17 C 224/2021-42 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se svým návrhem ze dne 11. 5. 2021 domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni celkem částku 77 676,68 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 77 676,68 od 27. 2. 2021 do zaplacení. Návrh žalobkyně odůvodnila tvrzením, že dne 12. 5. 2017 uzavřela se žalovaným Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet - Konsolidace půjček (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 500 000 Kč. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné produktové podmínky (dále jen„ VPP“). Žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky poskytnuté podle této Smlouvy formou 40 řádných měsíčních splátek ve výši 14 892,67 Kč splatných vždy k 25. dni v měsíci, počínaje dnem 25. 6. 2017. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 10,6 % p.a. Strany se v čl. IV odst. 4 Smlouvy dohodly, že žalobkyně byla oprávněna účtovat žalovanému specifikované poplatky. Žalovaný splátky sjednané ve Smlouvě řádně a včas nehradil, čímž porušil Smlouvu způsobem definovaným v čl. IV odst. 10 písm. c) Smlouvy a z tohoto důvodu byl úvěr ke dni 19. 8. 2020 zesplatněn. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 100 569,61 Kč. Tato částka se skládala z: nesplacené jistiny ve výši 91 386,32 Kč, smluvního úroku ke dni zesplatnění ve výši 4 334,86 Kč, úroku z prodlení ke dni zesplatnění ve výši 20,40 Kč, dlužného poplatku za vedení účtu + dlužné náklady upomínání ve výši 4 828,03 Kč. K datu podání žaloby pak dlužná částka sestávala z nesplacené jistiny ve výši 77 676,68 Kč. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to nahlédnutím do BRKI, NRKI a insolvenčního rejstříku ISIR, databáze MV ČR a jiné, zohlednila státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva dostupných z databáze Českého statistického úřadu. Žalovaný sám doložil, že v zaměstnaneckém poměru dosahuje průměrného čistého měsíčního příjmu 51 891 Kč, přičemž je poživatelem starobního a vdoveckého důchodu ve výši 15 203 Kč měsíčně. Jeho závazky činily 7 890,58 Kč měsíčně; údaje o příjmech byly doloženy potvrzeními zaměstnavatele a [obec] správy sociálního zabezpečení. 2. Žalovaný, shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem 13. 9. 2021, když žalovanému byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 1. 9. 2021). 3. Smlouvou o úvěru uzavřenou dne 12. 5. 2017 vzal soud za prokázané, že touto se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 500 000 Kč s tím, že částka 276 425,39 Kč bude použita na úhradu dluhů na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] a zbývající částka žalovanému poskytnuta na běžný účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se pak zavázal úvěr splatit ve 40 měsíčních splátkách po 14 892,67 Kč, vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje dnem 25. 6. 2017. Podle čl. IV bod 10 písm. c) a bod 11 písm. a) byla žalobkyně oprávněna v případě prodlení žalovaného se splněním jakékoli pohledávky prohlásit svým rozhodnutím dluh za ihned splatný a žalovaného požádat o jeho předčasné splacení. Výpisem z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] žalobkyně doložila, že na tento mu dne 12. 5. 2017 převedla částku 223 574,61 Kč a výpisem z úvěrového účtu žalovaného č. [bankovní účet], že dne 12. 5. 2017 žalovanému převedla částku 276 425,39 Kč, a že k datu 25. 4. 2020 činil dluh na jistině částku 77 089,21 Kč. Dopisem ze dne 21. 8. 2020 žalobkyně žalovanému oznámila, že z důvodu porušování smluvních podmínek prohlásila úvěr č. [bankovní účet] na částku 500 000 Kč za splatný ke dni 19. 8. 2020. 4. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, když žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost dle zákona o spotřebitelském úvěru, neboť s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě této smlouvy žalovaný obdržel částku 500 000 Kč, jíž se zavázal splácet se sjednaným úrokem v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru řádně neplnil, v důsledku čehož žalobkyně úvěr ke dni 19. 8. 2020 zesplatnila. Žalovaný pak nejen neprokázal, ale ani netvrdil, že by dluh nevznikl, že by tento uhradil, či že by dluh zanikl jinak. Proto soud žalobnímu návrhu vyhověl a žalobkyni zároveň přiznal úroky z prodlení, jejich výše je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce 3 108 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci po 4 220 Kč (§ 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3x 300 Kč paušál (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21% DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad, tj. 2 404,50 Kč Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 16 962,50 Kč.