10 C 163/2023-86 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zdržet se na svém pozemku parc. č. 83/10 zahrada, o výměře 1 707 m² v katastrálním území , adresa, , zapsaném na LV č. , hodnota, , sázení stromů dorůstajících obvyklé výšky přesahující 3 metry, a to ve vzdálenosti menší než 3 metry od hranice s pozemkem parc. č. 83/1 zahrada, o výměře 504 m², v katastrálním území , adresa, zapsaném na LV č. , hodnota, , dále aby byla žalované uložena povinnost zdržet se na svém pozemku parc. č. 83/10 zahrada (viz. výše) sázení stromů dorůstajících obvyklé výšky nižší než 3 metry, a to ve vzdálenosti menší než 1,5 metrů od hranice s pozemkem parc. č. 83/1 zahrada (viz. výše). Dále se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované odstranit na svém pozemku parc. č. 83/10 zahrada (viz. výše) tři jehličnaté stromy vysazené v roce 2023, nacházející se ve vzdálenosti menší než 3 metry od hranice s pozemkem žalobce parc. č. 83/1 zahrada (viz. výše). Tvrdil, že je vlastníkem mimo jiné shora citovaného pozemku parc. č. 83/1, který sousedí s pozemkem žalované parc. č. 83/10, přičemž žalovaná vysadila na svém pozemku v nedávné době jehličnaté stromy, konkrétně tři smrky, jednu borovici a ostnatý keř, a to ve vzdálenosti menší než 1,5 metru od společné hranice sousedících pozemků. Žalobce má obavy z budoucích imisí z těchto stromů, neboť se jedná o stromy dorůstající výšky několika desítek metrů, na pozemek žalobce tak mohou prorůstat kořeny, přesahovat větve, padat šišky, jehličí, smůla a vysazené stromy mohou stínit na pozemek žalobce. Vzhledem k mělkým kořenům hrozí i vyvrácení stromu a dopad na jeho pozemek. Obavy žalobce vzbuzuje rovněž předchozí zkušenost s kácením borovice na pozemku žalované, při němž byla žalobci způsobena škoda. I přes opakovanou výzvu žalovaná odmítla vysazené stromy odstranit, pouze odřízla špičku jednoho smrku, který rostl směrem k jeho pozemku. Komunikace se žalovanou není dle tvrzení žalobce ani přes jeho snahu možná, jelikož vztahy mezi účastníky jsou značně vyhrocené.2. Žalovaná nárok žalobce neuznala, navrhla zamítnutí žaloby, tuto považovala za nedůvodnou. Argumentovala tím, že v žádném případě nedochází k omezování vlastnického práva žalobce, a soud by neměl zasahovat do místních poměrů, které jsou v dané lokalitě obvyklé. Žalovaná vysadila na svůj pozemek stromy druhu smrk ztepilý převislý (Picea abies Rothenhaus), dosahující ve 20. roku výšky 3,5 až 5,0 m a šířky 0,7-1,1 m, kdy důvodem k vysázení těchto stromů bylo zachování soukromí, neboť žalobce opakovaně pořizuje jak zvukové, tak i obrazové záznamy žalované. Ani přes betonové základy plotu, který je ve vlastnictví žalované, kořeny stromů na pozemek žalobce prorůstat nemohou. Výsadba je situována na severní straně pozemku žalované, nemůže tedy docházet ke stínění pozemku žalobce. Vysázené stromy jsou v souladu s místními poměry, stromy jsou obvyklou vegetací v malých až středních zahradách. Na pozemek žalobce stromy nezasahují a nikdy také zasahovat nebudou, ani po 20 letech neohrozí či neomezí žalobce žádnou imisí. Žalovaná navíc na svůj plot instalovala protiimisní zábranu v podobě neprůhledné tkaniny k ochraně svého soukromí a za účelem zabránění vnikání jakýchkoli imisí na pozemek souseda. Žalobce by měl mít pro omezení vlastnického práva žalované rozumný důvod.3. V průběhu řízení soud připustil změnu žalobních tvrzení, kdy žalobce upřesnil, že již netrvá na odstranění dvou stromů, a to vzrostlé borovice a keře, neboť žalovaná po podání žaloby učinila opatření k tomu, aby tyto dva stromy již do vlastnictví žalobce nezasahovaly, tzn. neomezovaly jeho vlastnické právo. Nadále se žalobce domáhal po žalované odstranění tří jehličnatých stromů, které žalovaná nově vysadila v roce 2023, kdy jeden z těchto stromů, který se nachází nejblíže k pozemku žalobce, téměř přesahuje na jeho pozemek, žalobce má obavy, že tento strom v budoucnu bude velkou částí zasahovat do jeho pozemku a bude ho také omezovat spadlými šiškami, tento strom neroste rovně, ale šikmo.4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce je mj. vlastníkem pozemku č. 83/1 v k. ú. , adresa, , žalovaná je mj. vlastnicí pozemku č. 83/10 v k. ú. , adresa, , a tyto pozemky spolu sousedí. Spornou skutečností zůstávalo to, zda výsadba tří jehličnatých stromů v roce 2023 žalovanou omezují žalobce jako vlastníka sousedícího pozemku a zda má žalobce rozumný důvod požadovat, aby se žalovaná do budoucna zdržela výsadby stromů, tak jak je navrhováno v žalobě.5. Provedenými důkazy má soud za prokázaný následující skutkový stav:6. