7 C 376/2023-43 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce požadoval na žalovaném 14 042,24 Kč s úrokem z prodlení od 1.9.2021 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne 6.8.2021 byla mezi právním předchůdcem žalobce, společností , Anonymizováno, a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, (v elektronické podobě), na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta právním předchůdcem žalobce finanční hotovost ve výši 7 400 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli částku jistiny ve výši 7 400 Kč a poplatku ve výši 6 642,24 Kč, to vše do 31.8.2021. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.6.2023, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem, došlo k převedení pohledávky na žalující společnost. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena. Žalovaný přes upomínání však na dlužnou částku nic nezaplatil. Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požadoval žalobce, aby mu nárok byl přiznán z titulu bezdůvodného obohacení.2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl usnesením soudu ze dne 10.1. 2024 vyzván ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalovaného.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Smlouvou o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 6.8.2021, Formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzením o provedené platbě, měl soud prokázáno, že smlouva byla uzavřena mezi společností , Anonymizováno, . a žalovaným, uvedená společnost se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 7 400 Kč na refinancování půjčky (č. smlouvy , Anonymizováno, ) a žalovaný se zavázal úvěr zaplatit do 31.8.2021, spolu s poplatkem ve výši 6 642,24 Kč, úvěr byl žalovanému poskytnut. Žalovanému byla žalobcem zaslána předžalobní výzva, jak bylo prokázáno dopisem ze dne 29.6.2023 s podacím lístkem.5. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.6.2023 spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem postupníka ze dne 29.6.2023.6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je co do částky 7 400 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. od 3.7.2023 do zaplacení - důvodná, a to z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě této smlouvy žalovaný obdržel úvěr ve výši 7 400 Kč, který se s poplatkem zavázal zaplatit do 31.8.2021. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.). Žalobce na výzvu soudu ze dne 15.12.2023 sice tvrdil, že jeho právní předchůdce dostál povinnosti kladené na něj ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1.12.2016, žalovaný byl lustrován původním věřitelem z veřejně dostupných databází, avšak žalobce již nedisponuje žádnými listinnými doklady, které žalovaný předkládal původnímu věřiteli k prokázání úvěruschopnosti. Žalobce tak v tomto směru neunesl svou povinnost důkazní, následkem čehož závěr soudu o neplatnosti smlouvy o úvěru dle ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.14. Vzhledem k tomu, že na základě neplatného právního úkonu bylo poskytnuto plnění ze strany právního předchůdce žalobce žalovanému ve výši 7 400 Kč, přichází pouze nárok žalobce (resp. jeho právního předchůdce) na vydání bezdůvodné obohacení ve výši 7 400 Kč, na které žalovaný ničeho nezaplatil. Jelikož žalovanému byla žalobcem poskytnuta lhůta k plnění do tří dnů (viz. dopis ze dne 29.6.2023), tento se dostal do prodlení nejdříve dnem 3.7.2023, nikoliv dřívějším dnem tvrzeným žalobcem, je proto v souladu s ust. § 1970 o.z. a nař. vlády č. 351/2018 Sb. povinen hradit úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. od 3.7.2023 do zaplacení a nikoliv dříve.15. Žalovaný neprokázal, že by bezdůvodné obohacení vydal, soud proto musel žalobě co do částky uvedené ve výroku ad. I. vyhovět a ve zbytku ze shora uvedených důvodu žalobu zamítnout (výrok II.).16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., když žalobce nedosáhl převážného úspěchu ve věci (i s přihlédnutím k příslušenství pohledávky). Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní.