CS · EN DE FR brzy

2 C 132/2025-73 — Okresní soud v Prachaticích

ECLI: ECLI:CZ:OSPT:2025:2.C.132.2025.1
Datum: 2025-11-07
Předmět: výživné na neprovdanou matku
Ustanovení: ["§ 920 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 913 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 922 z. č. 89/2012 Sb."]
["náhrada nákladů""příspěvek na bydlení""náklady řízení""smlouva nájemní""výživné""dokazování"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: výživné na neprovdanou matku. Aplikuje: § 920 (89/2012 Sb.), § 913 (89/2012 Sb.), § 922 (89/2012 Sb.).
1. Žalobkyně se svým návrhem ze dne 22. 1. 2025 domáhala po žalovaném přiznání výživného pro neprodanou matku. Svůj návrh odůvodnila tím, že účastníci ukončili partnerské soužití a nevedou společnou domácnost. Žalovaný žalobkyni doposud ničeho na výživném pro její osobu nepřispěl a příjmy žalobkyně stěží postačují na úhradu jejích nákladů spojených s uspokojováním základních životních potřeb a výživu její nezletilé dcery, a to též za situace, kdy na výživném pro nezletilou dceru je v současnosti dluh. Žalobkyně o dceru celodenně pečuje a z tohoto důvodu je vyloučeno, aby si opatřila příjmy prací. Žalobkyně pobírá rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení a přídavek na dítě. Z těchto důvodů navrhla, aby soud uložil žalovanému povinnost hradit navrhovatelce od 14. 5. 2024 do 14. 5. 2026 výživné na její osobu v částce 3 000 Kč měsíčně. Podle ní je žalovaný schopen dosahovat příjmu ve výši minimálně 21 000 Kč měsíčně s tím, že průměrná mzda vyhlášena Českým statistickým úřadem v loňském roce byla vysoce nad částkou 30 000 Kč měsíčně. Tudíž má za to, že by mohlo být vycházeno i z potenciálu žalovaného dosáhnout vyššího výdělku.2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že i žalobkyni samotné uváděl, že jí výživné pro neprodanou matku neměl jak platit, jelikož neměl práci, bydlel na ulici, chodil pouze na brigády, aby měl na svoje jídlo a pití. Uvedl, že je zdravý, má základní vzdělání a aktuálně se nachází ve vazbě3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.4. Nezletilá , jméno FO, se narodila dne 14. 5. 2024 matce , Jméno žalobkyně A, (žalobkyni) a , Jméno žalovaného A, (žalovanému) (zjištěno z rodného listu nezletilé). Nezletilá byla svěřena do péče matky a otci byla počínaje dnem 1. 10. 2024 uložena povinnost platit na výživu nezletilé , jméno FO, částku 2 000 Kč měsíčně. Otec byl v té době zaměstnán ve firmě , právnická osoba, s příjmem 21 000 Kč a bydlel na ubytovně, kde jeho náklady na bydlení činily 3 000 Kč (zjištěno z rozsudku Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne 17. 9. 2024, č. j. , spisová značka, ). Žalobkyně pobírá od 1. 10. 2024 rodičovský příspěvek ve výši 13 000 Kč měsíčně (zjištěno z oznámení o změně dávky státní sociální podpory ze dne 29. 10. 2024). Dále žalobkyně pobírá příspěvek na bydlení ve výši 9 073 Kč (zjištěno z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 16. 12. 2024). Od 1. 4. 2025 došlo ke zvýšení příspěvku na bydlení na 9 640 Kč (zjištěno z oznámení o změně dávky státní sociální podpory ze dne 23. 5. 2025). Žalobkyně bydlí s nezletilou v nájemním bytě na adrese , adresa, . Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 9. 2024 do 31. 8. 2025 a měsíční nájemné včetně záloh bylo sjednáno na částku 15 000 Kč (zjištěno z nájemní smlouvy žalobkyně). Tato smlouva byla následně prodloužena a trvá za nezměněných podmínek i nadále. Žalobkyně pobírá na nezletilou přídavek na dítě ve výši 830 Kč měsíčně (zjištěno z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 16. 12. 2024).5. Soud zamítl důkazní návrh žalobkyně na dotaz na Úřad práce na možnost uplatnění žalovaného na trhu práce od 14. 5. 2024 do současnosti z důvodu, že opatření tohoto důkazu by neúměrně prodloužilo délku řízení a ve věci bylo možno rozhodnout na základě dalších důkazů.6. Nezletilá , jméno FO, se narodila dne 14. 5. 2024 z partnerského svazku žalobkyně a žalovaného. Účastníci ukončili společné soužití. Měsíční příjem žalobkyně je složen z rodičovského příspěvku ve výši 13 000 Kč, příspěvku na bydlení ve výši 9 640 Kč a pobírá na nezletilou přídavek na dítě ve výši 830 Kč měsíčně. Mezi výdaje žalobkyně patří výdaj na bydlení ve výši 15 000 Kč měsíčně. Žalovaný je aktuálně bez zaměstnání, nachází se ve vazbě pro důvodné podezření ze spáchání trestného činu.7. Podle § 920 odst. 1 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) neníli matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.8. Podle § 922 odst. 2 o. z. výživné pro neprovdanou matku lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.9. