15 C 170/2022-24 — Okresní soud v Pardubicích

Manžel se domáhal rozvodu manželství. Manželka s rozvodem souhlasila. Otázku pravomoci k projednání věci posoudil soud podle § 47 odst. 1 zákona číslo 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Oba manželé jsou cizí státní příslušníci, nicméně oba mají trvalý pobyt v České republice. Pokud jde o otázku hmotného práva, pak aplikoval soud § 50 a § 49 zákona číslo 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Rozvod se řídí českým právním řádem. Dle § 755 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (odst. 1), přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let (odst. 2). Soud na základě provedeného dokazování manželství účastníků rozvedl, neboť je zřejmé, že je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Jeho obnovení nelze očekávat. Za příčinu rozvratu soud považuje s ohledem na shodná tvrzení účastníků rozdílnost povah a zájmů. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle § 23 zákona číslo 292/2013 Sb.