20 C 52/2021-36 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 16. 12. 2020 domáhal proti žalované zaplacení částky 20 482, 28 s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaná s právním předchůdcem žalobce prostřednictvím svého zmocněnce [právnická osoba] [obec] a [právnická osoba], uzavřela dohodu o uznání dluhu. Žalovaná v ní uznala svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše celkem ve výši 20 610,18 Kč a zároveň se zavázala uhradit jej v 29 pravidelných měsíčních splátkách dle sjednaného splátkového kalendáře. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 24. 8. 2018 mezi [anonymizována dvě slova] a žalobcem, došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. O změně věřitele byla žalovaná informována přípisem ze 4. 9. 2018. Žalovaná se dostala do prodlení s řádnou úhradou splátek, když neuhradila ničeho. Zůstatek dlužné částky se tak stal splatný ke dni splatnosti poslední splátky, tj. dne 26. 2. 2018. Dne 16. 11. 2020 byla žalované odeslána předžalobní upomínka. Z rozhodnutí žalobce byla žalovaného dopuštěna část uznané pohledávky ve výši 127,90 Kč. Z dlužné částky 20 482,28 Kč požadoval žalobce též úroky z prodlení v zákonné výši od 27. 2. 2018 do zaplacení. 2. Žalované byla na adresu jejího evidenčního bydliště postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. doručena dne 15. 3. 2021 žaloba a výzva, ke které se ve stanovené lhůtě 10 dnů nevyjádřila, a proto stejně jako žalobce, souhlasila, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud tak rozhodl ve věci dle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když vycházel z předložených listinných důkazů, tedy z obsahu spisu. 3. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Splátkovou dohodou z 5. 10. 2015, Formulářem pro standardní informace bylo prokázáno, že žalovaná dne 5. 10. 2015 v bodě 1. dohody uznala co do důvodu i výše svůj dluh ve výši 20 610,18 Kč vyplývající se smlouvy [číslo] ze dne 16. 8. 2007 uzavřené mezi ní a [právnická osoba], žalovaná se uvedený dluh zavázala uhradit spolu s úrokovým navýšením 1 991,67 Kč v celkem 29 měsíčních splátkách od 26. 10. 2015 do 26. 2. 2018. Prvních dvanáct splátek měla uhradit po 500 Kč, dalších šestnáct splátek po 1 000 Kč a poslední ve výši 601,85 Kč Dohoda měla charakter spotřebitelského úvěru. Adresa žalované byla uvedena [ulice a číslo], [PSČ] [část obce]. 4. Oznámením o postoupení pohledávek ze 4. 9. 2018 včetně podacího archu bylo prokázáno, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky z 24. 8. 2018 se stal věřitelem ze smlouvy o půjčce [číslo] žalobce, oznámení bylo žalované zasláno doporučeně dne 7. 9. 2018 na adresu uvedenou ve splátkové dohodě, tedy [ulice a číslo], [PSČ] [část obce]. 5. Předžalobní výzva z 16. 11. 2020 byla zástupcem žalobce zaslána žalované doporučeně dne 19. 11. 2020 jak z výzvy a podacího archu vyplývá. 6. Dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ Obč.Z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 7. Dle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Dle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Žalovaná neprokázal, ale ani netvrdila, že by dluh nevznikl, nebo že by jej, byť částečně, uhradila, ničeho nesporovala. Soud proto žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl. 10. Soud zjistil, že žalovaná uzavřela společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce, kterou dosud nesplatila. Pohledávka za žalovanou byla postupována, až se konečným věřitelem stal žalobce. Dluh z dané smlouvy žalovaná dne 5. 10. 2015 písemně uznala co do důvodu i výše a zavázala se tento dluh ve výši 20 610,18 Kč uhradit postupně ve splátkách, a to do 26. 2. 2018 vč. úrokového navýšení. Jelikož k úhradě, ani částečné nedošlo, vyzval žalobce žalovanou k zaplacení celé dlužné částky poníženou o 127,90 Kč výzvou z 16. 11. 2020 a upozornil žalovanou na možné soudní řízení. Korespondence byla žalované zasílána doporučeně na adresu uvedenou ve splátkové dohodě. Pokud snad zde žalovaná nebydlela či si zásilky nepřebírala, nemůže to jít k tíži žalobci. Případnou změnu doručené adresy mu měla sama ve svém zájmu oznámit. Žalobce nepožadoval v soudním řízení sjednané úroky z dlužné uznané částky a i tu požadoval pouze ve výši 20 482,28 Kč. Soudu proto uznal žalovanou povinnou zaplatit mu uvedenou částku, neboť se má za to, že dluh žalované ke dni 5. 10. 2015 trval. 11. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení dnem následujícím po dni poslední sjednané splátky, je v souladu s § 1968, 1970 a § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. povinna hradit úrok z prodlení z dlužné částky tak, jak je uvedeno ve výroku I. 12. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení v plné výši. Ta je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 820 Kč, dále odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci po 300 Kč (převzetí zastoupení vč. přípravy, sepis žaloby, ½ úkon za jednoduchou výzvu), náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 1, 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. + 21% DPH. Náklady řízení tak činí celkem částku 2 090,50 Kč.