9 C 408/2022-55 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobním návrhem se žalobce domáhal, aby byla žalovaným uložena povinnost přispívat na výživu mladé dospělé [jméno] [příjmení], a to žalovaná částkou 4 585 Kč měsíčně a žalovaný částkou 5 000 Kč měsíčně, oba počínaje dnem 19. 9. 2022 a zároveň, aby bylo rozhodnuto o splácení dlužného výživného v soudem povolených splátkách 1 000 Kč měsíčně. Uvedl, že mladá dospělá [jméno] [příjmení] požádala Úřad práce ČR – Krajskou pobočku v Pardubicích o přiznání dávky státní sociální podpory - opakující se zaopatřovací příspěvek, který jí byl přiznán ve výši 17 250 Kč od 19. 9. 2022. Poukázal na to, že rodiče mají vyživovací povinnost vůči svým dětem a nárok na výživné pro dítě, na které úřad práce vyplácí opakující se zaopatřovací příspěvek, přechází dle 50u zák. č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí na Českou republiku. 2. Žalovaná [celé jméno žalované] k žalobnímu návrhu uvedla, že se stanovením výživného souhlasí, ne však ve výši, ve které je navrhováno, neboť je v insolvenci a má další vyživovací povinnost. 3. Žalovaný [celé jméno žalovaného] k návrhu rovněž uvedl, že se stanovením výživného souhlasí, nikoli však s navrhovanou částkou 5 000 Kč měsíčně. Poukázal na to, že má tři vyživovací povinnosti, a to k manželce, která pobírá rodičovský příspěvek ve výš 11 500 Kč, k dceři [jméno], narozené [datum] a ve své péči má dceru [jméno] [příjmení], narozenou [datum], na kterou dostává výživné ve výši 2 000 Kč. Poukázal i na to, že na dceru [jméno] [příjmení], mu bylo stanoveno výživné ve výši 1 000 Kč, které zasílal Dětskému domovu v [obec], kde byla dcera umístěna, naposledy takto hradil výživné za září 2022, další měsíce říjen až prosinec 2022 zasílal výživné již na účet zletilé dcery a dále jí přispíval na stavební spoření 300 Kč měsíčně. Dcera ho neinformovala o tom, že pobírá zaopatřovací příspěvek, výživné na ni proto posílal jí. Jeho příjem činí v průměru 25 000 Kč měsíčně včetně cestovních náhrad a stravenkového paušálu. 4. Žalobce se k jednání dne 30. 3. 2023 nedostal, omluvil se, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti. 5. Podle § 859 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), vyživovací povinnost a právo na výživné nejsou součástí rodičovské odpovědnosti; jejich trvání nezávisí na nabytí zletilosti ani svéprávnosti. 6. Podle § 910 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 7. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 8. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 9. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 10. Podle ust. § 922 odst. 1 o. z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. 11. Podle ust. § 50u odst. 1 a 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. 12. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav. 13. Rozhodnutím Úřadu práce České republiky – Krajská pobočka v Pardubicích Kontaktní pracoviště Pardubice [číslo jednací] ze dne 2. 11. 2022 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], [datum narození], byl ode dne 19. 9. 2022 přiznán zaopatřovací příspěvek opakující výši 15 000 Kč měsíčně a od 1. 10. 2022 byl zvýšen na částku 17 250 Kč 14. Z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích, č.j. 14 P 104/2010-245 ze dne 23. 3. 2022, který předložila žalovaná, bylo zjištěno, že žalovaným jako rodičům tehdy nezletilé [jméno] [jméno] [příjmení], narozené [datum] bylo stanoveno výživné ve výši 1 000 Kč měsíčně, a to na účet ústavu, v něm byla nezletilá umístěna. Tehdy bylo vycházeno z příjmu 20 000 Kč u matky, která má jednu další vyživovací a příjmu otce ve výši 22 000 Kč měsíčně. 15. Žalovaná ve své výpovědi uvedla, že je svobodná, má dvě vyživovací povinnosti a na dceru [jméno] dostává výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně. Měsíčně hradí za nájem a energii částku 7 500 Kč. Vzhledem k tomu, že je v insolvenci, hradil do 18. 9. 