17 C 270/2022-64 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 5. 5. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 697 074,48 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru. Tvrdila, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) byla dne 16. 10. 2017 uzavřena Smlouva o Úvěru od [anonymizováno] (expresní čerpání) a o stavebním spoření s účtem č. [bankovní účet]. Na základě této byl žalovanému zřízen a veden účet stavebního spoření a dne 19. 10. 2017 poskytnut překlenovací úvěr ve výši 744 861 Kč (bezhotovostním převodem na účet č. [bankovní účet]). Tento se žalovaný zavázal hradit v pravidelných měsíčních splátkách po 5 855 Kč, vždy nejpozději k 25. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po čerpání úvěru. Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 4,85 % p.a. Žalovaný svůj závazek splácet úvěr řádně a včas nedodržel, neuhradil splátky za měsíce 6/2021, 8/2021, 10/20231, a to ani po výzvě ze dne 10. 10. 2021. Proto banka využila svého práva a úvěr prohlásila za zcela splatný ke dni 30. 11. 2021. Dlužná částka je tak představovány jistinou ve výši 696 174,48 Kč, poplatky ve výši 900 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 19 716,20 Kč a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 698,10 Kč. 2. Žalovaný, shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem 12. 9. 2022, když žalovanému byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 31. 8. 2022). 3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 10. 3. 2022 mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizováno], smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou dne 16. 3. 2022 mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyní a seznamy postoupených pohledávek. O postoupení pohledávek byl žalovaný uvědoměn dopisy ze dne 29. 3. 2022 a 8. 4. 2022. 4. Ze smlouvy o Úvěru od [anonymizováno] (expresní čerpání) a o stavebním spoření s účtem č. [bankovní účet] ze dne 16. 10. 2017 soud zjistil, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta cílová částka 800 000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 4,85 % ročně. Úvěr měl být splácen měsíčními splátkami ve výši 5 851 Kč splatnými vždy do 25. dne každého kalendářního měsíce. Dle výpisu z účtu č. [bankovní účet] byla žalovanému dne 19. 10. 2017 poskytnuta částka 800 000 Kč, když k datu 16. 10. 2017 činil počáteční zůstatek na účtu 744 857,88 Kč. K datu 7. 3. 2022 činil dluh na jistině 696 174,48 Kč a dluh na poplatcích 900 Kč. Z dopisu ze dne 10. 10. 2021 bylo zjištěno, že [právnická osoba] vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 13 510 Kč a současně ho upozornila, že pokud nedojde k úhradě do 30. 11. 2021, stane se úvěr splatným. Dopisem ze dne 3. 12. 2021 byl pak žalovaný uvědoměn o zesplatnění úvěru ke dni 30. 11. 2021. 5. Potvrzením zaměstnavatele o výši pracovního příjmu bylo doloženo, že k datu 3. 10. 2017 činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za posledních 12 měsíců 66 813 Kč. 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. Smlouvu o úvěru mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně považoval soud za platně uzavřenou, když úvěruschopnost žalovaného byla před podpisem smlouvy ověřena potvrzením o příjmu žalovaného, který činil 66 813 Kč. Jednalo se tedy o dostatečný příjem pro splácení splátek stanovených ve výši 5 851 Kč měsíčně. Smlouvou o úvěru a výpisem z účtu bylo prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty sjednané peněžní prostředky. Žalovaný pak nejen neprokázal, ale ani netvrdil, že by hradil sjednané splátky. Porušil tak svoji smluvní povinnost a úvěr byl oprávněně prohlášen za splatný. Protože žalovaný neprokázal, že by dluh nevznikl, že tento uhradil nebo že dluh zanikl jinak, nezbylo soudu, než žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhovět. Žalobkyni byly zároveň přiznány sjednané úroky a úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 27 884 Kč, odměnou advokáta za 3 úkonu právní pomoci po 11 100 Kč (§ 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 x 300 Kč paušál (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad, tj. 7 182 Kč Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 69 266 Kč.