15 C 260/2019-95 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném vyklizení nemovitých věcí tak, jak jsou specifikovány ve výroku tohoto rozsudku (dále také„ předmětná nemovitost“). Uvedla, že je jejich výlučným vlastníkem. S žalovaným žili jako druh a družka do podzimu roku 2018, od té doby se tento odmítá z předmětné nemovitosti odstěhovat, přestože neexistuje žádný právní titul, aby mohl předmětnou nemovitost užívat. Fakticky je jí bráněno v užívání předmětné nemovitosti, neboť z důvodů stupňujících se konfliktů není možné její soužití s ním pod jednou střechou. Předmětnou nemovitost zakoupila výlučně ze svých výlučných prostředků, resp. z úvěru ze stavebního spoření poskytnutého [právnická osoba] výlučně jí; žalovaný se na úhradě kupní ceny nijak nepodílel a i v současné době žalobkyně úvěr splácí sama. Z téhož úvěru byla dále financována rekonstrukce předmětné nemovitosti, a to ve dvou splátkách po 200 000 Kč. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Zpočátku sporoval, že žalobkyně je výlučným vlastníkem předmětné nemovitosti, neboť tato byla v roce 2015 účastníky zakoupena společně za kupní cenu 1 100 000 Kč. Odmítl, že by znemožňoval či jinak bránil žalobkyni v užívání nemovitosti. Žalovaná byla v kupní smlouvě uvedena formálně jako jediný kupující z důvodu uzavřené smlouvy o hypotečním úvěru. Nákup předmětné nemovitosti a následná rekonstrukce byly financovány z podstatné části z prostředků, které obdržel za prodej svého bytu. Prováděl osobně rekonstrukci nemovitosti, náklady na tuto byly z větší části hrazeny z prodeje jeho bytu, za který utržil 800 000 Kč. V rámci závěrečného návrhu uvedl, že již nesetrvává na tom, že se stal spoluvlastníkem předmětné nemovitosti, nicméně požadavek na její vyklizení považuje za rozporný s dobrými mravy. O předmětnou nemovitost se žalovaný nadále stará a udržuje ji, zároveň je limitován tím, že pobírá starobní důchod. V současné době předmětnou nemovitost obývá s nezletilou dcerou obou účastníků, na kterou žalobkyně platí výživné 2 500 Kč měsíčně, což neodpovídá skutečným potřebám dcery. 3. Z provedených důkazů učinil soud následující zjištění: 4. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že předmětná nemovitost je ve vlastnictví žalobkyně. 5. Předžalobní výzvou ze dne 21. 2. 2019 vyzvala žalobkyně žalovaného, aby předmětnou nemovitost ve lhůtě 2 měsíců vyklidil. Tato listina byla žalovanému dle podacího lístku odeslána dne 21. 2. 2019. 6. Kupní smlouvou ze dne 17. 10. 2015 nabyla žalobkyně jako kupující předmětnou nemovitost od manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] za kupní cenu 1 100 000 Kč. 7. Smlouvou o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne 6. 10. 2015 se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalobkyni meziúvěr do výše 1 501 000 Kč a úvěr ze stavebního spoření do výše 975 650 Kč. 8. Z vyúčtování dodávky elektřiny [číslo] za období od 26. 7. 2018 do 2. 7. 2019 bylo zjištěno, že společnost [anonymizováno] [právnická osoba] vyúčtovala žalobkyni dodávky elektřiny a předepsala zálohy a platby na budoucí období. Z faktury č. 2019 bylo zjištěno, že [ulice] [právnická osoba] a.s. vyúčtovala žalobkyni vodné a pevnou složku za období od 19. 4. 2018 do 15. 4. 2019 a předepsala zálohy na příští období. Z vyúčtování dodávky plynu [číslo] za období od 30. 5. 2018 do 30. 5. 2019 bylo zjištěno, že společnost [anonymizováno] [právnická osoba] vyúčtovala žalobkyni dodávky plynu a předepsala zálohy a platby na budoucí období. 9. Z výpisu z účtu u [právnická osoba] za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 vyplývá, že žalobkyně měsíčně hradí splátku úvěru ve výši 4 753,17 Kč. 10. Z kupní smlouvy ze dne 13. 10. 2014 a smlouvy o advokátní úschově ze dne 22. 10. 2014 bylo zjištěno, že žalovaný jako prodávající prodal bytovou jednotku [číslo] v [obec] a související spoluvlastnické podíly na společných částech budovy a na pozemku, na kterém budova stojí, a to kupující [jméno] [příjmení] za kupní cenu 1 040 000 Kč. 11. Z faktury č. 2018 ze dne 21. 4. 2018 vyplývá, že dodavatel [jméno] [příjmení] vyfakturoval žalovanému jako odběrateli za provedené zednické práce částku 22 500 Kč. Z neočíslované objednávky ze dne 10. 7. 2017 se podává, že [jméno] [příjmení] dodal žalovanému stavební materiál, přičemž byla uhrazena záloha 2 500 Kč. Z neočíslovaného paragonu ze dne 4. 4. 