23 C 123/2024-48 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 15. 1. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 83 268,71 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení). Tvrdila, že dne 1. 12. 2020 byla mezi společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , jako dodavatelem (dále také „dodavatel“) a žalovaným jako odběratelem uzavřena Smlouva o sdružených dodávkách elektřiny. Na základě této Smlouvy dodavatel uskutečnil do odběrného místa žalovaného (, adresa, ) dodávky elektřiny. Dodavatel za dodávku provedenou v období od 14. 12. 2020 do 4. 5. 2021 vyúčtoval žalovanému fakturou č. , hodnota, částku 64 897,08 Kč (po odečtení platby 2 000 Kč činila konečná dlužná částka 62 897,08 Kč), splatnou dne 26. 5. 2021, v období od 5. 5. 2021 do 20. 12. 2021 vyúčtoval žalovanému fakturou č. , hodnota, částku 20 371,63 Kč, splatnou dne 11. 1. 2022. Pohledávky ze Smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny dodavatel postoupil na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 s účinkem ke dni úhrady kupní ceny za postoupení pohledávky, tj. ke dni 1. 12. 2023. Přes zaslanou předžalobní výzvu do dne podání žaloby žalovaný ničeho neuhradil.2. Soud z úřední činnosti zjistil, že žalovaný , Jméno žalovaného, (posuzovaný) byl omezen ve svéprávnosti na dobu dalších pět let rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 2. 2019, č.j. 18 P 155/2012-172, a to tak, že není způsobilý mj. právně jednat, včetně uzavírání smluv a dispozic s nemovitými věcmi, s výjimkou právního jednání v běžných záležitostech každodenního života, kde výše plnění nepřesahuje částku 650 Kč týdně, není schopen uzavírat smlouvy, které by ho zavazovaly k budoucímu finančnímu plnění a ze kterých by vyplývaly finanční závazky. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 3. 2016 byl žalovaný již dříve omezen ve výše uvedeném rozsahu. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 5. 2021, č.j. 18 P 155/2012-275, který nabyl právní moci dne 9. 6. 2021, byla žalovanému částečně navrácena svéprávnost, a to tak, že je schopen uzavírat manželství a z práv a povinností vyplývajících z rodičovské odpovědnosti je schopen vykonávat péči o nezletilé dítě a je schopen osobního styku s nezl. dítětem.3. Žaloba spolu s výzvou k vyjádření (usn. č.l. 43) byly zaslány opatrovnici žalovaného, které náleží i správa jmění opatrovance a jeho zastupování. Doručeno bylo na zjištěnou (označenou) adresu dne 2. 9. 2024. Žalovaný ani opatrovnice se k žalobě ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ani k navrhovanému postupu, tj. zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, soud tak měl po daném poučení za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila písemný souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání dne 28. 8. 2024. Soud proto rozhodl dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve věci bez jednání na základě důkazů ve spise založených.4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem byla dne 1. 12. 2020 uzavřena Smlouva, kterou se dodavatel zavázal dodávat žalovanému elektřinu a zajistit dopravu elektřiny a související služby do odběrného místa na adrese žalovaného tzn. , adresa, . Žalovaný se zavázal za dodávku zaplatit vyfakturované částky. Součástí Smlouvy byl ceník dodavatele a Všeobecné obchodní podmínky (prokázáno smlouvou o sdružených dodávkách elektřiny). Za období od 14. 12. 2020 do 4. 5. 2021 dodavatel žalovanému vyúčtoval nedoplatek ve výši 62 897,08 Kč se splatností ke dni 26. 5. 2021 (prokázáno daňovým dokladem). Za období od 5. 5. 2021 do 20. 12. 2021 dodavatel žalovanému vyúčtoval nedoplatek ve výši 20 371,63 Kč se splatností ke dni 11. 1. 2022 (prokázáno daňovým dokladem). V příloze faktur pak byly podrobně rozepsány vyúčtované položky (platby za silovou elektřinu, platby za související službu v elektroenergetice, platby za daň z elektřiny a hrazení zálohy žalovaným). Dodavatel a žalobkyně uzavřeli Smlouvu, kterou dodavatel postoupil své pohledávky vůči odběratelům elektřiny, včetně žalovaného, na žalobkyni (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017). Dne 28. 3. 2023 dodavatel oznámil žalovanému postoupení pohledávky z předmětné Smlouvy z dodavatele na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 5. 12. 2023) a žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky za dodávky elektřiny do 7 dnů od doručení výzvy (prokázáno výzvou k uhrazení závazku – předžalobní upomínkou ze dne 5. 12. 2023).5. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „o.z.“) Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.6. Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.7. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 581 o.z. (dříve § 38 obč. zák.) není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 83 268,71 Kč (62 897,08 + 20 371,63) jako neuhrazené jistiny je důvodný. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný není osobou plně svéprávnou, neboť v této byl omezen již rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem, kdy jeho opatrovníkem bylo nejprve Statutární město , adresa, a následně jeho družka , Jméno opatrovníka, . Žalovaný nebyl schopen uzavírat smlouvy a také v běžných záležitostech nesměla přesahovat disponibilní částka 650 Kč týdně. Soud tak považuje uzavřenou Smlouvu o sdružených službách za absolutně neplatnou v důsledku nedostatečné způsobilosti žalovaného tuto smlouvu uzavřít. Bylo však prokázáno, že žalovanému byla právním předchůdcem žalobkyně dodávána elektřina, která byla následně i řádně vyúčtována, proto byl povinen tuto částku vrátit, což neučinil a jedná se tak o jeho bezdůvodné obohacení. Tato povinnost byla žalovanému rozsudkem stanovena při respektování judikatury (rozsudek NS ČR pod sp. zn. 28 Cdo 527/2020, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1292/21). S ohledem na skutečnost, že se jedná o vydání bezdůvodného obohacení na základě neplatné smlouvy, lhůta splatnosti dosud poskytnuté a nevrácené částky nebyla dohodnuta, soud stanovil proto lhůtu delší než zákonnou, neboť mu nejsou známy majetkové poměry žalovaného, na základě, kterých by bylo možno stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení. Z důvodu neplatnosti smlouvy nelze přiznat ani příslušenství, tj. zákonný úrok z prodlení, když není zřejmé, kdy k prodlení došlo, neboť žalovaný nebyl vyzván k vydání bezdůvodného obohacení a dále zejména k tomu, že ač ze Smlouvy měla být splatnost ještě v roce 2021, resp. 2022, žaloba byla podána až v roce 2024, jednalo by se i o rozpor s dobrými mravy. Žaloba byla proto zamítnuta co do požadovaných zákonných úroků z prodlení.11. Žalobkyni byl doměřen soudní poplatek dle Sazebníku soudních poplatků, který tvoří Přílohu zákona č. 549/1991 Sb., podle Položky 1 bod 1 písm. b) ve výši 833 Kč.12. Dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. soud přiznal převážně úspěšné žalobkyni (úspěšná co do přiznané jistiny) právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 26 839,40 Kč (výrok II.) představující odměnu advokáta za 4 úkony právní služby (tj. převzetí věci, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby, písemné vyjádření ve věci), tedy 4x po 4 460 Kč (z puncta 83 268,71 Kč) tj. 17 840 Kč (§ 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif – AT), paušální náhrady hotových výdajů advokáta 4x 300 Kč