10 C 255/2023-31 — Okresní soud v Pardubicích

1. Návrhem doručeným soudu dne , datum, se navrhovatel domáhal určení, že , tituly před jménem, , jméno FO, , Datum narození zainteresované osoby 1/0, , je jeho biologickým otcem. Navrhovatel tvrdil, že se narodil v Praze dne , Datum narození zainteresované osoby 0/0, matce Věře , jméno FO, , rozené Scheifové, nar. , datum, , zemřelé dne , datum, . Matka v době početí udržovala dlouhodobý vztah s domnělým otcem, kdy společně žili od roku 1958 do roku 1969. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy matka s domnělým otcem společně odcestovala do Švýcarska, těhotná se posléze přibližně v polovině roku 1969 vrátila zpátky do ČSSR. Domnělý otec zůstal natrvalo ve Švýcarsku. Matka navrhovatele před cestou do Švýcarska zanechala v ČSSR u své matky svoji starší dceru z předchozího vztahu , jméno FO, . Po návratu matky s dcerou opět spolu žily a následně se narodil navrhovatel. Přibližně v roce 1976 či 1977 se rodina navrhovatele přestěhovala do , adresa, . Domnělý otec žil v době narození navrhovatele ve Švýcarsku a do ČSSR se již nevrátil. Obvodním soudem pro , adresa, byl odsouzen za trestný čin opuštění republiky (sp. zn. , spisová značka, ). O narození navrhovatele domnělý otec věděl, později byl připraven otcovství k navrhovateli uznat na dálku před úřady ČSSR, a to na základě prohlášení s ověřeným podpisem z Basileje ze dne , datum, , které zaslal matce navrhovatele. Formální kroky k uznání otcovství však byly ztíženy až nemožné z důvodu, že domnělý otec opustil území ČSSR v rozporu s tehdy platnými zákony a byl následně v nepřítomnosti odsouzen. Navrhovatel se jako nezletilý spolu s matkou setkal s otcem opakovaně na dovolených v Maďarsku a Rumunsku, a to přibližně ve věku 4 a 5 let (léta 1973 a 1974). Poté se již nikdy osobně nesetkali. V roce 1977 a následně navrhovatel vystupoval jako syn domnělého otce a vnuk jeho matky , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelé dne , datum, v Praze, v dědickém řízení po babičce - , jméno FO, (informace zjistil ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, ). Zůstavitelka (babička navrhovatele) sepsala závěť, na základě které navrhovatele ustanovila dědicem svého majetku, domnělý otec později se závětí plně nesouhlasil, proto se navrhovatel stal vlastníkem pozůstalosti po babičce v poměru ¼ a domnělý otec žijící ve Švýcarsku v poměru ¾. Navrhovatel je v písemnostech domnělého otec často jmenován s příjmením , jméno FO, , totéž příjmení bývá obsaženo i v dědickém spise. V rodném listě matka navrhovatele nechala zapsat příjmení , jméno FO, , s domnělým otcem patrně nebyli dohodnuti. Domnělý otec měl zájem otcovství k navrhovateli uznat, matka taktéž, legálně k tomu však nedošlo. Navrhovatel se o smrti otce dozvěděl od přátel v roce 2022, s otcem nebyl ve styku. Informace o smrti otce je potvrzena od místních úřadů v Binningenu a následně od notáře projednávajícího dědictví, který sdělil datum úmrtí , datum, . Navrhovateli není cokoli známo o tom, jak a případně s kým otec žil, blízké příbuzné otce nezná. Navrhovatel je spolu se svým zesnulým domnělým otcem mimo jiné spoluvlastníkem rodinného domu na , adresa, , otcův v dědictví dosud nevypořádaný podíl neumožňuje navrhovateli s touto nemovitostí nakládat, rozhodnutí o určení otcovství rovněž navrhovatel potřebuje za účelem jednání s notářským úřadem ve Švýcarsku ve věci pozůstalosti otce.2. Usnesením Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, byl domnělému zemřelému otci jmenován pro řízení o určení otcovství ke zletilému dítěti , jméno FO, opatrovník. Opatrovník ponechal rozhodnutí na úvaze soudu, kdy po provedeném dokazování soud posoudí, zda navrhovatel dostatečným způsobem prokázal svá tvrzení a svou biologickou vazbu k zemřelému domnělému otci. Opatrovník však dal soudu ke zvážení, zda by navrhovatel neměl celou záležitost stavět téměř najisto (např. posudkem z odvětví genetiky za využití genetického materiálu žijících příbuzných domnělého otce), a to zejména v okamžiku, kdy domnělý otec je již po smrti a k věci se nemůže sám na svoji obranu adekvátně vyjádřit.3. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav:4. Z rodného listu navrhovatele bylo zjištěno, že v rodném listě je jako matka navrhovatele zapsána , jméno FO, , rozená Schleifová, narozená dne , datum, . Otec navrhovatele není v rodném listě uveden.5. Zprávou Matričního úřadu Arlesheim, Švýcarsko, bylo zjištěno, že domnělý otec pan , jméno FO, dne , datum, zemřel.6. Z listiny označené jako „Prohlášení“ datované dne , datum, bylo zjištěno, že v této listině psané ručním písmem je uvedeno: Já, ing. , jméno FO, , Datum narození zainteresované osoby 1/0, , trvale bytem , adresa, , A. Ždanova 59, uznávám tímto otcovství k dítěti , jméno FO, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, z matky , jméno FO, , bytem , adresa, , Kalininova 7 a navrhuji, aby dítě neslo jméno po otci. V Baselu dne , datum, .