20 C 282/2024-65 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou proti žalovanému dne 24. 7. 2024 domáhala původně zaplacení částky 139 216,40 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od 19. 5. 2022 do zaplacení (nárok 1) a zaplacení částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od 19. 5. 2022 do zaplacení (nárok 2). Tvrdila, že její právní předchůdce, společnost , právnická osoba, . v likvidaci, IČ , IČO, , uzavřel dne 16. 1. 2019 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru na základě jeho žádosti z 10. 1. 2019, který mu byl poskytnut převodem na účet ve výši 220 000 Kč. Původní věřitel nedostatečně při kontraktaci prověřil úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně tak uzavřenou smlouvu považovala za absolutně neplatnou a požadovala uhrazení částky 139 216,40 Kč z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, když ze zaslaných prostředků odečetla všechny splátky, které žalovaný uhradil. Ode dne pod po splatnosti uvedené v Prohlášení nesplacené části úvěru za splatnou, tj. od 19. 5. 2022, požadovala žalobkyně úroky z prodlení v zákonné výši. Dále žalobkyně tvrdila, že na základě žádosti z 10. 8. 2018 o kontokorentní úvěr č. , IBAN, byla téhož dne mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru a žalovanému bylo umožněno přečerpat svůj běžný účet do sjednaného debetního rámce ve výši 20 000 Kč. Jelikož původní věřitel nedostatečně prověřil schopnost spotřebitele splácet úvěr, považuje žalobkyně smlouvu za absolutně neplatnou a požaduje po žalovaném svůj nárok z bezdůvodného obohacení ve výši přečerpaného debetu 20 000 Kč spolu s úroky z prodlení z této částky od 19. 5. 2022 do zaplacení (nárok 2)., právnická osoba, návrhu žalobkyně z 26. 8. 2025 pak bylo řízení částečně zastaveno pro částku 28 728,40 Kč (z nároku 1) včetně úroku z prodlení z této částky od 19. 5. 2022 do zaplacení usnesením ze dne 26. 8. 2025, č. j. , spisová značka, .3. Usnesením č. j. , spisová značka, ze dne 26. 8. 2025 vyzval soud žalovaného, aby se do 15 dnů vyjádřil k žalobě a zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání a současně jej poučil, že pokud ve stanovené lhůtě vyjádření neobdrží, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo doručeno žalovanému dne 12. 9. 2025 prostřednictvím jeho datové schránky společně se žalobním návrhem.4. Na výzvu soudu žalovaný nereagoval, k věci ani k žalobě se vůbec nevyjádřil, proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání postupem dle § 115a) o.s.ř. Po celé řízení byl pasivní. Žalobkyně svůj souhlas s tímto postupem vyjádřila již v podaném žalobním návrhu.5. Aktivní legitimaci ve sporu prokázala žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 11. 2023 vč. seznamu postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 18. 1. 2024 odeslaným žalovanému dle podacího lístku téhož dne.6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Žádostí o spotřebitelský úvěr, standardními informacemi, akceptačním dopisem bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě měla uvedená společnost poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 220 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr vč. úroku 5,40 % p.a. do 25. 12. 2026 v celkem , hodnota, měsíčních splátkách po 2 830 Kč od 25. 1. 2019. Po započtení poplatku za pojištění 212 Kč měsíčně, pak konečná měsíční splátka činila 3 042 Kč.12. Z výpis z účtu soud zjistil, že žalovaný vyčerpal 220 000 Kč dne 16. 1. 2019, žalovaný poskytnutý úvěr splácel, uhradil dle přehledu plateb 80 783,60 Kč (dle žalobních tvrzení 109 512 Kč, což odpovídá 36 plátkám).13. Dopisem vč. dodejek z 3. 5. 2022 zaslaným žalovanému na adresu , adresa, i na nábřeží , jméno FO, , adresa, bylo prokázáno, že původní věřitel prohlásil nesplacenou část úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy z 16. 1. 2019 za splatný pro dlouhodobé porušování podmínek smlouvy a vyzval žalovaného k úhradě dlužných 153 616,60 Kč vč. příslušenství do 7 dnů od splatnosti, která měla nastat 18. 5. 2022.14. Žádostí o kontokorentní úvěr z 10. 8. 2018, akceptačním dopisem bylo prokázáno, že žalovaný požádal společnost , právnická osoba, . o kontokorentní úvěr do výši 20 000 Kč, a to k účtu č. , č. účtu, . Adresu pro doručování uvedl v , adresa, , což byla současně adresa jeho trvalého bydliště. Úvěr měl žalovaný splatit spolu s úrokem 19,99 % ročně, tj. v celkové výši 20 985,81 Kč.15. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalovanému na účet uvedený v akceptačním dopise bylo zasláno původním věřitelem 20 000 Kč.16. Z dopisu z 3. 5. 2022 pak soud zjistil, že původní věřitel vypověděl kontokorentní úvěr z důvodu dlouhodobého porušování podmínek úvěrové smlouvy a vyzval žalovaného k úhradě tehdy dlužných 22 878,64 Kč s příslušenstvím. Výpověď byla žalovanému zaslána na sjednanou korespondenční adresu i na adresu , adresa, , nábřeží , jméno FO, 1857. Dopis byl žalovanému doručen proti podpisu 10. 5. 2022.17. Z dopisu ze dne 25. 8. 2023 soud zjistil, že insolvenční správkyně společnosti , právnická osoba, . v likvidaci a žalobkyně informovali žalovaného o postoupení pohledávek na žalobkyni. Odeslání dopisu téhož dne prokázal podací , tituly před jménem18. Dopisem ze 7. 12. 2023 pak bylo prokázáno, že žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení celkové částky 150 859,82 Kč do 7 dnů od doručení této výzvy s upozorněním na možné soudní řízení.19. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:20. Mezi právní předchůdkyni žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 220 000 Kč, kterou se tento zavázal splácet v 96 měsíčních splátkách po 3 042 Kč vč. pojištění, uhradil celkem pouze 109 512 Kč. Dále mu bylo umožněno čerpat 20 000 Kč v rámci debetu, neuhradil však ničeho. S ohledem na dlouhodobé porušování smluvních podmínek v obou případech, pak byly smlouvy vypovězeny, úvěry prohlášené za splatné a žalovaný měl dlužné částky uhradit ve lhůtách uvedených ve výzvách s tím, že pokud se tak nestane, budou dlužné částky vymáhány.21. Právní předchůdce žalobkyně, jakožto poskytovatel úvěru nijak nezkoumal majetkové poměry žalovaného, což žalobkyně potvrdila. Soud má tak s ohledem na výše uvedené za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právní předchůdkyně žalobkyně, uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a