117 C 14/2022-37 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 5. 5. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 635 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že žalovaný byl dne 12. 5. 2019 převezen příslušníky Policie ČR k odbornému lékařskému vyšetření, které bylo spojeno s odběrem biologického materiálu na zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiný návykových látek v organismu, jelikož vzniklo důvodné podezření, že řídil motorové vozidlo pod jejich vlivem. Výsledkem bylo pozitivní zjištění přítomnosti cannabinoidů v organismu. Převoz si vyžádal jízdu služebního vozidla v délce 8 km, přičemž cestovní náhrada byla vyčíslena částkou 50 Kč. Za odběr odebraného vzorku uhradil žalobce [nemocnice] [územní celek] [anonymizováno] na základě faktury [číslo] ze dne 12. 5. 2019 částku 765 Kč a za rozbor vzorku na základě faktury [číslo] ze dne 23. 5. 2019 částku 1 820 Kč, celkem tedy částku 2 635 Kč. Žalovaný tyto částky neuhradil ani na základě výzvy ze dne 14. 11. 2019. 2 Žalovaný, shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem 3. 10. 2022, když žalovanému byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 21. 9. 2022). 3 Žádostí o vyšetření osoby ve zdravotnickém zařízení a vyčíslením nákladů spojených s převozem osoby bylo prokázáno, že hlídka Policie ČR dne 12. 5. 2019 převezla služebním vozidlem žalovaného k lékařskému vyšetření a odběru biologického materiálu s počtem 8 ujetých kilometrů, což představovalo náklady v částce 50 Kč. 4 Fakturou [číslo] vystavenou [nemocnice] Pardubického kraje a.s. žalobci bylo prokázáno, že za klinické vyšetření osoby spojené s odběrem vzorku byla vyúčtována částka 765 Kč se splatností dne 2. 6. 2019 a datem vystavení 12. 5. 2019. 5 Daňovým dokladem - fakturou [číslo] ze dne 23. 5. 2019, splatnou do 13. 6. 2019 bylo zjištěno, že [nemocnice] [územní celek] [anonymizováno] byla vyčíslena částka 1 820 Kč za náklady toxikologického vyšetření žalovaného, což bylo prokázáno i protokolem o lékařském a toxikologickém vyšetření. 6 Uvedenými listinnými důkazy měl soud prokázané, že žalovaný byl převezen příslušníky Policie ČR k odbornému vyšetření na přítomnost návykových látek do [nemocnice] Pardubického kraje a.s. a provedeno jeho vyšetření pro podezření z požití návykových látek, které se potvrdilo. Celkové náklady činily 2 635 Kč. Jedná se o náklady, které vznikly žalobci (jízdné a náklady, které uhradil [nemocnice] Pardubického kraje a.s. za provedené odběry). Žalovaný byl následně vyzván k jejich úhradě dne 14. 11. 2019, tuto však neprovedl. 7 Podle § 24 odst. 2 a 3 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné vyšetření, náklady, které mu touto úhradou vznikly, a dále náklady za dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení, za účelem tohoto vyšetření. 8 Výše uvedenými listinnými důkazy bylo prokázáno, že náklady žalobce činily 2 635 Kč (50 Kč – převoz, 765 Kč – odběr vzorku a 1 820 Kč – rozbor vzorku), uvedenými vzorky byla zjištěna přítomnost cannabinoidů v organismu žalovaného, vyfakturovány byly žadateli, tj. Policii ČR, kterou byly uhrazeny a na základě výše citovaného ustanovení má tak žalobce proti žalovanému právo na náhradu, neboť bylo prokázáno u žalovaného požití návykové látky a vyšetření tak není hrazeno ze zdravotního pojištění. Za převoz žalovaného do zdravotnického zařízení bylo služebním vozidlem ujeto 8 km, za něž je účtována částka 50 Kč. Celkově tak žalobcem vynaložena částka 2 635 Kč, která mu byla v tomto řízení přiznána. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení s úhradou této částky, byl přiznán žalobci i úrok z prodlení od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši, která je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9 Žalobce měl ve věci plný úspěch, soud proto postupoval dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb., § 151 odstavec 3 o.s.ř. a § 14b odstavec 5, písmeno a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., za 2 úkony po 100 Kč, jedná se o paušální náhradu účastníku, který nebyl zastoupen advokátem. 10 Žalobce je osvobozen od soudního poplatku podle § 11 odst. 2 písm. a) zák. o soudních poplatcích a vzhledem k tomu, že měl ve věci úspěch, je povinen uhradit soudní poplatek žalovaný dle § 2 odst. 3 zák. o soudních poplatcích č. 549/1991 Sb. Poplatek činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) částku 1 000 Kč.