“ Podpis , jméno FO, byl úředně ověřen (Staatskanzlei – Basel Stadt).7. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že dne , datum, byl u Okresního soudu v , adresa, sepsán protokol, z jehož obsahu vyplývá, že se bez předvolání dostavila , jméno FO, , nar. , datum, , která předložila rodný list nezletilého , jméno FO, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, . Uvedla, že otcovství k nezletilému bylo uznáváno u Obvodního soudu pro , adresa, nebo 2, dosud jí však nebylo od příslušného soudu odpovězeno. Otcovství k nezletilému synovi uznával tehdy , jméno FO, , Datum narození zainteresované osoby 1/0, , aby si k výše uvedeným skutečnostem vyžádal spisy, u kterých mělo docházet k uznání otcovství u obvodního soudu v Praze. Ze záznamu ze dne , datum, bylo zjištěno, že pracovnicí ONV OPD v , adresa, byl předložen opatrovnický spis Obvodního soudu pro , adresa, , sp. zn. , spisová značka, , ze kterého bylo zjištěno, že matka nezletilého , jméno FO, , nar. , datum, , předložila u obvodního soudu ověřené prohlášení Státního notářství Basel-Stad, Švýcarsko, dle kterého , tituly před jménem, , jméno FO, , Datum narození zainteresované osoby 1/0, , t.č. Švýcarsko, uznává otcovství k nezletilému , jméno FO, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, , oba rodiče souhlasí s tím, aby nezl. nadále nesl příjmení , jméno FO, . Dne , datum, za účelem zápisu do knihy narození bylo toto shora uvedené sdělení zasláno matrice Obvodního národního výboru pro , adresa, s tím, aby v knize narození svazek IV/12.roč.1969, str. 113, č.ř. 759, byl shora jmenovaný zapsán jako otec. Rodiče otce se jmenují , jméno FO, , matka , jméno FO, , roz. Lelková. Dopisem Obvodního národního výboru v , adresa, , odbor vnitřních věcí – matrika narození, ze dne , datum, bylo zjištěno, že v matrice narození , jméno FO, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, , není otec uveden. Záznam o určení otcovství nebyl dosud doručen.8. Korespondencí předloženou navrhovatelem bylo zjištěno, že mezi domnělým zemřelým otcem a navrhovatelem probíhal písemný kontakt, tak jak uváděl navrhovatel i svědkyně.9. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp.zn. , spisová značka, (D 663/84) ve věci dědictví po , jméno FO, , zemřelé dne , datum, , bylo zjištěno, že zůstavitelka v rámci závěti ze dne , datum, ustanovila dědicem veškerého majetku svého vnuka , jméno FO, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, . Z obsahu dopisu ze dne , datum, vyplývá, že domnělý otec – , tituly před jménem, , jméno FO, , syn zůstavitelky, označuje dědice ze závěti jako svého syna. Rozhodnutím Státního notářství v , adresa, č.j. D 471/77-150 ze dne , datum, nabyl po zůstavitelce ¼ jejího majetku závětní dědic nezletilý , jméno FO, , vnuk zůstavitelky, Datum narození zainteresované osoby 0/0, , zbývající ¾ majetku zůstavitelky nabyl její syn , tituly před jménem, , jméno FO, , Datum narození zainteresované osoby 1/0, dne , datum, bylo zjištěno, že v rámci dodatečného projednání dědictví po zůstavitelce , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelé dne , datum, , jmění nově najevo vyšlé nabyl na základě dědické dohody nezl. vnuk , jméno FO, (, jméno FO, ), Datum narození zainteresované osoby 0/0, .10. V rámci účastnické výpovědi navrhovatel uvedl, že informace, které o otci má, jsou buď od matky, nebo sestry. Sestra mu říkala, že v jejích 3 letech matka začala žít s otcem, v roce 1968 po vstupu sovětských vojsk matka s otcem vycestovali do Švýcarska, které tehdy umožňovalo českým emigrantům legální pobyt. Matka ve Švýcarsku otěhotněla, krátce před porodem se vrátila do Čech, neboť zde měla dceru, tj. polorodou sestru navrhovatele, a také své rodiče. Navrhovatel se narodil v Čechách. Matka nechtěla, aby byl domnělý otec hned zapsán v rodném listě, bála se, aby z důvodu jeho emigrace nebyly problémy. V roce 1969 už se matka do Švýcarska vrátit nemohla, ale také tady měla své rodiče, dceru, navrhovatele, a kromě svých rodičů se starala také o babičku navrhovatele, tj. matku biologického otce. Jediné setkání s otcem bylo na dvou rodinných dovolených cca v jeho 4 a 5 letech, je