17 C 2/2022-29 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 10. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 1 485 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná se stala držitelkou televizního přijímače a ze zákona jí tím vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku; tuto povinnost nesplnila, na výzvu žalobkyně ze dne 21. 5. 2019 nereagovala, a proto ji žalobkyně zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. O této skutečnosti byla žalovaná písemně informována. Žalovaná neuhradila zákonnou poplatkovou povinnost za období měsíců [číslo] (včetně) ve výši po 135 Kč měsíčně. Žalovaná dosud svůj dluh, ani přes výzvu žalobkyně, neuhradila. 2. Žalovaná shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalované do vlastních rukou doručeny dne 24. 1. 2022). 3. Podle § 3 odst. 1 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích platného ke dni přihlášení žalovaného k placení televizních poplatků poplatníkem rozhlasového poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle odst. 4 tohoto ustanovení jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě 5), považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud [anonymizována dvě slova] nebo [anonymizováno] (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. 4. Podle § 7 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 5. Podle § 10 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 6. Podle § 6 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 7. Soud měl v řízení za prokázané výzvou ze dne 21. 5. 2019 a dopisem ze dne 28. 8. 2019, že žalovaná byla zařazena do evidence plátců televizních poplatků od září 2019. K plnění své zákonné poplatkové povinnosti byla písemně vyzvána dopisem, ve kterém žalobkyně specifikovala období, za která žalovaná televizní poplatky neuhradila, přičemž výše televizních poplatků činila v rozhodném období 135 Kč měsíčně. Žalovaná soudu nepředložila žádné důkazy prokazující, že by dlužnou částku uhradila. Proto jí soud ve smyslu shora citovaných ustanovení uložil povinnost dlužnou částku v celkové výši 1 485 Kč zaplatit a to spolu s úroky z prodlení, jejichž výše odpovídá nař. vl. č. 351/2013 Sb. platnému k prvnímu dni prodlení každé jednotlivé dlužné platby. 8. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem v částce 400 Kč, 2x paušální náhradou po 100 Kč (předžalobní výzva a podání žaloby) dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl č. 177/1996 Sb. v souladu s nálezy Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013 sp. zn. I. ÚS 3344/2012 a Pl. ÚS 39/2013 ze dne 7. 10. 2014.