9 C 110/2020-64 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobním návrhem domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 4 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi jejím právním předchůdcem - [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat žalovanému jím objednané služby a žalovaný se zavázal platit za dodávku těchto služeb měsíční úhrady. V rámci této smlouvy byl sjednán i pronájem přijímacího zařízení, konkrétně [právnická osoba] PVR HDD USB READY* ([číslo]) a Modem* MODEM TECHNICOLOR TC7200 ED3 WIFI EMTA* (88F7C756A2E8), jehož převzetí žalovaný potvrdil svým podpisem na zakázkovém listě ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný opakovaně porušil své povinnosti ze smlouvy, neboť nehradil řádně a včas poskytnuté služby, žalobce od smlouvy odstoupil dopisem ze dne [datum]. V rámci odstoupení byla žalovanému poskytnuta náhradní lhůta k úhradě dlužných částek a byl upozorněn na povinnost vrátit poskytnuté nepoškozené a funkční zařízení, náhradní lhůta k vrácení činila 7 dnů od ukončení smlouvy. Pro případ nevrácení zařízení byla sjednána smluvní pokuta, která činí dle ceníku 4 000 Kč. Žalovaný zařízení nevrátil, ani přes výzvy, proto mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byla žalovanému zaslána žaloba spolu s výzvou k vyjádření, jak k žalobě, tak i k navrhovanému postupu, tj. zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). Zároveň byl poučen o tom, že nevyjádří se, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Uvedené písemnosti byly žalovanému doručeny prostřednictvím dožádaného soudu na Slovensku dne [datum]. 3. Žalovaný se k žalobě ani k navrhovanému postupu ve stanovené lhůtě ani do současné doby nevyjádřil. Soud měl za to, že po daném poučení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce vyjádřil písemný souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě. Soud proto rozhodl dle § 115a o. s. ř. ve věci bez jednání na základě důkazů ve spise založených. 4. Pravomoc soudu je v daném případě dána, neboť žalobce se domáhá zaplacení smluvní pokuty, nikoli zaplacení dlužné ceny za poskytování služeb elektronických komunikací. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací byla sjednána již za účinnosti nového občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014), soud na daný případ aplikoval nový občanský zákoník (dále jen o. z.), zejména jeho ust. § 2048 a § 2201 a násl. a zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném znění. 5. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Po zhodnocení všech listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno (smlouvou o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum], zakázkovým listem ze dne [datum], upomínkami, odstoupením od smlouvy ze dne [datum] a předžalobní upomínkou), že mezi účastníky byla uzavřena dle ust. § 63 a násl. zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, smlouva, na jejímž základě bylo žalovanému do užívání přenecháno zařízení výše uvedené k poskytování objednaných služeb. Žalovaný měl povinnost po ukončení smlouvy zapůjčené zařízení vrátit do 7 dnů v souladu se smluvními podmínkami. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a netvrdil tak, že by ve stanovené lhůtě zařízení vrátil, proto žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty v částce 4 000 Kč, jejíž výše odpovídá smluvním podmínkám, které byly nedílnou součástí smlouvy. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč. 8. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni, jakožto účastníku, jenž měl ve věci plný úspěch a který zároveň ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal žalovanému výzvu k plnění, účelně vynaložené náklady řízení. Žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatňovaném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných sporech, týká se částky nižší než 50 000 Kč, proto soud postupoval dle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Náhrada nákladů řízení tak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměnu advokáta za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 5, písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 189 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení činí 2 089 Kč. Soud nezjistil a žalovaný netvrdil žádné skutečnosti, pro které by žalobkyni neměla být náhrada nákladů řízení přiznána. 9. Lhůty k plnění byly stanoveny 15denní dle § 160 odst. 1 o.s.ř. a návrhu žalobkyně.