15 C 278/2023-27 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud určil, že je vlastnicí stavební parcely parc. č. , Anonymizováno, zaměřené geometrickým plánem , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, -, Anonymizováno, zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví , Anonymizováno, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále v odůvodnění i jen parcela , Anonymizováno, , kdy obdobným zjednodušeným způsobem jsou dále označovány i další parcely v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, , zejména parcely , Anonymizováno, , právnická osoba, a , Anonymizováno, .2. Tvrdila, že je vlastnicí parcely , Anonymizováno, , jejíž součástí je dům č. p. , Anonymizováno, . Stavební parcela , Anonymizováno, má výměru 1113 m², přičemž dům č. p. , Anonymizováno, stojí na této parcele a současně i na stavební parcele , Anonymizováno, o výměře 10 m², kdy vlastníkem parcely , Anonymizováno, žalovaný. Tento stav je výsledkem situace po digitalizaci katastru. Při digitalizaci vyšlo najevo, že část domu č. p. , Anonymizováno, , která je užívána jako kolna, zasahuje nepatrnou výměrou právě do parcely , právnická osoba, a parcely , Anonymizováno, Na základě toho vyzval katastrální úřad žalobkyni, aby evidovaný stav uvedla do souladu se stavem faktickým. Žalobkyně nechala proto vyhotovit geometrický plán, kdy tímto plánem byla zaměřena parcela , Anonymizováno, , která vznikla z části parcely , Anonymizováno, z části parcely , právnická osoba, , oboje ve vlastnictví žalovaného. Právě na nově vzniklé parcele , Anonymizováno, stojí ta část domu č.p. , Anonymizováno, přesahující do pozemků označovaných původně jako parcely , právnická osoba, a , Anonymizováno, z toho důvodu oslovila žalovaného e-mailem z 31. 8. 2023 s návrhem souhlasného prohlášení ve smyslu katastrální vyhlášky, jímž by uznal vlastnictví žalobkyně k parcele , Anonymizováno, Žalovaný reagoval vulgární odpovědí. Od doby, kdy se žalovaný dozvěděl, že část domu č. p. , Anonymizováno, je postavena na parcele , Anonymizováno, , vyhrožuje žalobkyni, že její stavbu zbourá, zničí. Dům č.p. , Anonymizováno, žalobkyně nabyla se svým manželem na základě kupní smlouvy registrované státním notářstvím dne 3. 8. 1983. Po úmrtí manžela je výlučnou vlastnicí parcely , Anonymizováno, domu č.p. , Anonymizováno, . Nikdy v minulosti nebylo ani nejmenších pochyb o tom, že dům č.p. , Anonymizováno, je jako celek postaven na pozemku či pozemcích vlastnicky náležejících majitelům budovy č.p. , Anonymizováno, , jeho zdi ve sporném území kopírují vlastnické hranice. Žalovaný až do doby provádění geometrického plánu nikdy nevznesl či neuplatnil své vlastnické výhrady k tomu, že by část domu č.p. , Anonymizováno, měla být postavena na jeho pozemcích. Nečinili tak ani předchůdci žalovaného, žalovaný nemovitosti nabyl v roce 2015. Minimálně od roku 1983 je tedy držitelkou vlastnického práva s tím, že jde o držbu řádnou a pravou. Žalobkyně tedy mimořádně vydržela pozemek označený nyní jako parcela , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .3. Žalovaný uvedl, že sousedce žádný pozemek dávat nechce, sousedka jej chce jen okrást. To, že aktuálně stojí stavba na jeho pozemku, neznamená, že tam bude stát i v budoucnu. Nestála tam v minulosti, pozemek už tam byl dřív. Na jeho pozemku p. č. , hodnota, stála stodola, která byla stržena někdy v padesátých letech minulého století. Preferoval by raději, aby mu sousedka platila nájem za každý využitý metr a nezvyšovala napětí mezi nimi. Stavba č.p. , Anonymizováno, byla úmyslně postavena na jeho pozemku, neboť ti, kdo ji stavěli, měli takzvaně křivé oko.4. Žalobkyně je dle zápisu v katastru nemovitostí od srpna 1983 vlastnicí domu č.p. , Anonymizováno, a pozemku parcelní číslo , Anonymizováno5. Z geometrického plánu zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, pod číslem , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, plyne, že část budovy č.p. , Anonymizováno, zasahuje do nově vytvořené parcely , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (výměra 10 m2), oddělené z parcel č. , právnická osoba, /, Anonymizováno, (ve vlastnictví žalovaného).6. Ze snímku ze služby Google maps soud zjistil, že stavba ve vlastnictví žalobkyně tvoří jeden funkční celek, v části zasahující do parcely , Anonymizováno, nejde o přístavbu.7. Soud se v prvé řadě zabýval naléhavým právním zájmem žalobkyně na požadovaném určení a shledal, že je dán (viz kupř. