9 C 340/2022-51 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 26. 7. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 28 781 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 25. 7. 2022 do zaplacení jako smluvní pokuty. Uvedla, že na základě smlouvy [číslo] ze dne 30. 11. 2018 byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 90 000 Kč. Žalovaný řádně své závazky ze smlouvy neplnil, proto došlo k zesplatnění, což bylo žalovanému oznámeno dne 26. 5. 2019 s tím, že dlužná částka činí 98 197,88 Kč. Žalovaný se ve smlouvě též zavázal, že pro případ prodlení uhradí i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení. Zároveň bylo dohodnuto, že souhrn výše všech uplatněných smluvních pokud nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však částku 200 000 Kč. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích čj. 109 C 38/2019-100 ze dne 18. 6. 2020 bylo mimo jiné rozhodnuto i o výši smluvní pokuty ve výši 15 221 Kč a 998 Kč, vypočtených do 29. 10. 2019. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny trvá i nadále a žalobci tak vzniklo právo na smluvní pokutu za období od 30. 10. 2019 do 8. 7. 2022. V souladu s limity požaduje částku 28 781 Kč, k jejímuž zaplacení žalovaného vyzval předžalobní výzvou ze dne 8. 7. 2022, uhrazena však nebyla. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byla žalovanému zaslána žaloba spolu s výzvou k vyjádření jak k žalobě, tak k navrhovanému postupu, tj. rozhodnutí bez nařízení jednání. Doručeno bylo postupem dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). Žalobkyně vyjádřila nesouhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud proto ve věci nařídil dne 24. 1. 2023 jednání na 2. 3. 2023, k němuž se však žalobkyně ani právní zástupkyně nedostavily, ač doručení bylo vykázáno dnem 24. 1. 2023. Nedostavil se ani žalovaný, soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. bez účastníků a rozhodl na základě důkazů ve věci založených. 3. Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 30. 11. 2018 bylo prokázáno, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 90 000 Kč. Dle článku 6.5. smlouvy byla ujednána smluvní pokuta v případě, že klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu v den zesplatnění úvěru, a to ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny za každý den prodlení až do úplného zaplacení. Dle čl. 6 smlouvy souhrn smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny, nejvýše však částku 200 000 Kč. 4. Z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích čj. 109 C 38/2019-100 ze dne 18. 6. 2020 bylo zjištěno, že tímto bylo mimo jiné rozhodnuto i o výši smluvní pokuty v částce 15 221 Kč vypočtené za období od 28. 5. 2019 do data vyhotovení žaloby tj. do 29. 10 2019. Dále byla uvedeným rozsudkem přiznána i smluvní pokuta ve výši 998 Kč za prodlení se 2 splátkami dle bodu 6.1. smlouvy. 5. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 8. 7. 2022, na níž nereagooval. 6. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 7. Po zhodnocení všech předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. Účastníci si v písemně uzavřené smlouvě [číslo] ze dne 30. 11. 2018 sjednali v čl. 6, čl. 6 a čl. 6 smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny za každý den prodlení až do úplného zaplacení dlužné částky, avšak s tím, že souhrn uvedených smluvních pokud nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny, nejvýše však částky 200 000 Kč. V daném případě, byla již Okresního soudu v Pardubicích čj. 109 C 38/2019-100 ze dne 18. 6. 2020 přiznána smluvní pokuta v celkové výši 16 219 Kč (15 221 Kč + 998 Kč) a půjčena byla částka 90 000 Kč, součin půjčené částky a čísla 0,5 činí 45 000 Kč, smluvní pokuta tedy nesmí tuto částku přesáhnout. Byla-li již rozsudkem uložena pokuta ve výši 16 219 Kč, zbývá k úhradě částka 28 781 Kč, která byla žalobkyni přiznána, neboť žalovaný je stále v prodlení s úhradou nové jistiny a nepředložil žádný důkaz, že by tomu tak nebylo. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu a žalobkyni uvedenou smluvní pokutu přiznal. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl žalobkyní k úhradě této pokuty vyzván předžalobní upomínkou ze dne 8. 7. 2022 s úhradou do 15 dnů od data odeslání, byl žalobkyni přiznán i zákonný úrok z prodlení od data 25. 7. 2022 do zaplacení. Výše úroků činila 15 % ročně (§ 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb.). 8. Pokud jde o splatnost dlužné částky soud tuto stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. delší, něž je zákonná 3denní, a to lhůtu 15 dnů od právní moci rozhodnutí. 9. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř., kdy žalobkyně měla ve věci plný úspěch a žalovaný je proto povinen nahradit žalobkyni vynaložené náklady řízení. Tyto spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 152 Kč a nákladech za právní služby za 2,5 úkonu po 300 Kč (převzetí zastoupení, jednoduchá předžalobní výzva, sepis žaloby), 3 paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. a 21 % DPH ve výši 220,50 Kč Celkem rak náhrada nákladů řízení činí 2 422,50 Kč a je splatná k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Soud neshledal a žalovaný netvrdil žádné skutečnosti zřetele hodné, pro které by žalobkyni neměla být náhrada nákladů řízení přiznána. 10. Lhůta k zaplacení dlužné částky i k náhradě nákladů řízení byla stanovena delší než zákonná 3denní, a to lhůta 15 denní vzhledem k výši dlužné částky (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).