17 C 384/2023-36 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 31. 8. 2023 zaplacení celkem částky 58 952 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 14. 2. 2020 s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 55 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 76 338 Kč formou 30 měsíčních splátek po 4 378 Kč, ale své závazky nehradila řádně a včas, když na dluh neuhradila ničeho. Poslední splátka byla stanovena na den 14. 8. 2022. Žalovaná částka pak představuje rozdíl mezi částkou poskytnutou a splacenou. Dále tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 22. 11. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 29 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 31 643 Kč formou 24 měsíčních splátek po 2 527 Kč, ale své závazky nehradila řádně a včas, když na dluh uhradila pouze částku 25 048 Kč Poslední splátka byla stanovena na den 22. 11. 2021. Žalovaná částka pak představuje rozdíl mezi částkou poskytnutou a splacenou. 2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 došlo s účinností ke dni 16. 12. 2022 k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 16. 12. 2022. Postoupená pohledávka činila 217 358,86 Kč. 3. Žalovaná, shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalované doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem 22. 1. 2024, když žalované byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 10. 1. 2024). 4. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 5. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. V dané věci požaduje žalobkyně plnění z titulu bezdůvodného obohacení, když sice tvrdí, že mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy o úvěru, avšak neprokazuje, ba ani netvrdí, že by před uzavřením smluv došlo k ověření schopnosti žalované splácet poskytnuté úvěry. Za této situace jsou mezi účastníky uzavřené smlouvy o úvěru absolutně neplatné a žalobkyni tak vznikl nárok pouze na vrácení bezdůvodného obohacení, které je představováno rozdílem mezi částkami žalované poskytnutými (převzetí finančních prostředků žalovaná potvrdila v rámci smluv o úvěru) a žalovanou splacenými, tj. částek 55 000 Kč (55 000 Kč mínus 0 Kč) a 3 952 Kč (29 000 Kč mínus 25 048 Kč). Zároveň byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení ode dne následujícího po sjednaném datu splatnosti, a to ve výši, která je v souladu s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 359 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní pomoci (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) po 3 460 Kč (§ 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb.); 3 x 300 Kč paušál (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21 % DPH z částek shora uvedených, vyjma soudního poplatku. Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 16 007,80 Kč.