2022, kdy dcera [jméno] nabyla zletilosti, výživné z jejího příjmu insolvenční správce, ten jí také sdělil, že výživné bude pozastaveno, dokud se nerozhodne o jeho výši a finanční prostředky budou uschovány pro jeho úhradu. Je jí známo, že dcera studuje na střední škole v [obec], dle třídní učitelky však školu i zanedbává, bydlí v Domě na půl cesty v [obec]. 16. Žalovaný ve své výpovědi uvedl, že výživné dceři [jméno] posílal až do prosince 2022, toto přestal hradit, když mu sdělila, že bude pobírat příspěvek od úřadu práce. Do září 2022 jí také hradil stavební spoření, později mu sdělila, že to toto bude hradit sama. Sám má celkem 4 vyživovací povinnosti, jak uváděl ve svém písemném vyjádření, proto není v jeho možnostech hradit navrhovanou částku 5 000 Kč měsíčně. Navrhl částku 2 500 až 2 700 Kč měsíčně. 17. Ze zprávy zaměstnavatele žalované, a to společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že průměrný příjem žalované činí 23 600 Kč měsíčně. 18. Ze zprávy zaměstnavatele žalovaného, a to [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že průměrný měsíční příjem žalované činí 27 076 Kč. 19. Z rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové- pobočky v Pardubicích čj. [insolvenční spisová značka] ze dne 20. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalované [celé jméno žalované] bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. 20. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je oprávněný, pokud jde o nárok na stanovení výživného pro mladou dospělou [jméno] [příjmení]. Bylo prokázáno, že této byl přiznán opakující se zaopatřovací příspěvek od 19. 9. 2022, kdy dovršila věku 18 let, tedy zletilosti, a to ve výši 15 000 Kč, který byl od 1. 10. 2022 zvýšen na částku 17 250 Kč. Příspěvek je vyplácen úřadem práce, který tak má nárok na stanovení výživného dle výše citovaného ustanovení § 50u zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Při jeho stanovení soud vycházel z toho, že žalovaní jako rodiče [jméno] [příjmení], mají ke své dceři, která není výdělečně činná, neboť studuje střední školu, vyživovací povinnost. Při jeho výše vycházel z doložených příjmů rodičů, u žalované [jméno] [příjmení] ve výši 23 600 Kč měsíčně a z příjmů žalovaného [celé jméno žalovaného] ve výši 27 076 Kč, přihlédl přitom i k tomu, kolik kdo z nich má ještě vyživovacích povinností a u matky i k tomu, že je svobodná, samoživitelka, i k tomu, že je v insolvenčním řízení a jaké jsou její náklady na bydlení. Má tak za to, že výživné ve výši 2 700 Kč měsíčně ze strany žalovaného jako otce a ve výši 2 300 Kč ze strany žalované jako matky, odpovídá stanoveným kritériím. Soud zároveň rozhodl o dlužném výživném, když zaopatřovací příspěvek byl přiznán od 19. 9. 2022. 21. Soud však vycházel z toho, že o výživném pro [jméno] [příjmení] bylo rozhodováno v době, kdy byla v ústavní výchově a uvedené rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích, č.j. 14 P 104/2010-245 ze dne 23. 3. 2022, nebylo zrušeno, proto provedl změnu tohoto rozhodnutí, když bylo rozdílné i platební místo, což se odrazilo ve výroku rozsudku. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný si svoji vyživovací povinnost plnil až do prosince 2022, do kdy zasílal jemu tehdy určené výživné ve výši 1 000 Kč, kterou platil přímo své dceři [jméno] [příjmení], soud proto musel k tomuto přihlédnout. Dlužné výživné za dobu od 19. 9. 2022 do 30. 4. 2023 stanovil žalovanému částkou 15 950 Kč s tím, že toto je oprávněn splácet v měsíčních splátkách ve výši 2 300 Kč spolu s běžným výživným od měsíce května 2023. Žalovanou nebylo výživné od září 2022 hrazeno, proto dlužné výživné činí částku 17 012 Kč, kterou je oprávněna splácet po 1 500 Kč měsíčně rovněž spolu s běžným výživným. Oba na účet Úřadu práce ČR, a to pod ztrátou výhody splátek pro neuhrazení některé z nich. 22. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, tato nebyla účastníky požadována a nebyla proto žádnému z nich přiznána.