23 C 478/2023-85 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že dne , datum, byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě této Smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala úvěr zaplatit ve 33 splátkách po , částka, měsíčně, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, když splatnost první splátky byla dne , datum, . Před poskytnutím úvěru žalovaná prověřila úvěruschopnost žalované, což prokazovala předloženými listinnými důkazy. Žalovaná neplnila své povinnosti, řádně a včas splátky nehradila, proto žalobkyně úvěr zesplatnila dne , datum, . Žalobkyně se tak domáhá zaplacení částky , částka, na dlužné jistině, neuhrazené dlužné splátky ve výši , částka, , tyto se skládají z částky , částka, na úrocích, dluhu na jistině (úmor) , částka, . Dále nárokuje smluvní pokutu ve výši , částka, a účelně vynaložené náklady ve výši , částka, . Žalovaná do současné doby na dluh ničeho neuhradila, přestože k tomu byla opakovaně vyzývána.2. Žalovaná podala včas odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu, který následně doplnila, když namítá absolutní neplatnost předmětné úvěrové smlouvy ze dne 28. 5. 2023 uzavřené mezi účastníky řízení, neboť žalobkyně nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, když nezohlednila a neprověřila její další závazky. Poukazovala i na výši RPSN v uzavřené smlouvě a neúměrně vysokou smluvní pokutu (0,1 % denně). Je připravena uhradit žalobkyni jistinu (bezdůvodné obohacení) ve výši 27 500 Kč, a to formou splátek ve výši 500 Kč měsíčně s odkazem na doloženou finanční situaci a zdravotní problémy. Ve zbývající části žádala zamítnutí žaloby.3. Z Prohlášení o osobních a majetkových poměrech žalované a dalších dokladů vyplynulo, že je zaměstnána o spol. , Anonymizováno, , na pozici odborný operátor s průměrným čistým měsíčním příjmem 28 000 Kč, hradí nájemné 10 500 Kč měsíčně. Vlastní pozemek v k.ú. , adresa, (LV č. , hodnota, ), na který jí byla poskytnuta hypotéka (1 687 500 Kč, měsíční splátka 10 158 Kč). Má další splatné neuhrazené závazky ze smluv o úvěru vůči věřitelům – , právnická osoba, (vymáháno 60 593 Kč), , právnická osoba, (vymáháno 17 431 Kč), , právnická osoba, (vymáháno 50 244,54 Kč), , Anonymizováno, . (vymáháno 21 266,15 Kč), , Anonymizováno4. Věc byla projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti řádně obeslané a omluvené žalobkyně v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“).5. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník – dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Dle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Dle ust. § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.9. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření Smlouvy o úvěru. Soud při posuzování platnosti vedle občanského zákoníku zohlednil i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr; vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Musí však sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.10. V souzené věci z předložených listin vyplývá, že se úvěrující před podpisem Smlouvy o úvěru zabýval otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát závazkům ze Smlouvy o úvěru dostatečným způsobem. Žalobkyně prokázala Smlouvou shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání úvěru, ujednání o úrocích, vrácení úvěru ve splátkách. Smlouvu o úvěru soud posoudil jako platnou.11. Po provedeném dokazování soud žalobě vyhověl, pokud jde o požadavek na zaplacení jistiny, poplatků. Požadovaná plnění jsou po právu dle Smlouvy a dle ust. § 2395 občanského zákoníku (vrácení úvěru, zaplacení poplatků, úroku) a ust. § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení), v návaznosti na prodlení žalované se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle ust. § 2394 občanského zákoníku. Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu zapůjčených peněz placenou i v případě řádného dodržování smlouvy. Po právu, v souladu se Smlouvou a v návaznosti na citovaná zákonná ustanovení, je i požadavek na smluvní pokutu (žalovaná porušila povinnost, která byla smluvní pokutou zajištěna). Soudem přiznané požadavky nejsou v rozporu s ust. § 123 a násl. zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.12. Dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. by náležela náhrada nákladů řízení procesně úspěšné žalobkyni v celkové výši 6 872 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 354 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby) po 500 Kč tj. 1 500 Kč (§ 14b odst. 1 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif – AT), 3x paušální náhrady hotových výdajů advokáta po 100 Kč tj. 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT), dále z odměny advokáta za 1 úkon právní služby (písemné vyjádření ze dne 1. 3. 2024 č.l. 67) po 2 460 Kč (§ 7 bod 5 AT), 1x paušální náhrady hotových výdajů advokáta po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT), a to včetně 21 % DPH tj. 958 Kč (advokát doložil osvědčení o registraci plátce DPH u t.s.). Žalobkyně vyhověla požadavkům ust. § 142a o.s.ř. tím, že žalované před podáním žaloby zaslala na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku). Předmětné řízení bylo zahájeno návrhem (žalobou) podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně totožnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, proto je namístě, aby soud aplikoval u nákladů řízení příslušné ust. § 14b AT. Při rozhodování o nákladech řízení soud použil ust. § 150 o.s.ř. Soud má za to, že důvody hodné zvláštního zřetele jsou dány tím, že žalovaná řádně doložila soudu aktuálně komplikovanou majetkovou situaci, když se snaží za pomoci poradkyně z neziskové organizace řešit „dluhovou past“, ve které se ocitla. Z lékařských zpráv vyplynulo, že se v důsledku dluhů žalovaná dostala pod psychický tlak, který řeší i předepsanou medikací. Nelze přehlédnout specifické okolnosti daného případu, kdy celková životní situace žalované je zjevně složitá, avšak na řešení nerezignovala a má snahu tuto i s přispěním odborníků postupně vyřešit. Vzhledem k tomu soud modifikoval u procesně úspěšné žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, které přiznal náklady v rozsahu 50 %.13. Lhůta k plnění a splátky byly žalované stanoveny podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř., a to s přihlédnutím k doložené složité finanční situaci i zdravotním problémům na straně žalované. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem a výši žalovaného nároku shledal soud navrhovanou splátku 1 500 Kč měsíčně jako adekvátní, u ponížených nákladů řízení (50 %) prodloužil dobu plnění na přiměřenou dobu tří měsíců.