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2001, sp. zn. 22 Cdo 1948/2000).8. Podle ustanovení § 994 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „HYPERLINK "aspi://module='ASPI'&link='89/2012 Sb.%2523'&ucin-k-dni='30.12.9999'" o. z.“) se má za to, že každá držba je řádná, poctivá a pravá.9. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.10. Podle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.11. Podle § 1096 odst. 2 o. z. při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.12. Dle § 993 o. z. neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.13. Dle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.14. Z výše uvedeného zákonného ustanovení vyplývá, že mimořádné vydržení je možné, pokud se neprokáže právní důvod, na kterém se držba držitele zakládá a současně pokud se držiteli neprokáže nepoctivý úmysl. To vše pokud je dodržena zákonem stanovená doba držení.15. Lze vydržet vlastnické právo k části sousedního pozemku v situaci, kdy se nabyvatel pozemku mýlí o průběhu vlastnické hranice, v důsledku čehož se chopí i držby (části) sousedního pozemku, o němž se domnívá, že je součástí pozemku, který je v jeho vlastnictví.16. Rozhodnými pro posouzení dobré víry držitele jsou okolnosti, které doprovázely nabytí vlastnického práva a s tím související držby části sousedního pozemku, kdy je třeba posoudit, zdali nabyvatel věděl či vzhledem k okolnostem vědět měl, kudy vede vlastnická hranice v terénu.17. Pravost držby držitel neprokazuje, presumuje se. Naopak nedostatek pravosti držby prokazuje druhá strana a břemeno tvrzení a důkazní leží na ní. V projednávané věci žalovaný netvrdil, že by se žalobkyně vetřela do držby svémocně, vloudila se do ní potajmu, lstí nebo se snaží proměnit ve vlastnictví pozemek poskytnutý jí výprosou. Naplnění podmínek pro držbu pravou je tak v rozhodované věci dáno.18. Soud věc posoudil i optikou druhé výslovné podmínky mimořádného vydržení – absence nepoctivého úmyslu. Zákonné ustanovení (§ 1095 o. z.) zužuje povinnost dokazování jen na prokázání„ nepoctivého úmyslu.“ Pakliže není nepoctivý úmysl prokázán, platí vyvratitelná domněnka, že vydržitelův úmysl je poctivý. V nepoctivém úmyslu jedná především ten, kdo ví, že působí jinému bezdůvodně újmu tím, že se ujal držby (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. HYPERLINK "aspi://module='JUD'&link='JUD773999CZ%2523'&ucin-k-dni='30.12.9999'" 22 Cdo 3387/2021). Mimořádně tedy může vydržet i ten, kdo není přímo přesvědčen, že vykonává právo, které mu náleží. Nesmí však držet ve zlém úmyslu. Žalobkyně nejednala v nepoctivém úmyslu. K mimořádnému vydržení může dojít, jestliže je držba vykonávána nepřerušeně po dobu dvaceti let.19. V rozhodované věci žalobkyně nabyla s manželem dům č.p. , Anonymizováno, a pozemek pod ním, přičemž sporná část (nyní parcela č. , Anonymizováno, ) se nachází pod budovou, nikoli však pod něčím jako pozdější přístavbou. Přitom o vlastnictví domu č.p. , Anonymizováno, žalobkyní nemůže být pochyb. Držbu parcely označené nyní jako , Anonymizováno, žalobkyně prokazatelně vykonávala od roku 1983. Tedy došlo spolehlivě k naplnění doby potřebné pro mimořádné vydržení. Obtíž co do proběhu hranic pozemků je důsledkem digitalizace katastrálních map, předchozí mapování nebylo tak přesné jako nynější digitální. Stavba ve vlastnictví žalobkyně tvoří jeden funkční celek, v tomto ohledu se po celou dobu, kdy je žalobkyně vlastnicí domu a pozemku pod ním nic nezměnilo.20. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě vyhověl.21. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má tedy právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení (§ 142 odst. 1. o.s.ř.). Účelně vynaložené náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek (5 000 Kč), dále mimosmluvní odměna a režijní paušál za 4 úkony po 3 100 Kč (převzetí, s