1 C 173/2023-169 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobce se po částečném zpětvzetí žaloby (dále již nepožaduje určení, že pozemky jsou zatíženy služebností cesty) domáhá určení, že ve výroku označené pozemky ve vlastnictví žalované jsou zatíženy služebností stezky ve prospěch ve výroku označených pozemků ve vlastnictví žalobce, jelikož žalobce i jeho právní předchůdci od počátku jejich držby nemovitostí (od 50. let 20. století) užívali bez omezení k příchodu a příjezdu na své pozemky pozemek žalované parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, a ke vstupu do domu využívali vrata v domě žalované na pozemku parc. č. st , číslo, . Žalobce i jeho právní předchůdci chodili a jezdili přes předmětné pozemky, aby zajistili obsluhu domu č. p. , číslo, v , adresa, , dovoz materiálu, otopu a jiných nezbytných věcí sloužících k provozu domu. Žalovaná v měsíci červenci 2022 provedla odkopání svahu na pozemku parc. č. , číslo, a tímto způsobem znemožnila vjezd na pozemek žalobce. Následně o víkendu z 29. na 30. října 2022 žalovaná na hranici pozemku parc. č. , číslo, umístila závoru opatřenou řetězem se zámkem, k němuž žalobci nepředala žádný klíč, čímž žalobci znemožnila příjezd k jeho nemovitostem. Žalobce konstatuje, že on i jeho právní předchůdci užívali pozemky parc. č. , číslo, a parc. č. st. , číslo, k chůzi a jízdě nejméně od roku 2001, než mu to bylo protiprávním jednáním žalované znemožněno. Podle žalobce tedy došlo k mimořádnému vydržení služebnosti chůze ve prospěch jeho pozemků a k tíži pozemků žalované.2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasí s konstatováním, že předmětné nemovitosti se nacházejí na samotě čítající celkem 5 domů, přičemž v minulosti byly mezi jednotlivými vlastníky dobré vztahy, a vlastníci si proto běžně vycházeli vstříc, pokud některý z nich chtěl z nějakého důvodu využít pozemek toho druhého. Pozemky nebyly oplocené, a nebyl tudíž problém fakticky k přístupu do domu nyní vlastněnému žalobcem použít nejkratší cesty přes pozemek nyní vlastněný žalovanou. Právní předchůdci žalobce si však vždy byli vědomi toho, že jde pouze o projev dobré vůle a přátelských vztahů mezi sousedy a že jim tím k pozemku žalované nevzniká žádné právo. Poté, co žalobce nabyl předmětné nemovitosti, jednal s žalovanou o možnosti využívat její pozemek pro snadnější přístup a dopravu materiálu pro jím plánovanou rekonstrukci domu. Žalovaná žalobci v mnoha ohledech vyšla vstříc, a proto souhlasila a trpěla, že po dobu rekonstrukce byl její pozemek využíván pro snadnější přístup i dopravu materiálu do domu žalobce. Nikdy však nebylo pochyb o tom, že přes pozemek žalované žádná cesta k domu žalobce nevede a že žalobce nemá k pozemku žádné právo, a že tedy jde pouze o sousedskou vstřícnost. Žalobce pozemek žalované využíval i po skončení rekonstrukce jeho domu bez právního důvodu, přičemž žalovaná, která chtěla udržet dobré sousedské vztahy, se dalšímu užívání pozemku žalobcem nebránila s tím, že však šlo o pouhou výprosu. Žalovaná dále tvrdí, že žalobce začal následně využívat svou nemovitost v rozporu s kolaudovaným účelem ke krátkodobému ubytování třetích osob, v důsledku čehož se v nemovitosti často střídá množství cizích lidí narušujících klid a neoprávněně užívajících nemovitosti vlastněné žalovanou. Konečně žalovaná zpochybňuje, že by žalobce vůbec kdy držel právo odpovídající věcnému břemeni (k tomu odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2024, sp. zn. , spisová značka, ).3. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav.4. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. st , číslo, v katastrálním území , adresa, , jehož součástí je stavba č. p. , číslo, a pozemku parc. č. , číslo, . Stejně tak není mezi účastníky pře o tom, že žalovaná je vlastnicí pozemku parc. č. st , číslo, , jehož součástí je stavba č. p. , číslo, , a pozemku parc. č. , číslo, .5. Z kupní smlouvy ze dne 16. 6. 2003 a z výpisu z katastru nemovitostí pro list vlastnictví č. , číslo, pro katastrální území , adresa, soud zjistil, že žalobce nabyl své nemovitosti na základě kupní smlouvy ze dne 16. 6. 2003, přičemž právní účinky vkladu práva nastaly ke dni 17. 6. 2003. Prodávající byla paní , jméno FO, , která byla dědičkou po , jméno FO, zemřelém dne , datum, zjištěno z usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne 2. 10. 2001, č. j. , spisová značka, ).6. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 12. 