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. č. 83/1 v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, o výměře 504 m², zahrada, zapsaném na LV č. , hodnota, , je žalobce.7. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. č. 83/10 v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, o výměře 1 707 m², zahrada, zapsaném na LV č. , hodnota, , je žalovaná.8. Z výzvy k odstranění stromů vysazených u hranice pozemku ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovanou k odstranění tří smrků, borovice a ostnatého keře nejpozději do , datum, , a to z důvodu obavy z budoucích imisí spočívajících zejména ve stínění na pozemek žalobce, spadaných větví a šišek, možného poškození přilehlého plotu. Dále žalobce požadoval zdržení se vysazování dřevin v blízkosti hranice jeho pozemku.9. Dne , datum, zaslal žalobce žalované opětovnou výzvu (předžalobní) k odstranění stromů.10. Dopisem ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná požadavek žalobce odmítla s odůvodněním, že nově vysazené stromy na jejím pozemku mají velmi úzký a převislý habitus, zahradníkem byly navrženy tak, aby nedocházelo k obtěžování vlastníků okolních pozemků imisemi a zároveň aby stromy odpovídaly velikosti daného prostoru, přičemž nejbližší z nich se nachází ve vzdálenosti 1,8 m od hranice s žalobcem.11. Z fotografií předložených žalobcem soud zjistil informativní vzdálenost výsadby smrků od plotu žalobce a jejich přibližný tvar a z fotografií předložených žalovanou byla zjištěna vzdálenost žalobou dotčených smrků od hranice pozemku žalobce, jejich přibližný vzhled a dále situaci v místě ohledně vzrostlé výsadby dalších stromů v bezprostředním okolí dotčeného pozemku, přičemž na fotografiích jsou patrné vzrostlé stromy v těsné blízkosti plotu na sousedních pozemcích.12. V rámci místního šetření, které proběhlo za účasti soudu dne , datum, (při němž byly pořízeny fotografie zachycující stav pozemku žalobce i žalované), bylo zjištěno, že vzdálenost předmětných smrků, je u prvního z nich od plotu (oddělujícího sousedící pozemky) ke kmeni 145 cm, vzdálenost prostředního stromu od plotu je 222 cm, vzdálenost stromu rostoucího vpravo je 250 cm od plotu. Na zahradě žalované byl zadokumentován další vzrostlý smrk, avšak odlišného druhu, než jsou sporné smrky. Do zahrady žalované v oblasti vpravo od domu zasahují vzrostlé stromy ze sousedního pozemku. Na pozemku žalobce se nenacházely žádné stromy. Na předzahrádce žalobce se vyskytují vzrostlé keře.13.14. Z odborného vyjádření vypracovaného , jméno FO, dne , datum, (arborista) bylo zjištěno, že na pozemku žalované jsou vysázeny dřeviny druhu smrk ztepilý Rothenhaus, jedná se o středně vysoký kultivar, netradičního, úzkého tvaru, který v dospělosti dosahuje výšky 5 – 7 m a šířky 0,7 – maximálně 2 m, přičemž záleží na podmínkách pěstování. Jeho větve jsou volně převislé, jehlice měkké a neopadavé, šišky vyrůstají na špici stromu a strom koření obvykle mělce při povrchu. Není zde předpoklad, že by výše popsaný strom mohl stínit ze severní strany pozemek žalobce, ovlivňovat ho imisemi v podobě spadaných šišek a jehličí, ani přerůstáním kořenů přes betonový základ na sousední pozemek. Také převislé větve stromu nezasáhnou s největší pravděpodobností mimo parcelu žalované.15. Z veřejně dostupných informací charakteristiky smrku ztepilého, převislého (Picea abies Rothenhaus) uveřejněných na stránkách zahradnictví Franc, bylo zjištěno, že se jedná o středně rostoucí smrk tvořící normální terminál, pouze některé větve prvního řádu rostou vodorovně, všechny ostatní volně převisají. Rostlina dosahuje ve 20. roku výšky 3,5 – 5 m a šířky 0,7 – 1,1 m. Vedle toho smrk omorika – Pančičův (Picea omorika) dosahuje ve 20. roku výšky 6 – 7 m a šířky 1 – 1,5 m, v 50 letech výšky 10 – 14 m a šířky 1,5 – 2,2 m.16. Dle § 1013 odst. 1 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) se vlastník zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.17. Dle § 1017 odst. 1 o. z. má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, mů