11 C 104/2024-44 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 6.2.2024 domáhala po žalované zaplacení částky 12.635 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od 1.3.2023 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 3 350 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne 29.1.2023 s žalobkyní smlouvu o zápůjčce (Smlouva) na základě které poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (Jistina), které byly žalované zaslány na účet č. , č. účtu, dne 29.1.2023. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 2 635 Kč (Poplatek). Jistina a Poplatek byly splatné dne 28.2.2023, žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas, ke dni podání žaloby žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které si žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy, nastavila si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaná vyplnila na webové stránce žalobce formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobci. Žalovaná zaškrtla řádek s tímto textem: „Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním , právnická osoba, podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaná zároveň odsouhlasila znění Obchodních podmínek žalobkyně. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který společnost , právnická osoba, zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. V důsledku prodlení žalované vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (písemné výzvy odeslány dne 7.3.2023, 14.3.2023, 21.3.2023, 30.3.2023, 14.4.2023). Celková výše dluhu žalované, kde dni podání návrhu činí 15 135 Kč (Jistina + Poplatek ve výši 12 635 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč). Dále žalobkyně po žalované uplatnila smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši 10 000 Kč, a to konkrétně ode dne 1.3.2023 do dne 30.1.2024, ke dni vyhotovení návrhu se tak jedná o částku 3 350 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované, od které si vyžádala informace o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech. Do dne podání žaloby žalovaná dlužnou částku neuhradila.2. V průběhu řízení žalobkyně k výzvě soudu, aby doplnila tvrzení a důkazy k prověření úvěruschopnosti žalované uvedla, že příjmy žalované v průměrné měsíční výši 29 584 Kč byly ověřovány z výplatních pásek a dále vycházela z výdajů žalované ve výši 13 638 Kč měsíčně, když žalobkyní uváděné výdaje 7 000 Kč byly nižší než částka nezabavitelného minima.3. Usnesením č.j. 11 C 104/2024-31 ze dne 12.7.2024 soud žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ji poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalované včetně žaloby doručeno dne 5.8.2024 v souladu s ust. § 46b a ust. § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), a to na adresu evidovanou v centrální evidenci obyvatel.4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná se k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřil a žalobkyně s takovým postupem souhlasila již v žalobě, rozhodl soud v souladu se shora citovaným ustanovením bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.5. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. Smlouvou o zápůjčce ze dne 29.1.2023, dodatkem ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 11.2.2023, upomínkami ze dne 7.3.2023, 14.3.2023, 21.3.2023, 30.3.2023, 14.4.2023 a předžalobní výzvou ze dne 27.12.2023 bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 29.1.2023 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalované, poplatek byl sjednán ve výši 2 635 Kč. Zápůjčku se žalovaná zavázala uhradit do 28.2.2023. Žalovaná v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplatila, i přes opakované upomínky ničeho neuhradila.13. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:14. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce. Soud zde pouze uvádí, že mnozí poskytovatelé finančních prostředků označují uzavírané smlouvy jako smlouvy o zápůjčce, peněžní ústavy, zejm. pak banky tyto smlouvy označují jako smlouvy o úvěru. Zatímco předmětem smlouvy o úvěru může být pouze půjčení peněžních prostředků, předmětem smlouvy o zápůjčce může být půjčení nejen peněžních prostředků, ale i jakýchkoliv jiných zastupitelných věcí. Úvěr je vždy úročený, zápůjčka může být jak bezúročná, tak úročená. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou a vzniká již uzavřením, zatímco smlouva o zápůjčce je reálnou smlouvou a vzniká až přenecháním, resp. odevzdáním zapůjčené věci vydlužiteli. Čistě z právního hlediska je rozdíl především v tom, že předmětem úvěru jsou výhradně finanční prostředky, zatímco předmětem půjčky – přesněji zápůjčky – může být jakákoliv hmotná věc. Přesto má soud za to, že i v případě smlouvy o zápůjčce, je nutné aplikovat jako občanský zákoník, tak i zákon o spotřebitelském úvěru za situace, kdy je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně je předně poskytovatelem finančních prostředků.15. V posuzované věci je zřejmé, že smlouva o úvěru byla žalobkyní uzavřena jako podnikatelem při jeho podnikatelské činnosti a ze strany žalované jako spotřebitelem, když z této smlouvy neplyne, že by byla uzavřena pro účel, který by se týkal profesionální nebo podnikatelské činnosti žalované. Právní vztah mezi účastníky smlouvy se řídí nejen obecnou právní úpravou smlouvy o úvěru, ale také zvláštní právní úpravou ochrany spotř