11 C 250/2023-52 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 2.5.2023 zaplacení celkem částky 45 730,01 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 4.2.2021 s právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, . smlouvu o úvěru č. 0349942 (dále jen „smlouva“). Podle ní poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s pevným úrokem ve výši 2 407 Kč, dále se zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí a uzavření smlouvy o úvěru ve výši 12 250 Kč, úhradu za administrativní činnost ve výši 2 323 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 4 500 Kč, celkem tedy se zavázal uhradit částku 46 480 Kč a to formou 14 měsíčních splátek po 3 320 Kč, přičemž úvěr měl být splacen 4.4.2022. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % p.a. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas, poslední splátku 5 000 Kč uhradil dne 23.8.2021, proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení jistiny – dlužné částky ve výši 17 399,36 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 162,73 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 8 296,68 Kč, úhrady za administrativní činnost ve výši 1 573,47 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 047,77 Kč, smluvní pokuty ve výši 14 250 Kč, kapitalizovaného úroku od 5.4.2022 do 19.10.2022 z dlužné jistiny ve výši 2 427,47 Kč, úroku z prodlení od prodlení do 19.10.2022 ve výši 1 652,64, úroku z úvěru ve výši 15 % p.a. z dlužné jistiny ve výši 17 399,36 Kč od 20.10.2022 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 18 562,09 Kč od 20.10.2022 do zaplacení. Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku doposud dluží. K výzvě soudu žalobkyně opětovně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr dle § 84 - 89 zák. č. 257/2016 Sb., žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty a dospěla k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná. Žalovaný uvedl, že je od 1.1.2018 zaměstnán na dobu neurčitou, jeho měsíční příjem činí 23 613 Kč, výše jeho výdajů činí 17 200 Kč, má vlastní bydlení a nemá žádné vyživovací povinnosti. Tyto skutečnosti byly ověřeny z pracovní smlouvy a výpisu z bankovního účtu, dále bylo nahlédnuto do veřejných registrů. Dále pak odkázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze č.j. 12 Co 367/2020-170 ze dne 9. 3. 2021, který odkazoval na skutečnost, že žádající má uvést údaje pravdivě a pokud neuvede měsíční platby domácnosti, nelze toto klást k tíži druhé smluvní strany a správně pak věřitel přikročí k posouzení těchto výdajů dle ekonomického modelu.2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.11.2022 došlo s účinností k 25.11.2022 k postoupení pohledávek na žalobkyni.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil., právnická osoba, jednání nařízenému na den 26.2.2024 se žalovaný bez omluvy nedostavil, odročení jednání nežádal, a proto soud věc projednal v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř.5. Podle § 2395 o.z, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.7. Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.10. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Smlouvu o úvěru – , právnická osoba, č. 0349942 ze dne 4.2.2021, Smluvními podmínkami Smlouvy, transakční historií účtu, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . a žalovaný uzavřeli dne 4.2.2021 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 25 000 Kč, které žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 3 320 Kč, první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každou další do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky, tedy celkem částku 46 480 Kč, která je tvořena půjčkou v částce 25 000 Kč, úrokem ve výši 2 407 Kč, částkou za poskytnutí úvěru ve výši 12 250 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 323 Kč, náklady na inkasní poplatek ve výš 4 500 Kč. Smlouva obsahuje i úrokovou sazbu a to ve výši 15 % p.a. při 14 měsíčních splátkách. Smluvní podmínky obsahují i ujednání o smluvní pokutě a to ve výši 0,1% z příslušné dlužné částky, pokud není splátka hrazena řádně a včas. Žalovaný v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácel, byl vyzván k splacení celé pohledávky. Na pohledávku uhradil částku 5 000 Kč dne 23.8.2021.14. Z žádosti o úvěr ze dne 4.2.2021 bylo zjištěno, že žalovaný je ženatý, má 1 vyživovací povinnost, má vlastní bydlení, má příjem z podnikání ve výši 23 613 Kč měsíčně, měsíční náklady uvedl ve výši 17 200 Kč (bydlení ve výši 5 000 Kč, doprava, jídlo, osobní náklady ve výši 8 000 Kč, měsíční splátky 4 200 Kč). Měl předložit pouze občanský průkaz.15. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:16. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo v každém jednotlivém případě k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Pro žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni proto v souladu s § 433 o. z. platí, že jako podnikatelka vystupující vůči žalovanému v hospod