11 C 83/2025-34 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25.2.2025 domáhala po žalované zaplacení částky 26 269 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky jdoucím od 9.2.2024 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 5 315 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 9.1.2024 se žalobkyní smlouvu o zápůjčce (Smlouva) na základě, které poskytla žalobkyně žalované14eněžní prostředky ve výši 14 100 Kč (Jistina), které byly žalované zaslány na účet č. , č. účtu, dne 9.1.2024. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 4 354 Kč (Poplatek). Jistina a Poplatek byly splatné dne 8.2.2024, žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Ke dni podání žaloby žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které si žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy, nastavila si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaná vyplnila na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaná zaškrtla řádek s tímto textem: „Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaná zároveň odsouhlasila znění Obchodních podmínek žalobce. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta, a to tak, že klient je povinen žalobkyni v rámci žádosti o uzavření smlouvy poskytnout sken dokladu totožnosti se svou fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele tohoto účtu, na nějž je následně zápůjčka vyplacena (podmínkou pro výplatu je, že jméno a příjmení majitele účtu je shodné se jménem a příjmením klienta). Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalované vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalované, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalované. Žalobkyně splnil svou povinnost dle § 86 ZSÚ, když řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Na základě tohoto prověření žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce. V důsledku prodlení žalované vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (čl. 2.3 Smlouvy), písemné výzvy odeslány dne 15.2.2024, 22.2.2024, 29.2.2024, 9.3.2024, 23.4.2024. Celková výše dluhu žalované ke dni podání žaloby činí 20 954 Kč (jistina + poplatek ve výši 18 454 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč). Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvní pokuty dle čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce ze dne 9.1.2024 ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši 14 100 Kč, a to ode dne 9.4.2025 (den následující po splatnosti zápůjčky) do dne 20.2.2025 (vyhotovení žaloby). Výše smluvní pokuty představuje částku 5 315 Kč. Do dne podání žaloby žalovaná dlužnou částku ani na základě předžalobní výzvy neuhradila.2. V průběhu řízení žalobkyně k výzvě soudu sdělila že k prověření úvěruschopnosti žalované nebude doplňovat žádná skutková tvrzení.3. Usnesením č.j. 11 C 83/2025-32 ze dne 25.6.2025 soud žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ji poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalované včetně žaloby doručeno dne 11.7.2025 v souladu (do datové schránky).4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaná se k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřila, rozhodl soud v souladu se shora citovaným ustanovením bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.5. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. Smlouvou o zápůjčce ze dne 9.1.2024, upomínkami ze dne 15.2.2024, 22.2.2024, 29.2.2024, 9.3.2024, 24.3.2024, potvrzením o provedené platbě, výpisem z účtu žalované a předžalobní výzvou ze dne 5.11.2024 bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 9.1.2024 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované zápůjčku ve výši 14 100 Kč, a to převodem na bankovní účet žalované, poplatek byl sjednán ve výši 4 354 Kč. Zápůjčku se žalovaná zavázala uhradit do 8.2.2024. Žalovaná v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplatila, i přes opakované upomínky neuhradila ničeho.13. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:14. Žalobkyně se domáhal zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce. Soud zde pouze uvádí, že mnozí poskytovatelé finančních prostředků označují uzavírané smlouvy jako smlouvy o zápůjčce, peněžní ústavy, zejm. pak banky tyto smlouvy označují jako smlouvy o úvěru. Zatímco předmětem smlouvy o úvěru může být pouze půjčení peněžních prostředků, předmětem smlouvy o zápůjčce může být půjčení nejen peněžních prostředků, ale i jakýchkoliv jiných zastupitelných věcí. Úvěr je vždy úročený, zápůjčka může být jak bezúročná, tak úročená. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou a vzniká již uzavřením, zatímco smlouva o zápůjčce je reálnou smlouvou a vzniká až přenecháním, resp. odevzdáním zapůjčené věci vydlužiteli. Čistě z právního hlediska je rozdíl přede