§ 1096 občanský zákoník – Započtení vydržecí doby
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 1096 občanského zákoníku upravuje, za jakých podmínek se novému držiteli započítává vydržecí doba jeho předchůdce, což mu může zkrátit dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva. (§ 1096 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Započtení vydržecí doby
- Odkazuje na: § 1090
- Judikatura: na § 1096 odkazuje 19 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Započtení vydržecí doby“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce.
(2) Při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud někdo poctivě získá držbu od jiného poctivého držitele, jehož držba se zakládala na právním důvodu, který by stačil ke vzniku vlastnického práva (např. kupní smlouva, která se později ukáže jako neplatná), započítá se mu doba, po kterou držel věc jeho předchůdce.
- Tato možnost započtení doby předchůdce platí pro řádné vydržení, tedy pro případy, kdy držitel prokáže právní důvod své držby.
- V případě mimořádného vydržení, kdy se nevyžaduje prokázání právního důvodu, se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalších podmínek.
Na co si dát pozor
- Pro započtení vydržecí doby předchůdce u řádného vydržení je klíčové, aby jak předchůdce, tak nástupce byli poctivými držiteli a aby držba předchůdce měla právní důvod, který by jinak vedl k nabytí vlastnictví.
- U mimořádného vydržení je podmínkou pro započtení doby předchůdce pouze to, aby předchůdce byl poctivým držitelem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1096
Jak soudy aplikují § 1096
Má tudíž za to, že je nezbytné zodpovědět otázku, zda je nástupcem podle § 1096 o. z. pouze osoba, které svědčí právní titul k nemovitosti, nebo to může být i osoba jiná (blízká), které svědčí držba stejné věci.
S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021, podle něhož „do vydržecí doby jak pro řádné, tak mimořádné vydržení (§ 1092 o. z., § 1096 o. z.) se ve prospěch vydržitele započte i doba držby jeho předchůdce jen pokud předchůdce sám nesplnil podmínky vydržení, a nestal se tak vlastníkem věci (…) Stále tedy platí to, co Nejvyšší soud vyslovil např. v usnesení ze dne 5. 12. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2128/2005, a v rozsudku ze dne 7. 6. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2002/2006, že námitka držitele, že sporný pozemek …
Na tyto závěry navázal dovolací soud i v režimu zákona č. 89/2012 Sb. při výkladu ustanovení § 1096 o. z. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021, uveřejněný pod číslem 15/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).