2018 se podává, že [jméno] [příjmení] dodal nespecifikovanému odběrateli stavební materiál v hodnotě 4 400 Kč. Z šesti dodacích listů vystavených v průběhu prosince 2016 [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyni jako odběrateli byl dodán stavební materiál v hodnotě 805 Kč, 245 Kč, 2 105 Kč, 429 Kč, 1 995 Kč a 219 Kč. Z neočíslovaného pokladního dokladu ze dne 3. 12. 2015 bylo zjištěno, že oba účastníci uhradili [jméno] [příjmení] zálohu za stavební materiál ve výši 7 000 Kč. Z dvou daňových dokladů vystavených ve dnech 23. 10. 2017 a 29. 5. 2017 [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že nespecifikovanému odběrateli byl dodán stavební materiál v hodnotě 380 Kč a 676 Kč. Z čestného prohlášení ze dne 5. 7. 2018 vyplývá, že [jméno] [příjmení] prodal žalovanému stavební materiál v ceně 10 000 Kč. Z daňových dokladů č. PP [číslo] ze dne 6. 10. 2017, PP [číslo] ze dne 23. 6. 2017 a PP-21/ 2018 ze dne 5. 1. 2018 vyplývá, že [jméno] [příjmení] dodal nespecifikovanému odběrateli stavební materiál v hodnotě 1 676 Kč, 312 Kč a 1 886 Kč. Z daňového dokladu [číslo] ze dne 26. 8. 2017 vyplývá, že společnost [právnická osoba] dodala nespecifikovanému odběrateli stavební materiál v hodnotě 214 Kč Celkem byly doloženy doklady související s rekonstrukcí předmětné nemovitosti v hodnotě 57 342 Kč. 12. Ze soupisek dokladů [anonymizována tři slova] o použití prostředků ze stavebního spoření na bytové potřeby se podává, že z úvěru ze stavebního spoření uzavřeného žalobkyní se stavební spořitelnou byly hrazeny částky 3 011 Kč, 2 105 Kč, 1 995 Kč, 805 Kč, 429 Kč, 21 547 Kč, 15 986 Kč (vše dodavateli [jméno] [příjmení]), 941 Kč, 6 853 Kč (dodavateli [anonymizováno]), 10 829 Kč (dodavateli [anonymizováno]), 6 200 Kč (dodavateli [jméno] [příjmení]), 15 000 Kč, 9 976 Kč (dodavateli [anonymizováno]) a 7 990 Kč (dodavateli [anonymizováno]). Proplacena nebyla částka 9 992 Kč (dodavatel [anonymizována dvě slova]) z důvodu chybějícího daňového dokladu. 13. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědkyně jako hypoteční poradkyně zprostředkovávala úvěrovou smlouvu pro účastníky, přičemž první kontakt se proběhl tak, že svědkyně oslovila žalobkyni prostřednictvím SMS. Kdo z účastníků byl uveden v úvěrové smlouvě nebo kupní smlouvě si nevzpomíná. 14. Z účastnického výslechu žalovaného bylo zjištěno, že do předmětné nemovitosti se účastníci nastěhovali v září 2014. Dům byl obyvatelný, ale bylo potřeba udělat novou střechu, on postavil přístavek a pracoval na verandě a zahradě. Materiál na opravu střechy a výměnu oken se kupoval z hypotéky, materiál na opravu střechy stál asi 250 až 300 000 Kč, zhruba 60 000 Kč stál materiál v souvislosti s výměnou oken. Vazba střechy byla provedena [právnická osoba] za částku 160 až 180 000 Kč. Přístavek stavěl on se synem žalobkyně, některé práce dělala dcera účastníků a žalobkyně. Dále byla prováděna rekonstrukce dlažby, vody, podlahy a omítek. S omítkami pomáhal žalovanému zedník. Za materiál a práci uhradil žalovaný asi 150 000 Kč v průběhu tří až čtyř let. V době rekonstrukce pobíral důchod a přivydělával si na brigádách zhruba 2 500 Kč týdně. Část těchto peněz dával žalobkyni, část využíval na financování rekonstrukce. V předmětné nemovitosti bydlí on a patnáctiletá dcera. Byt v [obec] prodával s úmyslem koupit dům, ale v následujícím roce bydleli účastníci v pronájmech. Jelikož byla žalobkyně v registru neplatičů, z prodeje bytu se platily její dluhy i dluhy žalovaného. Oproti původnímu záměru čerpat úvěr pouze na koupi domu se úvěr čerpal i na rekonstrukci. Z toho důvodu žalobkyni napsal čestné prohlášení, že žalobkyni poskytuje částku 3 000 Kč měsíčně. <i>15. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.</i> 16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný obývá nemovitost ve vlastnictví žalobkyně bez právního důvodu. 17. Žalovaný na svou obranu původně tvrdil, že je spoluvlastníkem předmětné nemovitosti. Následně z této obrany ustoupil a tvrdil, že požadavek na vyklizení předmětné nemovitosti je v rozporu s dobrými mravy, neboť bez jeho pomoci by žalobkyni úvěr na koupi nemovitosti nezískala, dále se podílel na rekonstrukci nemovitosti, stará se o ni a udržuje ji a obývá ji společně s nezletilou dcerou, na kterou žalobkyně hradí výživné v nedostatečné výši 2 500 Kč měsíčně. 18. Vlastnické právo žalobkyně k předmětné nemovitosti soud považuje za nesporné, když nijak nebyla zpochybněna pravost údajů zapsaných v katastru nemovitostí a uvedených v kupní smlouvě na předmětnou nemovitost. 19. Soud se dále zabýval případnou rozporností žaloby s dobrými mravy. Z provedených důkazů je zjevné, že žalovaný poté,