8 C 52/2019-372 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobním návrhem doručeným soudu dne 10. 5. 2019 domáhala, aby soud určil, že žalovaný není dědicem po zůstavitelce , jméno FO, . Tvrdila, že je matkou zůstavitelky , jméno FO, , o jejíž pozůstalosti je vedeno řízení u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Usnesením tohoto soudu ze dne 21. 3. 2019 č. j. , spisová značka, byla žalobkyně odkázána k podání této žaloby za účelem vyřešení sporu o dědické právo. Žalobkyně je jako matka zůstavitelky vedle žalovaného, pozůstalého druha zůstavitelky, který se zůstavitelkou více než rok žil ve společné domácnosti a pečoval o společnou domácnost, o čemž není spor, dědičkou ze zákona ve druhé třídě dědiců. Žalovaný předložil listinu datovanou 25. 12. 2015, označenou jako závěť, jíž zůstavitelka ustanovila dědičkou veškerého svého majetku , jméno FO, . Jedná se o allografní formu závěti nesepsanou vlastní rukou zůstavitelky opatřenou třemi podpisy, z nichž jeden je označen jako podpis zůstavitelky a další dva jsou podpisy dvou svědků , jméno FO, a , jméno FO, , přičemž žalovaný tuto listinu v dědickém řízení vydával za pravou. Žalobkyně v dědickém řízení namítla neplatnost závěti. Spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch závětní dědičky , jméno FO, , která sice včas podala žalobu na určení, že je závětní dědičkou zůstavitelky, ale tuto vzala zpět před právní mocí rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 22. 8. 2017 č. j. , spisová značka, , jímž byla žaloba zamítnuta. V uvedeném řízení soud vyhodnotil výpovědi , jméno FO, , žalovaného a závětní dědičky jako nepřesvědčivé a dospěl k závěru, že závěť sestavil žalovaný a nechal ji až po smrti zůstavitelky podepsat svědky. Účastenství závětní dědičky v dědickém řízení bylo ukončeno usnesením Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 21. 6. 2018, které nabylo právní moci dne 17. 7. 2018. Žalobkyně tvrdila, že se žalovaný dopustil zavrženíhodného jednání proti poslední vůli zůstavitelky tím, že závěť podvrhl a předložil ji v dědickém řízení jako pravou, ačkoli, jak sám potvrdil, listinu podle vyhledaného vzoru sepsal. K jejímu podpisu pak přinutil pod nátlakem , jméno FO, , nechal podepsat , jméno FO, a na listinu připojil i podpis vypadající jako podpis zůstavitelky, tedy je ve smyslu ustanovení § 1481 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) osobou dědicky nezpůsobilou a je z dědického práva ze zákona vyloučen. Zůstavitelka žádné pořízení pro případ smrti nezanechala a nabízí se závěr, že měla v úmyslu ohledně svého majetku neustanovit dědice a ponechat zákonnou dědickou posloupnost. Sám žalovaný v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, vypověděl, že zůstavitelka chtěla, aby dům zůstal v rodině, avšak s takovou vůli je právě text závěti v příkrém rozporu. Žalovaný musel při předložení závěti v dědickém řízení vědět, že jde o závěť neplatnou a účelem jeho jednání muselo být uvést někoho v omyl a zajistit tak obohacení pro závětní dědičku. Zavrženíhodným jednáním žalovaného také byla skutečnost, že nepřijal od žalobkyně nabídku smíru, který spočíval v ponechání řízení o pozůstalosti v zákonné dědické posloupnosti, ale přesvědčil závětní dědičku k podání žaloby, důsledkem čehož bylo pro žalobkyni bolestné soudní řízení.2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Namítal, že v řízení vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, soud nevyslovil žádný závěr o pravosti podpisu, pouze uzavřel, že nesplnila zákonem danou formu. Zdůrazňoval, že v uvedeném řízení vzal soud výpověď svědkyně , jméno FO, bez dalšího za prokázanou i přes to, že svědkyně měla důvod žalovanému uškodit, protože s ní ukončil pracovní poměr, což nesla velmi nelibě, a naopak nepřihlédl k výpovědi svědka , jméno FO, , který potvrdil, že se skutečně zúčastnil podpisu závěti zůstavitelky. Žalovaný popíral, že by závěť zfalšoval, a tvrdil, že se jednalo o pravou vůli zůstavitelky opatřenou jejím vlastnoručním podpisem. Žil se zůstavitelkou ve společné domácnosti, staral se o ni a zůstavitelka se mu svěřovala. Zůstavitelka žalobkyni o své poslední vůli ničeho neřekla, protože se obávala její reakce. V rodině byly již dříve spory o majetky, čemuž chtěla zůstavitelka předejít právě sepsáním závěti. I kdyby nebyla splněna zákonem stanovená forma závěti, nelze bez dalšího uzavřít, že se žalovaný dopustil zavrženíhodného jednání proti poslední vůli zůstavitelky.3. Po provedeném řízení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl na základě následujících skutkových zjištění:4. Ze spisu okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že tento spis obsahuje listinu označenou jako závěť, podle níž , jméno FO, pro případ své smrti v přítomnosti svědků , jméno FO, a , jméno FO, pořídila závěť tak, že veškerý svůj movitý i nemovitý majetek odkázala paní , jméno FO, , rozené , rodné přijmení, . Listina je datovaná dnem 25. 