9 C 129/2024-55 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 20. 5. 2024 domáhala po žalovaném vydání měřícího zařízení plynoměru, výrobního č. , hodnota, v odběrném místě č. EIC 27ZG500Z0206539V v bytové jednotce č. 351/24 na adrese , adresa, . Uživatelem uvedené bytové jednotky je žalovaný, o čemž žalobkyni informoval vlastník nemovitosti. Uvedla, že prostřednictvím aplikace On-line servis PDS byl podán 22. 1. 2024 požadavek, ze strany obchodníka s plynem, společnosti , právnická osoba, . na ukončení distribuce plynu do shora uvedeného odběrného místa z důvodu neplacení a s požadavkem ukončení dnem 24. 1. 2024. Uvedla, že se před podáním žaloby opakovaně snažila provést demontáž plynoměru, avšak neúspěšně, neboť jí to v odběrném místě žalovaný neumožnil, přestože byl k tomuto vyzván dne 26. 1. 2024 a 13. 3. 2024. Následně byl vyzván i předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 16. 4. 2024. Přes veškeré výzvy však plynoměr nezpřístupnil ani nevydal, zadržuje tak věc ve vlastnictví žalobkyně, ač k tomu nedisponuje žádným věcným právem.2. Žalovaný, ačkoli byl vyzván k vyjádření se k žalobnímu návrhu, který mu byl doručen do vlastních rukou dne 12. 6. 2024 se k tomuto nevyjádřil, rovněž tak se nevyjádřil k rozhodnutí bez nařízení jednání, soud proto po daném poučení měl za to, že s uvedeným postupem souhlasí. Rovněž tak pokud jde o žalobkyni, u obou se tak jednalo o souhlas konkludentní. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. (dále jen občanského soudního řádu) a rozhodl na základě důkazů ve spisu založených.3. Smlouvou o připojení k distribuční soustavě číslo , tel. číslo, ze dne 12. 5. 2010 bylo prokázáno, že žalobkyně připojila odběrné plynové zařízení žalovanému na odběrném místě - , adresa, k distribuční soustavě provozovatele distribuční soustavy.4. Oznámením o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne 26. 1. 2024 žalobkyně prokázala, že žalovaného uvědomila o tom, že obchodník s plynem požádal provozovatele distribuční soustavy o ukončení dodávky plynu pro odběrné místo na adrese , adresa, . Vzhledem k tomu, že ukončení dodávky nebylo možno provést z důvodu nepřístupnosti měřidla, nastal účinek ukončení dodávky plynu ke dni 24. 1. 2024. Zároveň byl žalovaný upozorněn, že další distribuce plynu v uvedeném odběrném místě je kvalifikována jako distribuce neoprávněná a jedná se tak o škodu, kterou bude nutno nahradit společnosti , Jméno zainteresované společnosti 0/0, Zároveň bylo žalovanému oznámeno, že k demontáži plynoměru dojde 6. 2. 2024 v době od 9:00 do 11:00 hodin. Stejné oznámení bylo žalovanému zasláno i dne 13. 3. 2024 s tím, že k demontáži dojde 4. 4. 2024 v době od 13:00 do 15:00 hodin.5. Z listiny označené jako dočasné přerušení dodávky plynu pro neplacení s demontáží ze dne 1. 11. 2023 bylo zjištěno, že dočasné přerušení nebylo provedeno dne 19. 10. 2023 ani 1. 11. 2023 pro nepřítomnost zákazníka – žalovaného.6. Předžalobními výzvami ze dne 16. 4. 22024 bylo zjištěno, že tyto byly v dané věci zaslány žalovanému jak na adresu , adresa, , tak i na adresu , adresa, s upozorněním, že k odběrnému místu na adrese , adresa, již není vedena platná smlouva a jedná se o neoprávněný odběr zemního plynu. Zároveň byl žalovaný vyzván k dohodnutí demontáže telefonicky a poučen o možném soudním řízení o vydání plynoměru.7. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o.z.) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.8. Na základě shora provedených listinných důkazů soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému podle § 1040 odst. 1 o.z. povinnost vydat žalobkyni měřící zařízení specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Tuto povinnost žalobkyně navázala na účast svého pověřeného zástupce, neboť to vyžaduje charakter zařízení a způsob jeho připojení k síti zemního plynu. Žalobkyně v řízení prokázala, že je vlastníkem předmětného plynoměru, že jej instalovala na adrese odběrného místa a že jí ho žalovaný doposud nevydal. Za takové situace má žalobkyně ve smyslu § 1040 odst. 1 o.z. právo na ochranu proti žalovanému, který neoprávněně zasahuje do jejího vlastnického práva k předmětnému měřícímu zařízení, a její návrh na vydání věci, kterou jí žalovaný neoprávněně zadržuje, je důvodný.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč, odměnou advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) po 1 500 Kč (§ 9 odst. 1 a § 7 bod 4. vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 x 300 Kč paušál (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21 % DPH z částek shora uvedených vyjma soudního poplatku. Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 8 534 Kč, která je splatná k rukám právního zástupce žalobkyně v zákonné lhůtě tří dnů (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.). Soud nezjistil a žalovaný netvrdil žádné důvody mimořádného zřetele hodné, pro které by náhrada nákladů řízení neměla být žalobkyni přiznána.