127 C 41/2017-479 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se proti žalované svojí žalobou z 29.12.2017 domáhal zaplacení částky 15 000 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 28.12.2017 do zaplacení. Návrh odůvodnil tím, že mezi účastníky byla uzavřena dne 26.6.2009 smlouva o budoucí smlouvě kupní, v níž se žalovaná v čl. I odst.2 zavázala na pozemku žalobce p. [číslo] v k.ú. [část obce] vybudovat stavbu Polyfunční soubor (objekt [číslo] dle Územního plánu zóny [anonymizováno]) s tím, že nezahájí-li stavbu nejpozději do 31.12.2011 je povinna uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 10 mil Kč. Následně byl dne 30.12.2011 uzavřen dodatek [číslo] k uvedené smlouvě, v níž bylo sjednáno posunutí termínu zahájení stavby nejpozději do 31.12.2014 pod sankcí smluvní pokuty ve výši 15 mil Kč. Žalovaná stavbu dle smlouvy o budoucí smlouvě kupní nezahájila ve stanoveném termínu a pokud tvrdila, že stavba již zahájena byla jinou společností, pak se nejednalo o právního předchůdce žalované. Žalobce proto žádá úhradu smluvní pokuty, jejíž výši považuje za odpovídající významu a hodnotě zajišťované povinnosti. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, navrhovala její zamítnutí. Konkrétně uváděla, že -) dodatek [číslo] podepsala osoba, která k tomu nebyla oprávněna, neboť [jméno] [příjmení], [datum narození] nebyla statutárním orgánem ([jméno] [anonymizováno], [datum narození]) k tomu udělena plná moc, -) podpis [jméno] [příjmení] mladšího na plné moci není jeho pravým podpisem, plná moc byla sepsána až dodatečně v rámci probíhajícího soudního řízení, tedy nemohlo dojít k navýšení smluvní pokuty na 15 mil Kč, -) i pokud by podpisy na plné moci byly pravé, ze smlouvy nebylo patrno, že jedná zástupce (k tomu odkázala na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze zn. 11 Cmo 245/97), nadto zástupce prohlašoval, že jedná jako jednatel, nejednal jako zmocněnec z plné moci, -) plná moc byla udělena jen k té části smlouvy o smlouvě budoucí kupní, která se týkala prodeje pozemků, nikoliv k té části smlouvy, která se týkala zahájení a vybudování stavby, -) pohledávka smluvní pokuty je od 1.1.2015 promlčená a toto promlčení žalovaná namítá, -) stavba byla dle smlouvy o budoucí smlouvě kupní zahájena přede dnem 31.12.2014, -) pokud by bylo pravdivé tvrzení žalobce, že stavba byla zahájena již před r .2005, pak sjednaný závazek zahájit stavbu ze smlouvy o budoucí smlouvě kupní byl v okamžiku jeho převzetí nesplnitelný - jednalo se od počátku o plnění nemožné (před uzavřením smlouvy byla provedena úprava nájezdu do staveniště, úprava pláně pilotovací soupravou a 3 výkopy), -) v dodatku [číslo] bylo ujednáno nikoliv posunutí lhůty zahájení stavby, ale jednalo se o ujednání, že se strany dohodly na uzavření dodatku, ve kterém bude posunuta lhůta k zahájení (tj. až někdy v budoucnu), -) zajištěná povinnost byla sjednána neurčitě, když žalovaná poukázala na rozpory ve vymezení místa stavby (pozemek [číslo] uvedený ve smlouvě nikdy nebyl ve vlastnictví žalobce), dále v neurčitosti zda povinností žalované bylo stavbu zahájit či vybudovat a dále co je míněno pojmy zahájit a vybudovat, dále je dle žalované neurčité i vymezení stavby, kdy nebylo zřejmé, dle jakých plánů se má stavba postavit – dovozuje absolutní neplatnost zajištěného závazku a tedy obsoletní ujednání o smluvní pokutě -) stavební povolení bylo vydáno ve prospěch spol. [anonymizováno] [právnická osoba], která jej převedla na [právnická osoba] – tato společnost a nikoliv žalovaná byla k podpisu smlouvy stavebníkem, přičemž dne 22.7.2008 uzavřela spol. [právnická osoba] s žalovanou smlouvu o postoupení práv k územnímu a stavebnímu povolení (účinnost byla vázána na další uzavírané smlouvy a schválení zastupitelstvem), přičemž žalobce nikdy souhlas k převodu práv neudělil – tím se stalo splnění závazku žalovanou objektivně nemožné -) žádání smluvní pokuty je zjevným zneužitím práva, když zajišťovaná povinnost nemá již v době rozhodování pro žalobce žádný význam, žalobce netvrdil vznik škody porušením smluvní povinnosti, proto žalovaná navrhovala moderaci nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty v maximální míře dle stavu k době rozhodování. 3. Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 5.2.2020, č.j. 127 C 41/2017 – 223 podané žalobě v plném rozsahu vyhověl, zároveň žalované uložil povinnost k náhradě nákladů řízení žalobci a státu. Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice k odvolání žalované rozsudkem ze dne 1.2.2021, č.j. 18 Co 225/2020 – 412 rozsudek okresního soudu z 5.2.2020 změnil tak, že žalobu v plném rozsahu zamítl a žalobci uložil povinnost k náhradě nákladů řízení. K dovolání žalobce Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne 29.9.2021, č.j. 23 Cdo 2276/2021 – 437 rozsudek Krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice usnesením ze dne 28.1.2022, č.j. 18 Co 225/2020 – 446 rozsudek okresního soudu ze dne 5.2.2020, č.j. 127 C 41/217 – 223 zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení s tím, že se soud musí v dalším řízení vypořádat s moderací smluvní pokuty, když smluvní pokutou nebyla zajištěna povinnost žalovaného stavbu dokončit a pouhé zahájení stavby by na rozvoji dané lokality ničeho nezměnilo a nedokončení by danou lokalitu spíše zatěžovalo. Krajský soud uvedl, že je na žalobci vysvětlit, proč tak vysokou smluvní pokutou zavázal žalovaného zahájit stavbu a nikoliv ji dokončit a jaký přínos pro něj či lokalitu by mělo právě zahájení bez dokončení. 4. Žalobce s ohledem na poslední rozhodnutí odvolacího sodu doplnil svá tvrzení týkající se sjednané smluvní pokuty a její výše tak, že uvedl, že žalobce měl dlouhodobě zájem na rozvoji dané lokality (zóny [anonymizováno]), což se dlouhodobě odráželo v plánování a nastavování předmětné lokality – žalobce pak v průběhu let při aktualizaci územních studií vždy s polyfunkčním objektem [číslo] (který měl být žalovanou vybudován) počítal. Zároveň doplnil, že v čl. V. Smlouvy o budoucí smlouvě kupní ze dne 26.6.2009 je odkazováno na čl. I. odst.2 smlouvy, který obsahoval závazek žalované vybudovat na specifikovaných pozemcích žalobce polyfunkční soubor s tím, že stavbu zahájí do určeného data – dle žalobce neodpovídá zjednodušení výkladu tohoto závazku na pouhý závazek zahájit stavbu skutečnému obsahu smluvního ujednání a představuje nepřípustně restriktivní a formalistický výklad (k tomu odkázal na nález II ÚS 571/06). Žalobce doplnil, že i pokud by smluvní pokutou nebyl zajištěn závazek stavbu vybudovat, předpokládal, že smyslem zahájení stavby je také její dokončení a nikoliv pouhý způsob vyhnutí se placení smluvní pokuty – uvedl, že je vždy na místě předpokládat, že subjekty jednají ve smluvních vztazích poctivě a nikoliv účelově, což předpokládal i u žalované. Žalobce akcentoval, že obchod s žalovanou zahrnoval pozemky v hodnotě 40 mil Kč, přičemž k navýšení smluvní pokuty na 15 000 000 Kč došlo na návrh žalované. Zároveň, pokud by žalovaná zahájila výstavbu objektu na pozemku žalobce, pak by byla, dle v té době platné právní úpravy, ve vlastnictví žalované a pozemky žalobce by se z tohoto důvodu staly pro žalobce nevyužitelnými. Žalobce dále uvedl, že hodnocení významu zajišťované povinnosti, v daném případě dané lokality, provádí soud je tehdy, pokud dospěje k závěru o nepřiměřenosti výše smluvní pokuty – pokud jde o posouzení přiměřenosti smluvní pokuty před moderací, pak zákon k tomuto hlediska nedává, jedná se o volné hodnocení soudu. 5. Žalovaná k doplněným tvrzením žalobce znovu zopakovala své argumenty pro zamítnutí žaloby (neplatnost sjednání smluvní pokuty, nemožnost plnění od počátku) a doplnila, že žalobce nedokládá finanční kalkulaci týkající se významu a hodnoty povinnosti zahájit stavbu ani nevysvětluje výši sjednané smluvní pokuty. Uvedl, že žalobce sám potvrzuje, že zahájení stavby by pro něj žádný význam nemělo – navrhl, aby smluvní pokuta byla moderována až na nepatrnou částku. 6. Soud má na základě provedeného dokazování prokázány následující skutečnosti. 7. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 20.12.2017 bylo zjištěno, že žalobce byl, mimo jiné, vlastníkem pozemku p. [číslo] (ostatní plocha) o výměře 3 200 m2 zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek], vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce]. 8. Ze smlouvy o budoucí smlouvě kupní [číslo] 2009 uzavřené dne 26.6.2009 mezi žalobcem jako budoucím prodávajícím a žalovanou jako budoucí kupující bylo zjištěno, že budoucí kupující se v čl. I. odst. 2. zavázal na pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce] zapsaného na [list vlastnictví] vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], vybudovat v souladu s regulačním plánem zóny [anonymizováno] Polyfunkční soubor (objekt [číslo] dle Územního plánu zóny [anonymizováno] ve znění změny [číslo] schválené Zastupitelstvem [územní celek] ze dne 25.11.2008 usnesením č. ZM/2008/1140) v souladu se stavebním povolením vydaným dne 8.11.2001 č.j. 11843/2001 SDI/Mer a rozhodnutím ze dne 22.6.2004, č.j. 1162781 2003 SDI/Mer) s tím, že stavbu zahájí nejpozději ve lhůtě do 31.12.2011. Strany se dohodly na uzavření