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.10. Cílem právní úpravy je garantovat neprovdané matce určitý příspěvek na výživu v životní situaci, která je pro ženu, která porodila, obzvláště obtížná. Kromě jiného i z ekonomického hlediska. Oprávněnou je matka, která za otce svého dítěte není provdána. Při vymezení rozsahu a způsobu plnění této specifické vyživovací povinnosti je třeba aplikovat i obecná ustanovení o výživném. Zákonné kritérium rozsahu pro plnění poskytované podle § 920 o. z. je hledisko přiměřenosti.11. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně není provdána za otce svého dítěte, o které pečuje, má příjem pouze z dávek sociální podpory, a to i těch nepojistných, které jsou subsidiární k vyživovací povinnosti podle občanského zákoníku. Za takové situace jí právo na výživu od otce jejího dítěte (mladšího dvou let věku) vzniklo bez dalšího, ale na druhé straně bylo nutné vzít v potaz i majetkové možnosti žalovaného. Ten byl na počátku rozhodného období (v roce 2024) zaměstnán s příjmem 21 000 Kč měsíčně (z tohoto příjmu soud vycházel při rozhodování o výživném na nezletilou dceru , jméno FO, ). Aktuálně je žalovaný bez příjmu, je ve vazbě, kde nemůže být pracovně zařazen. Z tohoto důvodu bylo nutné přikročit k potencialitě příjmů žalovaného a soud dospěl k závěru, že je v jeho možnostech dosahovat příjmů na úrovni minimální mzdy, jelikož žalovaný je mladý, zdravý a má základní vzdělání. Minimální mzda v roce 2025 činí 20 800 Kč měsíčně. Počátek období, za které je žalovaný povinen výživné platit, je dán narozením dcery , jméno FO, . Nedojde-li k podstatné změně poměrů, skončí žalovanému povinnost poskytovat žalobkyni výživné dnem 14. 5. 2026.12. Pro stanovení výše výživného pro neprovdanou matku tak soud vycházel z potenciálního hrubého příjmu žalovaného 21 000 Kč, který odpovídá čistému příjmu 17 830 Kč. Nezabavitelná částka v takovém případě činí 14 415 Kč. Soud zohlednil též vyživovací povinnosti žalovaného vůči nezletilé ve výši 2 000 Kč měsíčně, které má přednost před ostatními vyživovacími povinnostmi a dospěl k závěru, že za stávající majetkové situace žalovaného je v jeho možnostech přispívat na výživu matce jeho nezletilé dcery částkou 1 500 Kč měsíčně. To podle názoru soudu odpovídá maximální možné výši výživného, které je v jeho majetkových možnostech. (výrok I)13. Ohledně dlužného výživného za období od 14. 5. 2024 do 31. 10. 2025 ve výši 26 250 Kč (17,5 měsíce * 1 500 Kč) bylo rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen uhradit ho žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč měsíčně spolu s běžným výživným. Soud tak podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") stanovil žalovanému přiměřené splátky dlužného výživného s přihlédnutím k jeho majetkovým možnostem. Nebude-li žalovaný splátky dodržovat, stane se dluh na výživném splatným v celé výši. (výrok III)14. Nárok žalobkyně na výživné pro neprovdanou matku byl zamítnut co do částky 1 500 Kč měsíčně, když v tomto rozsahu nesplňoval dle názoru soudu kritérium přiměřenosti výživného, jelikož převyšoval majetkové poměry a možnosti žalovaného. (výrok II)15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Oba účastníci měli ve věci pouze částečný úspěch ve výši 50 %. Z tohoto důvodu soud nepřiznal právo na náhradu nákladů žádnému z nich. (výrok IV)16. Žalobkyně byla osvobozena od soudního poplatku podle § 11 odst. 2 písm. f) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Na žalovaného podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích přešla povinnost podle výsledku řízení zaplatit odpovídající část soudního poplatku. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit za dva roky žalobkyni výživné celkem 36 000 Kč, soudní poplatek proto činí dle položky 7 písm. a) sazebníku 900 Kč, a to se zohledněním výsledku řízení, kdy byl žalovaný neúspěšný z 50 %. (výrok V)

Citovaná ustanovení

§ 913 (89/2012 Sb.)§ 920 (89/2012 Sb.)§ 922 (89/2012 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.