynoucí ze smlouvy o zápůjčce, a to ve vztahu k částce 48 100 Kč (ze které byl žalobou uplatněn nárok na zaplacení částky 33 100 Kč při zohlednění žalovanou zaplacené částky 15 000 Kč).9. Podle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.10. Listinu ze dne 7. 11. 2017 označenou jako Nová dohoda o splácení za uznání dluhu považovat nelze. Tato listina neobsahuje prohlášení žalované o tom, že dluh vůči žalobci uznává. Listinou je konstatováno, že žalovaná nedodržela podmínky splácení podle smlouvy o půjčce (splatnost do 10. 11. 2016) a účastníci v důsledku toho ujednávají dohodu o tom, kdy splácet začne. Dále dohoda obsahuje neurčitý výčet nových platebních povinností žalované, když s jejich připočtením měla celková dlužná částka činit 48 100 Kč. Na základě obsahu listiny účinky uznání ve smyslu § 2053 o.z., tedy založení vyvratitelné právní domněnky o existenci dluhu ve výši 48 100 Kč v době uznání, dovodit nelze.11. Žalovaná nezpochybňovala, že si v minulosti od žalobce půjčila částku 15 000 Kč, úrok sjednán nebyl. Nesporným mezi účastníky bylo, že žalovaná zaplatila postupně žalobci částku 15 000 Kč. Žalovaná tvrdila zaplacení další částky 7 500 Kč, na kterou jí nebylo žalobcem vystaveno potvrzení; přes absenci ujednání o úrocích byla ochotna tuto žalobci ponechat.12. Za uvedené situace tížilo žalobce ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. břemeno tvrzení ve vztahu k vymezení skutečností, na základě kterých měla žalované vzniknout povinnost k zaplacení celkové částky 48 100 Kč, včetně uvedení způsobu, jakým byla tato částka určena (z jakých jednotlivých součástí – jistina, smluvní pokuta, náhrada škody – se tato skládá). Žalobce byl zároveň povinen tvrdit, pro případ porušení jaké smluvní povinnosti se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu a v jaké výši, stejně jako kterým konkrétním jednáním žalované mu měla vzniknout škoda a jaká konkrétní škoda mu tímto jednáním vznikla. Ke všem uvedeným tvrzením byl žalobce zároveň povinen označit důkazy (§ 120 odst. 1 o.s.ř.).13. Podle § 118a odst. 1 o.s.ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle § 118a odst. 3 o.s.ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.14. Poučení ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. jsou účastníku poskytována při jednání. Žalobce se k nařízenému jednání nedostavil, jak je uvedeno výše. O tom, že dosud netvrdí a neprokazuje všechny rozhodné skutečnosti, tak pro svou nepřítomnost nemohl být žalobce soudem poučen, přičemž zároveň platí, že nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není povinen (ale ani oprávněn) sdělovat mu potřebná poučení jinak a není povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.15. Žalobce v řízení netvrdil (a tedy ani neprokázal), jaký byl obsah v minulosti mezi ním a žalovanou uzavřené smlouvy o zápůjčce, ani na základě jakých skutečností měla žalované vzniknout povinnost mu zaplatit částku vyčíslenou ke dni 7. 11. 2017 na 48 100 Kč. Na žalovanou nezpochybňovanou zápůjčku ve výši 15 000 Kč bylo co do částky 15 000 Kč plněno, což bylo mezi účastníky nesporným.16. Za uvedené situace nezbylo než uzavřít, že žalobce nesplnil ve výše uvedeném smyslu (odst. 12 a 15 odůvodnění) svou povinnost tvrzení (a tím ani povinnost důkazní), nesplnění těchto procesních povinností ve vztahu ke skutečnostem rozhodným pro posouzení jím uplatněného nároku má pak za následek pro žalobce nepříznivý výsledek řízení v podobě zamítnutí žaloby.17. S ohledem na důvod zamítnutí žaloby se soud nezabýval žalovanou vznesenou námitkou promlčení.18. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, dle § 142 odst. 1 o.s.ř. by tak měla mít právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná se této výslovně vzdala s tím, že jí žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že právo na náhradu nákladů řízení se žalované nepřiznává.