2022 vyplývá, že žalobce vyzval žalovanou k odstranění závory na pozemku parc. č. , číslo, a současně k podepsání souhlasného prohlášení obsahujícího potvrzení o vzniku služebnosti vydržením. Ve výzvě žalobce konstatoval, že žalobce i jeho právní předchůdci užívali bez omezení k příchodu a příjezdu na své nemovitosti pozemku parc. č. , číslo, po dobu delší než 20 let, a proto došlo k mimořádnému vydržení služebnosti.7. Z odpovědi na předžalobní výzvu ze dne 17. 2. 2023 doručené zástupci žalobce téhož dne vyplývá, že žalovaná žalobci sdělila, že žalobce si byl od počátku vědom skutečnosti, že není vlastníkem pozemku parc. č. , číslo, a že mu k tomuto pozemku nesvědčí žádné právo. Pokud žalobce a jeho právní předchůdci pozemek užívali, šlo o pouhou výprosu. Žalovaná současně sdělila, že výslovně nesouhlasí s tím, aby byl její pozemek parc. č. , číslo, žalobcem jakkoliv užíván.8. Z prohlášení , jméno FO, ze dne 7. 7. 2024, z prohlášení , jméno FO, a , jméno FO, ze dne 4. 7. 2024 a z prohlášení , tituly před jménem, , jméno FO, a ze dne 2. 7. 2024 předložených žalobcem vyplývá, že uvedené osoby, které se dle svých prohlášení měly od roku 2003 do roku 2024 každoročně na několik dní na předmětných nemovitostech rekreovat, prohlásily, že žalobce v celém uvedeném období chodil do svého domu průchodem v domě žalované.9. Z prohlášení předchozí vlastnice nemovitostí žalobce , jméno FO, ze dne 23. 7. 2024 se podává, že , jméno FO, byla žalobcem požádána o vyjádření k užívání domu č. p. , číslo, v , adresa, a okolních pozemků, přičemž potvrdila, že již před zděděním domu v říjnu 2001 i po tomto datu do svého domu chodila průchodem mezi tímto domem a domem sousedním. Současně uvedla, že ví, že se stejným způsobem do nemovitosti chodilo i před říjnem 2001, a to i , jméno FO, . , jméno FO, s ohledem na její zdravotní stav současně požádala, aby v případě nutnosti byla vyslechnuta ve svém bydlišti a nikoliv u soudu.10. Svědkyně , jméno FO, byla s ohledem na svou žádost o výslech v místě bydliště dne 27. 9. 2024 telefonicky kontaktována soudcem za účelem dohody termínu. Protože svědkyně vyslovila přání, aby jejímu výslechu byla přítomna dcera, bylo dohodnuto, že o konkrétním termínu bude učiněna domluva v přítomnosti její dcery. V následném telefonickém hovoru za přítomnosti dcery svědkyně uvedla, že k předmětu výslechu nemůže sdělit nic jiného, než bylo uvedeno v prohlášení ze dne 23. 7. 2024, přičemž k předmětu výslechu sdělovala, že se tam vždy chodilo. Dcera svědkyně uvedla, že svědkyni není možné s ohledem na její zdravotní stav vyslýchat.11. Následně soud z lékařského potvrzení vystaveného dne 17. 10. 2024 , právnická osoba, zjistil, že svědkyně není schopna výslechu ze zdravotních důvodů, přičemž se jedná o trvalý stav.12. Proto soud žalobcem navržený výslech svědkyně (ročník 1933) neprovedl.13. Z prohlášení , jméno FO, ze dne 24. 7. 2024 vyplývá, že jmenovaná zajišťovala prostřednictvím realitní kanceláře pro paní , jméno FO, prodej domu č. p. , číslo, v , adresa, s tím, že k otázce přístupu do domu jí bylo paní , jméno FO, řečeno, že chodila z místní komunikace přes průchod mezi domy až do své nemovitosti. Tak to byl informován i žalobce.14. Žalobce vypověděl, že pozemky žalované od koupě jeho nemovitostí v roce 2003 vždy užíval, nejprve při rekonstrukci nemovitosti za účelem dovozu materiálu atd., přičemž řemeslníci vždy jezdili až k vratům. Žalobce dále uvedl, že pozemky vždy využíval a že to byla taková nepsaná nebo dohodnutá domluva s otcem žalované, že oni jezdili po pozemku žalobce a nikdy se neřešilo, že to je nějak zapsaný jako pasport cesty a vždycky to bylo bráno, jako že to je pozemek můj a že ten poslední kousek je pozemek jejich a vždycky se to využívalo prostě, jak oni ten můj, tak já ten jejich pozemek. Žalobce dále uvedl, že mu nikdy nebylo řečeno, že pozemek nesmí využívat, a to až do doby, kdy se zde objevila závora. Dále však žalobce sdělil, že vždy byly problémy s otcem žalované, jelikož schválně stavěl své auto tak, aby žalobce na pozemek nemohl najíždět. Žalobce za ním proto vždy musel jít a prosit ho, aby s autem uhnul. I tak žalobce přes pozemek najížděl zhruba pětkrát až šestkrát za rok, když potřeboval přivést větší náklad. Co se týče průchodu vraty v nemovitosti žalované, žalobce již po koupi domu obdržel od otce žalované klíč od těchto vrat. Pokud jde o pěší chůzi přes pozemek a průchod skrz vrata, nebyly žalobci nikdy znemožněny, ani mu nebylo naznačeno, že by tam neměl chodit. Co se týče kontinuity užívání pozemků, pak žalobce uvedl, že přestože žil nějakou dobu v zahraničí, vždy se na léto do nemovitosti vracel. Žalob