6 C 343/2023-41 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 14 664 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne , právnická osoba, .2021 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, . a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut právním předchůdcem žalobkyně úvěr ve výši 10 000 Kč, který žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 18 592 Kč, a to formou 14 měsíčních splátek po 1 328 Kč. Žalovaný své smluvní závazky nehradil řádně a včas, když poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 30.11.2021. Právnímu předchůdci žalobkyně tak ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.5.2023, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k převedení pohledávky na žalující společnost. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 28.4.2023. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila částku 14 664 Kč. Poslední upomínku před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalovanému dne 31.7.2023, žalovaný však na dlužnou částku již nic nezaplatil., právnická osoba, výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnuté zápůjčky podle § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb., žalovaný byl dotázán na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem žádosti o úvěr, do níž žalovaný uvedl, že je starobním důchodcem a výše jeho měsíčního příjmu činí celkem 12 246 Kč, výše jeho měsíčních výdajů činí 5 844 Kč a nemá vyživovací povinnosti vůči dalším osobám. Z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku bylo ověřeno, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Právní předchůdkyně žalobkyně tak dospěla k názoru, že schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr je dostatečná.3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně i žalovaný byli vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemají námitek.4. Ještě před jednáním ve věci samé vzala žalobkyně svůj návrh na zaplacení částky 3 523,86 Kč zpět. Soud postupoval podle § 96 o.s.ř. a v této části řízení zastavil.5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:6. Soud měl prokázáno smlouvou o úvěru uzavřenou dne , právnická osoba, .2021 mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným, že uvedená společnost se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal v souvislosti s tímto úvěrem zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 592 Kč, tedy se zavázal zaplatit celkem částku 18 592 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 328 Kč, s tím, že první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy.7. Přehledem plateb žalovaného měl soud prokázáno, že žalovaný v období od 4.3.2021 do 30.11.2021 bylo žalovaným uhrazeno 6 plateb v hotovosti v celkové výši 10 678 Kč.8. Listinou ze dne 11.5.2023 vyrozuměla společnost , právnická osoba, . žalovaného, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25.4.2023 byla pohledávka v částce 16 583,39 Kč postoupena žalující společnosti.9. Dopisem ze dne 31.7.2023 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 16 493,04 Kč, a to ve lhůtě do 15.8.2023.10. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.11. Podle § 2392 odst. 1 o.z. lze při peněžité půjčce ujednat úroky.12. Podle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.13. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 1968 věty prvé o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.16. Podle § 547 o.z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům a zákonům.17. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.20. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.21. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. podle odstavce 2 cit. ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 11 140,14 Kč spolu s příslušenstvím není důvodný. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které žalovaný obdržel úvěr ve výši 10 000 Kč, který se s poplatky zavázal zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.), peněžité zápůjčky poskytnuté spotřebiteli jsou spotřebitelským úvěrem, kde právní předchůdce žalobkyně vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Právní vztah mezi účastníky řízení se řídí nejen obecnou právní úpravou smlouvy o úvěru, ale také zvláštní právní úpravou ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany, a to ve znění účinném ke dni, kdy došlo k uzavření jednotlivých smluv. Pro žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni platí, že jako podnikatelka vystupující vůči žalovanému v hospodářském styku nesmí zneužít svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení k v