9 C 35/2024-51 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se proti žalované domáhal žalobou podanou dne 27. 9. 2023 zaplacení celkové částky 47 510,60 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že žalovaná uzavřela dne 18. 11. 2019 s jeho právním předchůdcem společností , právnická osoba, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa , právnická osoba, 1273, , adresa, . Na základě této smlouvy byla dodávána do uvedeného odběrného místa energie a související služby s následným vyúčtováním těchto služeb. Na základě faktury č. , hodnota, byla za fakturační období od 28. 11. 2019 do 10. 11. 2020 při spotřebě 19.598 MWh ve výši 64 829,95 Kč vyfakturována k úhradě částka ve výši 40 829,95 Kč, a to po odečtení uhrazených záloh ve výši 24 000 Kč, splatnost nastala 2. 12. 2020. Za fakturační období od 11. 11. 2020 do 19. 12. 2020 byla fakturou č. , hodnota, vyúčtována částka 6 680,65 Kč při spotřebě 2.145 MWh, která byla splatná 22. 1. 2021.2. Dne 13. 10. 2017 uzavřela společnost , právnická osoba, s žalobcem smlouvu o postoupení uvedených pohledávek, které pak přešly na žalobce dnem 30. 8. 2023. Žalovaná byla o postoupení pohledávek informována písemným oznámením ze dne 5. 9. 2023.3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byl žalované zaslán žalobní návrh spolu s výzvou k vyjádření se jak k žalobě, tak k navrhovanému postupu tj. k rozhodnutí bez nařízení jednání, na adresu evidovanou v Centrální evidenci obyvatel. Doručeno bylo dne 11. 3. 2024. Žalovaná se ve stanovené lhůtě ani do současné doby k tomuto nevyjádřila, soud proto předpokládal, že po daném poučení nemá námitek k rozhodnutí bez nařízení jednání, proto rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Žalobce uvedl svůj souhlas již v žalobním návrhu.4. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN č. , tel. číslo, ze dne 18. 11. 2019, obchodními podmínkami, fakturami, smlouvou o postoupení pohledávky včetně předávacího protokolu, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou má soud za prokázané, že žalovaná se zavázala platit právnímu předchůdci žalobce (spol. , právnická osoba, ) na základě smlouvy ze dne 18. 11. 2019 za dodávku elektřiny do odběrného místa , právnická osoba, 1273, , adresa, vyúčtované částky a zároveň dodržovat platební a fakturační podmínky.5. , právnická osoba, se smlouvou o dodávce odběru elektřiny vyúčtoval právní předchůdce žalobce žalované k úhradě cenu za dodávku elektřiny za fakturační období od 28. 11. 2019 do 10. 11. 2020 ve výši 40 829,95 Kč, jako doplatku po zápočtu zálohových plateb ve výši 24 000 Kč, který byl splatný dne 2. 12. 2020. Za období od 11. 11. 2020 do 19. 12. 2020 činila dlužná částka 6 680,65 Kč, vyúčtována byla fakturou č. , hodnota, a její splatnost nastala 22. 1. 2021, na tuto fakturu nebyla uhrazena žádná záloha.6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 5. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky žalobci s tím, že celková dlužná částka ke dni postoupení činila 47 510,60 Kč a zároveň byla vyzvána k plnění novému věřiteli. Předžalobní upomínka byla žalované zaslána dne 5. 9. 2023, kde byla vyzvána k úhradě do 7 dnů od doručení této výzvy.7. Aktivní legitimaci žalobce prokázal smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které získal pohledávku za žalovanou, kterou o postoupení pohledávky písemně informoval. Dle ust. § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.8. Dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem.9. Dle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.10. Dle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. Ze skutkových zjištění učiněných na základě předložených listinných důkazů a za použití shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že má žalobce právo na zaplacení celkové částky 47 510,60 Kč (40 829,95+6 680,65) představující dluh za dodanou, ale neuhrazenou elektřinu. Vzhledem k tomu, že došlo k prodlení se zaplacením jednotlivých faktur má žalobce právo i na zákonný úrok z prodlení, který činí 8,25 % ročně z dlužných částek dle jednotlivých faktur tak, jak je ve výroku rozsudku uvedeno. Žalobci byla dlužná částka postoupena společností ČEZ prodej s.r.o. na základě smlouvy o postoupení pohledávek, o čemž byla žalovaná písemně informována. Žalobce se tak stal věřitelem žalované.13. Pokud jde o splatnost pohledávky tak dle § 160 odst. 1 o.s.ř. uloží-li soud v rozsudku povinnost je třeba ji splnit do 3 dnů. Může však stanovit lhůtu delší či rozhodnout o plnění ve splátkách. V daném případě soud stanovil lhůtu delší, a to 15 dnů vzhledem k výši žalované částky i k návrhu žalobce.14. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení, která je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 901 Kč, odměně za zastoupení za 2,5 úkonu po 500 Kč dle § 14b) odst. 1 a 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 3 paušální náhrady po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 325,50 Kč (§ 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.) jako náklady účelně vynaložené, když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných sporech. Náhrada je splatná k rukám právního zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. a činí celkem částku 3 776,50 Kč. Soud nezjistil a žalovaná netvrdila žádné mimořádné okolnosti, na jejímž základě by soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů řízení.