12. 2015, opatřená podpisem , jméno FO, a dále prohlášení svědků , jméno FO, a , jméno FO, o tom, že stvrzují, že , jméno FO, před nimi závěť vlastní rukou podepsala a výslovně projevila, že listina obsahuje její poslední vůli.5. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 28. 4. 2016 č.j. , adresa, -170621 sepsaného , právnická osoba, , Krajské ředitelství policie Pardubického kraje, Územní odbor , adresa, , Obvodní oddělení 4, bylo zjištěno, že , jméno FO, se dostavila na policii ohledně podezření na podvod týkající se závěti , jméno FO, . Uvedla, že , jméno FO, jí závěť předložil k podpisu v lednu 2016. Ona mu řekla, že by se věc měla řešit přes notáře a on odpověděl, že se o to nemá starat, že je vše zařízeno přes jeho advokáta. Závěť podepsala ze strachu, že by byla propuštěna ze zaměstnání. Na závěti nebyl žádný jiný podpis a tomuto jednání nebyl nikdo další přítomen. V únoru 2016 za ní přišel žalovaný, řekl jí, že se pojedou podívat kde paní , jméno FO, zemřela, aby mohla říct, že závěť podepisovala za přítomnosti paní , jméno FO, , aby celá záležitost byla důvěryhodná. Ze strachu o zaměstnání s ním do místa bydliště jela, vzala s sebou svého vnuka , jméno FO, . Když přijeli do Nemošic, žalovaný jí ukazoval pozemek, stodolu, tenisový kurt, celý dům i místnost, kde paní , jméno FO, zemřela. Také přesně popsal, kde byla postel, na níž ležela před smrtí. Krátce po smrti paní , jméno FO, jí pan , jméno FO, v zaměstnání ukázal fotku zemřelé a dodal, že takto vypadala Ivetka, když zemřela. Zopakovala, že listinu podepsala z velkého strachu ze žalovaného a z firmy odejde ze strachu z jeho msty. Dne 25. 12. 2015 s nikým o závěti nehovořila. Ten den v místě bydliště hlídala tři vnoučata.6. Z protokolu o jednání v notářské kanceláři , tituly před jménem, , jméno FO, dne 6. 6. 2016 v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že jako svědkyně byla vyslechnuta , jméno FO, . Uvedla, že její pracovní poměr u žalovaného skončil v dubnu 2016. Potvrdila, že podepsala listinu, označenou jako závěť v lednu 2016, když se k ní dostavil žalovaný a listinu ji předložil k podpisu. Nejprve listinu podepsat nechtěla, ale z obavy ze svého zaměstnavatele ji nakonec podepsala. V době podpisu se na listině žádné jiné podpisy nenacházely. Stalo se tak v místě výkonu její práce Vinotéka , adresa, v Chrudimi. Dne 25. 12. 2015 byla v místě svého bydliště. Asi dva měsíce po podpisu listiny na žádost žalovaného spolu s ním navštívila bydliště zůstavitelky, kde jí ukazoval prostory, které zůstavitelka obývala, aby věděla, co má případně vypovídat. Při návštěvě obydlí zůstavitelky byl přítomen i vnuk svědkyně , jméno FO, . Stejně tak svědek , jméno FO, při tomto jednání potvrdil, že podepsal listinu označenou jako závěť dne 25. 12. 2015, kdy mu volal žalovaný, aby se dostavil do bydliště zůstavitelky v Mněticích v době kolem poledne. Listinu podepisovali v obývacím pokoji v místě bydliště zůstavitelky. Přítomna byla ona, žalovaný, paní, která mu byla představena jako , Anonymizováno, , a druhý svědek závěti, paní , jméno FO, . Zůstavitelka závěť přečetla a podepsala. Poté závěť podepsala druhá svědkyně a nakonec on. Zůstavitelka po celou dobu ležela na gauči. Svědek nevěděl, jaké v té době bylo počasí, přijel na kole. Zůstavitelka dle jeho názoru „byla v pohodě“. Doplnil, že dne 25. 12. 2015 mu žalovaný telefonoval na jeho mobilní telefon č. , tel. číslo, mezi 10:00 – 10:30 hodin a žádal ho, aby k nim přijel, že potřebuje s něčím pomoci. Když se dne 25. 12. 2015 vrátil domů, telefonoval žalovanému a požádal ho o kopii závěti, kterou si následně mezi svátky vyzvedl ve vinárně. Svědek nedokázal popsat, jak zůstavitelka vypadala v den podpisu závěti, normálně s ní komunikoval. Pamatoval si pouze, že v místnosti byl vypnutý televizor a za dveřmi byly kočky. Zůstavitelka mu vyřizovala nový občanský průkaz, zřejmě z něho znala jeho rodné číslo. Ze zprávy firmy , Anonymizováno, ze dne 10. 6. 2016 pak bylo zjištěno, že hovory mezi telefonními čísly , tel. číslo, a , tel. číslo, proběhly pouze dne 29. 12. 2015 a 30. 12. 2015.7. Z protokolu sepsaného Okr