18 C 252/2024-67 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 27. 9. 2024 proti žalované domáhal příspěvku na přiměřenou výživu ve výši 5 600 Kč měsíčně. Tvrdil, že jeho měsíční příjem tvoří starobní důchod ve výši 17 783 Kč a příspěvek na mobilitu ve výši 900 Kč. Žalovaná byla členkou organizované bandy zločinů, která se těžce nemocného člověka snažila dostat do vězení(zabít). V období křivého stíhání ho toto bestiální gestapácký svinstvo (ČR) připravilo o veškerý výlučný majetek, včetně prostředků na nákup léků, nezbytné léčení atd., to vše v prospěch zločinecké bandy - , tituly před jménem, , jméno FO, a žalované a spol. O děti a domácnost se staral dobře, dětem nikdy neubližoval, přesto mu byl zničen život, trvale poškozen jeho zdravotní stav, ne čemž se žalovaná výrazně podílela. Žalobce se proto domáhá, aby žalované bylo uloženo platit žalobci výživné v požadované výši od října 2024.Žalobce k výzvě soudu žalobu doplnil, uvedl, že od posledního rozhodnutí soudu u něho došlo ke změně poměrů, když došlo ke zhoršení jeho zdravotního stavu a s tím související zvýšená potřeba léčby a medikace a nově mu jsou prováděny exekuční srážky z důchodu ve dvojnásobné výši. Nezbývají mu tak prostředky na úhradu nákladů spojených s jeho zdravotním stavem. Od března 2024 došlo k jeho zvýšení nákladů na bydlení z částky 3 870 Kč na 4 773 Kč, dále došlo k navýšení srážek z důchodu z částky 2 539 Kč na částku 5 100 Kč.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok uplatněný v žalobě neuznává a navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že je dcerou žalobce, který se výživného domáhá opakovaně, když soud o příspěvku na přiměřenou výživu rozhodoval v řízeních vedených před podepsaným soudem pod sp. zn. 11 C 106/2019, 6 C 56/2022, 15 C 220/2023, kdy nároku žalobce nebylo ani v jednom případě vyhověno. Žalovaná tedy namítá, že v žalobě není uvedeno, k jaké změně poměrů u žalobce došlo, aby jeho nárok bylo možno posoudit odlišně. Žalovaná se s žalobcem od roku 2006 nestýká. Žalovaná dále uvedla, že žalobce pobírá invalidní důchod, v roce 2012 získal náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti jednorázovou částku 2 000 000 Kč, při jejímž rozpočítání na jednotlivé měsíce do důchodového věku žalobce 65 let a připočtením invalidního důchodu činí měsíční příjem žalobce přes 20 000 Kč. Dále poukázala na to, že žalobce v roce 2012 obdržel na nákladech spojených s léčením částku 500 000 Kč. Žalobce má uspokojenou bytovou potřebu, když bydlí v bytě o velikosti 4+1, který daroval ZOO , Anonymizováno, , a má v tomto bytě zřízeno věcné břemeno doživotního bezplatného užívání. Dále žalovaná namítala, že chování žalobce vůči žalované není v souladu s dobrými mravy, když proti žalované vede řadu soudních řízení po celé České republice, podání obsahují vůči žalované hrubé urážky. Namítala, že není rozhodné, jak se žalobce před rozvodem staral o rodinu, žalovaná se nepodílela na aktuálním zdravotním stavu žalobce, nezpůsobila dopravní nehodu ani rozpad manželství žalobce.3. Podle § 910 odst. 1 o.z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.4. Podle § 911 lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.5. Podle § 913 odst. 1 jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.6. Podle § 915 odst. 2 o.z. je dítě povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu.7. Podle § 922 odst. 1 o.z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení.8. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy.9. Z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích č.j. 6 C 56/2022-127 ze dne 10.10.2022 bylo zjištěno, že návrh žalobce na určení příspěvku na výživu ve výši 5 900 Kč měsíčně od 1. 12. 2021 vůči žalované (účastníci byli totožní jako v tomto řízení) byl zamítnut s odůvodněním, že od posledního rozhodnutí ve věci výživného žalobce (tj. 15. 11. 2021) nedošlo k takové změně poměrů, která by zakládala podmínky pro vyhovění návrhu a dále z důvodu nevhodného až vulgárního jednání vůči žalované, které se neslučuje s dobrými mravy. Rozsudek nabyl právní moci dne 18. 9. 2023.10. Z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích č.j. 15 C 220/2023-47 ze dne 28. 2. 2024 bylo zjištěno, že návrh žalobce na určení příspěvku na výživu ve výši 7 500 Kč měsíčně od 1. 10. 2023 vůči žalované (účastníci byli totožní jako v tomto řízení) byl zamítnut s odůvodněním, že od posledního rozhodnutí ve věci výživného žalobce nedošlo k takové změně poměrů, která by zakládala podmínky pro vyhovění návrhu a dále z důvodu chování žalobce vůči žalované, které se neslučuje s dobrými mravy a tudíž nemůže požívat právní ochrany. Rozsudek nabyl právní moci dne 30. 4. 2024.11. Z lékařské zprávy , právnická osoba, ze dne 9. 12. 2024 bylo zjištěno, že žalobce má nevratné postižení páteře, lze očekávat postupnou progresi stavu. Ohledně příspěvku na péči nezvládá péči o domácnost, osobní aktivity, mobilitu i tělesnou hygienu.12. Z lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 12. 2. 2025 bylo zjištěno, že žalobce má progredující bolesti a omezenou hybnost bederní páteře, levého kyčelního kloubu, nestabilní levé koleno po aplikaci TEP, žalobci je doporučována rehabilitace. Dle lékařské zprávy žalobce nezvládá osobní aktivity, mobilitu, péči o domácnost a osobní hygienu.13. Z lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 28. 2. 2025 má soud na zjištěné, že žalobce je osobou s těžkým funkčním postižením hybnosti i orientace spolu s poruchou autistického spektra, v únoru 2025 došlo k výraznému zhoršení psychického zdravotního stavu v důsledku zhoršování ekonomické situace – nemožnost nákupu léků a nezbytného léčení (např. lázně a rehabilitační pomůcky).14. Z lékařských zpráv z období roku 2020 až května 2024 soud zjistil, že se jednak jedná o období, které bylo předmětem předcházejících soudních řízení, obsah lékařských zpráv je téměř totožný s těmi, které byly předloženy v tomto řízení, zdravotní stav žalobce se popisuje od roku 2004, resp. od autohavárie 1.1.1996, popisuje se znovu havárie z 8.1.2020, kdy byl sražen žalobce autem na kole.15. Z oznámení ČSSZ ze dne 17. 12. 2024 soud zjistil, že od 1. 1. 2025 činí starobní důchod žalobce 20 678 Kč.16. Ze zprávy ČSSZ ze dne 5. 1. 2024 soud zjistil, že žalobci byly od února 2024 prováděny exekuční srážky z důchodu ve výši 2 539 Kč měsíčně, ze zprávy ČSSZ ze dne 3. 1. 2025 vyplývá, že žalobci se od 10. 2. 2025 zvýšily exekuční srážky z důchodu na částku 5 100 Kč měsíčně.17. Z poštovních poukázek a platebního dokladu SIPO má soud za zjištěné, že žalobce v období prosince 2023- února 2024 hradil náklady SVJ ve výši 3 870 Kč a od března 2024 v částce 4 773 Kč, dále uhradil poplatek za komunální odpad ve výši 650 Kč a náklady na elektřinu a televizní a rozhlasové poplatky ve výši 1 198 Kč.18. Z předpisu měsíčních záloh SVJ , Anonymizováno, ze dne 1. 1. 2023 činila výše měsíčních záloh 3 870 Kč, dle předpisu měsíčních záloh ze dne 1. 3. 2024 činí výše těchto záloh 4 773 Kč.19. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je nedůvodný, a proto jej zamítl.20. Žalobce se u zdejšího soudu opakovaně po žalované jakožto své dceři domáhá příspěvku na přiměřenou výživu. Naposledy o takové žalobě rozhodoval zdejší soud v řízení vedeném pod sp. zn. 15 C 220/2023, kdy žaloba žalobce byla zamítnuta. Rozsudek nabyl právní moci dne 30. 4. 2024. Svůj další návrh tak žalobce podal s odstupem pěti měsíců od pravomocného skončení předcházejícího řízení, aniž by však prokázal změnu poměrů na jeho straně, které by podání nového návrhu odůvodňovalo. Žalobce sice tvrdil, že u něho ke změně poměrů došlo, když se mu zvýšily exekuční srážky ze starobního důvodu a výše předpisu záloh do SVJ. Soud však dospěl k závěru, že se nejedná o tak podstatnou změnu poměrů, kterou by bylo možno odůvodnit nový návrh a z tohoto důvodu návrhu i vyhovět. V řízení bylo prokázáno, že žalobce má příjem v podobě starobního důchodu, který mu byl od 1. 1. 2025 zvýšen, zároveň pobírá příspěvek na mobilitu, příjem žalobce tak činí 21 578 Kč. Pokud tvrdí, a současně předkládá lékařské zprávy, které mají prokázat jeho neschopnost zvládat osobní aktivity, mobilitu, péči o domácnost a osobní hygienu, pak by za takového stavu jistě žalobce pobíral příspěvek na péči, což je sociální dávka, kterou stát vyplácí nemocným a nemohoucím osobám odkázaným na pomoc druhých při zvládání základních každodenních činností. Nic takového žalobce však netvrdil. Lékařské zprávy sice hovoří o špatném zdravotním stavu žalobce a prognóze dalšího zhoršování do budoucna, lékařské zprávy jsou však svým obsahem téměř totožné s lékařskými zprávami předkládanými v předcházejících řízeních, soud tak dospěl k závěru, že k podstatnému zhoršení zdravotního stavu žalobce nedošlo. Naopak se soud pozastavuje nad tím, že dle aktuálních lékařských zpráv (vyhotovených po 1.jednání soudu) by žalobce neměl zvládat osobní aktivity, mobilitu, naproti tomu z jiných soudních spisů zde