11 C 157/2020-70 — Okresní soud v Pardubicích

Žalobkyně se žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne 14.7.2020 domáhala vůči žalovaných určení vlastnického práva. Uvedla, že v roce 2009 žalobkyně u zdejšího soudu podala žalobu na [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] pod sp. zn. [spisová značka] na soudní prodej zástavy, a to budovy [adresa] – občanská vybavenost na pozemku parcela č. stavební [číslo], pozemku parcela [číslo] – stavební – zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], pro obec a k.ú. [obec]. Na základě vydaného rozhodnutí č.j. [číslo jednací] podala žalobkyně exekuční návrh, jež byl veden pod sp. zn. [spisová značka]. Dne 26.10.2010 [jméno] [celé jméno žalovaného] zemřel a jeho pozůstalá dcera [jméno] [příjmení] dle usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 15.6.2011, č.j. [číslo jednací] nabyla jeho nároky z nevypořádaného společného jmění manželů s bývalou manželkou (2. žalovanou) [celé jméno žalované]. [příjmení] exekuční řízení zahájené vůči povinné [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] bylo zastaveno, neboť povinná darovala polovinu zděděné nemovitosti - zajištění [celé jméno žalovaného] (1. žalovaný). Žalobkyně následně iniciovala další exekuční řízení, a to vůči [celé jméno žalovaného], exekuční soud však sdělil, že nemá možnost zaevidovat stav dle dědického řízení ani podat takový návrh dle darovací smlouvy. Exekuční soud dopisem ze dne 19.5.2020 sdělil žalobkyni, že je třeba nejprve podat žalobu na určení vlastnického práva a teprve poté, kdy bude faktický stav odpovídat stavu právnímu, lze podat návrh na výkon rozhodnutí prodejem zástavy. Žalobkyně dále uvedla, že vlastnické právo k citovaným nemovitostem je v katastru nemovitostí dosud zapsáno jako„ SJM [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] a [celé jméno žalované]“. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. K jednání nařízenému na den 17.3.2021 se bez řádné omluvy nedostavili, přestože jim bylo předvolání i žaloba řádně doručeny na adresy jejich trvalého bydliště. Dopisem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 19.5.2020, č.j. [číslo jednací] bylo žalobkyni sděleno, že pokud se dotčení účastníci (tj. bývalá manželka [celé jméno žalované], dědic [jméno] [příjmení] či nový nabyvatel [celé jméno žalovaného]) nedomáhají vkladu dotčeného nemovitého majetku do katastru nemovitostí, přičemž dědické rozhodnutí (č.j. [číslo jednací]) nemohlo být zavkladováno z důvodu nevypořádaného SJM v době úmrtí zůstavitele [jméno] [celé jméno žalovaného], je třeba nejprve podat žalobu na určení vlastnického práva (naléhavý zájem je nepochybně dán) a teprve poté, kdy bude faktický stav odpovídat stavu právnímu, lze uplatnit návrh na výkon rozhodnutí (exekuční návrh) prodejem zástavy. Darovací smlouvou ze dne 8.7.2011 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] jako dárkyně převedla darem na svého bratra [celé jméno žalovaného] jako obdarovaného bezúplatně nárok z nevypořádaného SJM, který nabyla dle usnesení Okresního soudu v Pardubicích č.j. [spisová značka], který uvedený nárok včetně veškerých práv a povinností z něho plynoucích přijímá a nabývá do svého vlastnictví. Obdarovaný současně vzal na vědomí, že nárok vznikl z titulu nevypořádaného SJM jeho otce [jméno] [celé jméno žalovaného], zemřelého dne 26.10.2010 s bývalou manželkou [celé jméno žalované]. E-mailem ze dne 14.5.2020 k výzvě soudu ke spisu pod sp.zn. [spisová značka] k doložení pasivní legitimace povinného ve sporu, neboť z aktuální listu vlastnictví plyne, že nemovitý majetek je nadále evidován ve vlastnictví manželů [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného], sdělila žalobkyně, že již v roce 2009 podala žalobu na soudní prodej zástavy u Okresního soudu v Pardubicích (sp. zn. [spisová značka]) vůči [jméno] a [jméno] [příjmení], následně podala exekuční návrh (sp. zn. [spisová značka]), avšak v průběhu řízení [jméno] [celé jméno žalovaného] zemřel a jeho pozůstalá dcera [jméno] [příjmení] nabyla jeho nároky z nevypořádaného SJM s bývalou manželkou [celé jméno žalované] (sp. zn. [spisová značka]), tato však zděděné nemovitosti darovala svému bratrovi [celé jméno žalovaného], a proto vůči ní vedená exekuce (sp. zn [spisová značka]) byla zastavena. Usnesením soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno] ze dne 5.6.2020, č.j. [číslo jednací] bylo exekuční řízení o návrhu žalobkyně jako oprávněné vůči [celé jméno žalovaného] jako povinnému k uspokojení pohledávky ve výši [číslo], 656 Kč s příslušenstvím zastaveno s tím, že oprávněný neprokázal pasivní legitimaci v předmětném sporu, když z aktuálního listu vlastnictví plyne, že předmětný nemovitý majetek je nadále evidován ve vlastnictví manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] a dědické rozhodnutí ve prospěch dědice po zemřelém [jméno] [celé jméno žalovaného] nebylo dosud vloženo do katastru nemovitostí. Usnesením Okresního soudu v Pardubicích ze dne 15.6.2011, č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že ve věci dědictví po [jméno] [celé jméno žalovaného], zemřelém dne 26.10.2020 soud schválil dědickou dohodu, dle které pozůstalá dcera [jméno] [příjmení] nabývá mimo jiné i nároky zůstavitele z nevypořádaného SJM S bývalou manželkou [celé jméno žalované] (přičemž nevypořádané společné jmění sestávalo z objektu bydlení [adresa] v [obec] stojícího na pozemku – stavební parcele parcelní [číslo] pozemku – stavební parcely parcelní [číslo] se vším příslušenstvím a všemi součástmi – což jsou zejména vedlejší stavba: skladové prostory, venkovní úpravy: přípojky vody, kanalizace, žumpa, okapový chodník, schody venkovní a předložené – vše v k.ú. [obec]). V odůvodnění bylo uvedeno, že manželství [jméno] a [jméno] [příjmení] bylo pravomocně rozvedeno dne 6.9.2008 a od rozvodu manželství do dne úmrtí zůstavitele neuplynula tříletá lhůta je tedy v rámci dědictví třeba vyřešit i nároky zůstavitele z nevypořádaného společného jmění manželů s bývalou manželskou [celé jméno žalované]. Usnesení nabylo právní moci dne 15.6.2011. Usnesením Okresního soudu v Pardubicích ze dne 16.12.2009, č.j. [číslo jednací] ve věci žalobce [právnická osoba] a žalovaných 1. [jméno] [celé jméno žalovaného] a 2. [celé jméno žalované] byl nařízen soudní prodej zástavy, a to budovy [adresa] – občanská vybavenost na pozemku parcela č. stavební [číslo], pozemku parcela [číslo] – stavební – zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce] – [stát. instituce] pro obec a [katastrální uzemí] na listu vlastnictví [číslo] pro pohledávku žalobce ve výši 133.911,65 Kč s úroky řádnými ve výši 4,45 % p.a. z částky 118.285,04 Kč od 31.7.2009 do zaplacení, s úroky z prodlení ve výši 20,55 % p.a. z částky 118.285,04 Kč od 31.7.2009 do zaplacení, s úroky z prodlení ve výši 25 % p.a. z částky 5.351,41 Kč od 31.7.2009 do zaplacení. Výpisem z katastru nemovitostí k datu 23.4.2020 bylo zjištěno, že vlastnické právo k předmětným nemovitostem svědčí [jméno] [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované], a to jako společné jmění manželů. V části věcných práv zatěžujících nemovitosti je mimo jiné i zástavní právo smluvní ve prospěch žalobkyně dle Smlouvy o zřízení zástavního práva podle obč. z. ze dne 11.2.2002, s právními účinky vkladu práva ke dni 12.2.2002. Usnesením Okresního soudu v Pardubicích ze dne 3.7.2019, č.j. [číslo jednací] (sp. zn. soudního exekutora [spisová značka]) bylo zjištěno, že exekuce vedená žalobkyní jako oprávněnou vůči [jméno] [příjmení] jako povinné byla zastavena, neboť z darovací smlouvy ze dne 8.7.2011 bylo prokázáno, že tato nabytý celý nárok z nevypořádaného SJM darovala [celé jméno žalovaného], přičemž v katastru nemovitostí i nadále jsou předmětné nemovitosti vedeny ve společném jmění [jméno] [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované]. Usnesení nabylo právní moci dne 27.7.2019. <i>Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.</i> <i>Podle § 37 odst. 1 písm. d) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), (dále jen„ katastrální zákon“) vlastníci a jiní oprávnění jsou povinni ohlásit katastrálnímu úřadu změny údajů katastru týkající se jejich nemovitostí, a to do 30 dnů ode dne jejich vzniku, a předložit listinu, která změnu dokládá; tuto povinnost vlastníci a jiní oprávnění nemají u změn katastru vyplývajících z listin, kterou jsou příslušné orgány věřené moci povinny zasílat katastrálnímu úřadu přímo k zápisu do katastru.</i> Na základě provedeného dokazování a za shora uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. Předmětné nemovitosti jsou v katastru nemovitostí stále evidovány ve společném jmění manželů [jméno] [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované], kteří byli pravomocně rozvedeni dne 6.9.2008. [jméno] [celé jméno žalovaného] dne 26.10.2010 zemřel, avšak společné jmění manželů nebylo vypořádáno, proto dle dědické dohody nabyla pozůstalá dcera [jméno] [příjmení] jeho nároky z nevypořádaného SJM s bývalou manželkou [celé jméno žalované], jimiž jsou m